Proměny starých věcí
Také vás napadá, když držíte v ruce starou nepotřebnou nebo poškozenou věc, že by nemusela ještě skončit v odpadu, ale s trochou fantazie se dala proměnit v něco užitečného?
O proměnách starého v něco nového mluvíme někdy jako o recyklaci, ale správně se jedná o upcyklaci. Při recyklování se znovu zpracovávají materiály z daného předmětu (ze skleněných střepů se vyrobí nové sklo), při upcyklaci kreativně přeměníme celé nebo části věcí opět v něco funkčního. Takové proměny nepotřebných a zbytečných předmětů se staly pro mnohé doslova koníčkem. O tom svědčí například i účast nadšenců v soutěži Barevná hra recy-věcí, vypisovaná Balakrylem letos již pošesté. Někdy stačí ke znovuoživení vtipný nátěr, jindy jde o úplnou změnu funkce. Přinášíme malou ochutnávku nápadů, třeba vás bude inspirovat k vlastní tvorbě.
Armarium Geometrica
Skříňka na peřiny dostala „pouze“ nový nátěr, ale ten ji dokonale proměnil. Pavla rozdělila povrch papírovými maskovacími páskami na nestejně velké trojúhelníky, namíchala barvy a dala tomuto kousku nový, svěží vzhled. Skříňka může sloužit na cokoliv, na lůžkoviny, hračky, …
Pavla Tvrdíková
Šperkovnice Pandoraktylus
Spravit zničenou dřevěnou skříňku byla piplačka. Pak následovala kreativní výzdoba. Šperkovnice získala pomocí přidaných nožek, ocasu a hlavy podobu nebezpečného tvora, který hlídá šperky. Barbora vše ještě dotvořila barvami.
Barbora Štufková
Obrazopolička
O něco větší poličku upravila Lydie na potřebné rozměry, aby se vešla do starého obrazového rámu. Polici natřela černou tabulovou barvou, rám krémovém odstínem. Nejprve ale sádrou vyplnila chybějící části rámu. Po zaschnutí osadila polici do rámu.
Lydie Matejov
Němý sluha František
Základem je podstavec s pedály od piana, díky tomu má František nožky s parádními mosaznými botičkami. Hlava bývala koncovkou garnýže, krk je malý kousek soustruženého stojanu lampy. A proč František? Jeho mužná ramena pocházejí ze skříně Kateřinina dědečka, jenž nosil toto jméno.
Kateřina Bursíková
Posezení
Originální stolek a křesílko vyrobila Pavlína z různých plechových nádob – z lavoru, sedací vany, zadělávacích mís, ze tří kanystrů a dalšího plechového odpadu. Po čištění, řezání a spojování přišly na řadu štětec a barvy. Křesílko doplnila čalouněným sedákem.
Pavlína Janků
Lavice do nebe
Dvě běžné čalouněné židle z 80. let a deska stolku se staly základem pro lavici. Bylo třeba odstranit čalounění sedáků a opěradel a u jedné židle dvě nohy a sloupek opěradla, které byly teď navíc, a pak je spojit. Po novém nátěru připevnila Renata lavici nový sedák.
Renata Sekotová Holatová
Stolek Špulka
Ze dřevěné špulky od kabelů vznikl stolek. Stačilo dřevo očistit, připevnit tři robustní nábytková kolečka a na nohu madlo, díky kterému se se stolkem snadněji pohybuje.
Osvětlení z cedníků
Z nepoužívaných cedníků jsou kryty žárovek u kuchyňského lustru. Potřeba byla ještě dřevěná deska a dutý hranol z rozebraného nábytku, opletená lana na zavěšení a prostrčení elektrického kabelu a objímky žárovek.
Věšák z „kopyta“
Staré ševcovské kopyto, podle kterého se šily boty, se stalo základem věšáku. Stačilo připevnit patřičně velký háček.
Almara Shop
Hrnek s klikou
Stará mosazná klička od okna dostala novou šanci jako netradiční ucho keramického hrnku. Historické kličky, kliky, klíče používá výtvarník Ivan Angelov Panov jako originální součást i u dalších keramických výrobků.
Keramický ateliér Praha
Připravila: Iva Tvrzová
Foto: Barevná hra recy-věcí, Michal Tvrz, archiv firem a Shutterstock