Prodloužení záruky na automobil

Rubrika: Auto

Prodloužená záruka u nových automobilů již dnes není žádnou novinkou. Nabízí ji řada výrobců, ale za odlišných podmínek.

Délka záruky se stala v poslední době používaným prodejním argumentem a také zákazníci při rozhodování o tom, jaký vůz si koupí, na delší záruku slyší. I když nový občanský zákoník vnesl v loňském roce do názvosloví a některých ustanovení o tzv. zárukách zmatek, předpokládá se, že na výrobky se i v současnosti vztahuje u nás již běžná dvouletá záruka.

Tato lhůta pak může být na základě dohody, případně na základě rozhodnutí výrobce nebo prodejce prodloužena. A toho využívají i výrobci automobilů. Zákazníkům záruku nad již zmíněnou běžnou dvouletou dobu poskytují zdarma nebo za příplatek, případně ji zájemci o auto mohou získat jako součást financování vozidla leasingovou společností apod.

Vyplatí se, i když si musím připlatit?

Jako první s prodlouženými zárukami na našem trhu přišly na přelomu prvního desetiletí tohoto milénia korejské značky, které nabídly sedmiletou, resp. pětiletou záruku. V průběhu několika let je následovaly některé další automobilky. Někdo se přiklonil k prodloužení záruky (nejčastěji na pět let) v rámci ceny vozidla, někdo naopak za prodloužení záruky vyžaduje příplatek. Toto prodloužení záruky je omezeno většinou nejen časově, ale také počtem najetých kilometrů v rozhodném období.

Pokud si pořídíte nový automobil, dostanete také ke standardní záruce asistenční službu pro případ nenadálých událostí. Pokud si záruku dále prodloužíte, většinou se vám prodlouží i nárok na asistenční službu. Pokud by bylo další využití asistence podmíněno nějakým poplatkem, podívejte se nejprve na své smlouvy o pojištění (povinné ručení i havarijní pojištění), pojišťovny totiž přidávají ve většině případů k uzavřené pojistce i asistenční službu, je zbytečné ji platit dvakrát.

Záruka se nevztahuje na vše

Odpověď na otázku, zda si připlatit, je poněkud složitější, než na první pohled vypadá. Samozřejmě každého napadne, že prodloužení záruky na vůz se musí jednoznačně vyplatit. Měli bychom ale vědět, co vše se v prodloužené záruce skrývá.

Současné automobilky vyrábějí do svých vozů jen malé procento dílů. Takže ne na vše, co je na vozidle namontováno, se záruka vztahuje. Jedná se například o pneumatiky, autorádia, navigace, akumulátory, klimatizační jednotky, součásti osvětlení a celou řadu dalších dílů. Na ty se pak vztahuje většinou záruka dodavatelské společnosti, která bývá podle zákonných podmínek dvouletá.

Další oblastí jsou díly, které podléhají běžnému opotřebení při provozu vozidla. To jsou třeba brzdové destičky, brzdové obložení, brzdové kotouče, spojka, zapalovací svíčky, stírátka apod. Všechny tyto části jsou ze záruky vyloučeny, protože se jedná o součástky podléhající běžnému opotřebení. Některé automobilky výčet vyloučených částí po uplynutí dvouleté záruky nijak nerozšiřují, ale jsou i takové, které mají tento seznam celkem dlouhý. Je proto nutné seznámit se dopředu s tím, co vlastně je prodlouženou zárukou kryto.

Ve smlouvách se totiž můžete dočíst, že mezi spotřebními díly, na které se již další záruka nevztahuje, jsou třeba tlumiče pérování, zavěšení náprav (včetně čepů a ramen), ložiska v kolech a například i kliky dveří, těsnění karosérie, ovladače, klapky klimatizačních jednotek, výfuk včetně katalyzátoru a třeba i filtr pevných částic. Většinou jsou také vyloučeny reklamace hluku a vibrací, pokud nemají nějaký vliv na provozuschopnost automobilu. Platí tedy, že je potřeba číst, co smlouvy obsahují. I to pak může mít vliv na volbu značky vozu.

Několik podob prodloužené záruky

Prodloužená záruka může mít několik podob. Především je to záruka, u které má zákazník prakticky stejné podmínky, jako byly sjednány při koupi vozu na záruční období vyplývající ze zákona, a poskytuje ji výrobce.

Dalším typem záruky může být ta, kterou v dalším období zabezpečuje třetí strana, což jsou většinou firmy, které zajišťují případné následné opravy poruch vozidla. Tyto společnosti nabízejí různé varianty záruky, lišící se v tom, co je zárukou pokryto.

Proto je potřeba pozorně prostudovat, co je vlastně nabízeno. V nabídce totiž může být jen záruka na motor a převodovku, ale již ne na další díly motoru, jako je třeba vstřikování, turbodmychadla, elektronika, zapalování apod. Stejně tak se záruka nemusí týkat dílů výfuku, katalyzátoru, filtru pevných částic atd. Rozšíření na tyto i další díly je pak možné pořídit třeba za další poplatek.

Má to smysl!

I přes všechna svá úskalí má prodloužení záruky u automobilu určitě smysl. Valná většina těchto záruk se vztahuje především na motory, převodovky, elektroniku, tedy části, u kterých je v případě nějaké poruchy oprava velmi nákladná. Je jen potřeba smířit se s tím, že prodloužená záruka není všelékem na všechno, co se v autě během jeho provozu porouchá.

Pozor na pojištění záruky

U některých značek a modelů vozidel se můžete setkat s tím, že místo prodloužení záruky si sjednáte pojištění záruky. To nabízejí například prodejci vozidel v okamžiku, kdy klasické prodloužení záruky nenabízí výrobce vozidla. Takováto smlouva se sjednává mezi majitelem vozu a pojišťovnou a jejím podpisem se majitel vozu stává pojištěným. Tento vztah se pak řídí zákonem o pojištění.

V případě pojistné události, kterou může být plnění ze strany pojišťovny třeba v případě nějaké závady, může pojišťovna smlouvu vypovědět ve lhůtě tří měsíců po pojistné události. Tedy i v případě, že se jedná o první takovou událost a máte pojištění sjednáno třeba ještě na dalších několik let. S tímto typem prodloužení záruky, tedy vlastně pojištěním, se můžete setkat také při nákupu ojetých vozidel. Tedy opět pozor na to, co vlastně podepisujete a jaký produkt si tím kupujete.

Nezapomínejte na servis

Aby byla záruka platná, ta standardní i ta následně rozšířená, nesmíte zapomínat na pravidelné servisní prohlídky předepsané výrobcem vozidla. Jejich uskutečnění musí být zapsáno do servisní knížky vozidla, ať papírové, nebo v současnosti u něktevám rých značek již elektronické. Práci i spotřebovaný materiál u těchto prohlídek si samozřejmě musíte platit sami (jedná se třeba o olejové náplně, filtry apod.).

Někteří výrobci v rámci záruky nabízejí tzv. kondiční prohlídky zdarma. Nepleťte si je se servisní prohlídkou. Při kondiční prohlídce servis zkontroluje vůz, zda je v pořádku, a navrhne vám případné opravy, které si ale opět musíte zaplatit. Intervaly servisních prohlídek je nutné dodržovat, jinak mohou nastat problémy, třeba právě při uplatňování nějaké záruční opravy.

Jsou značkové servisy povinné?

Výrobci se většinou snaží dostat majitele vozidel do značkových servisů, a tak mnohdy tvrdí, že jinam na servisní prohlídku nesmíte jezdit. Tato praxe je však protiprávní a majitel vozu může jezdit na servis i do neznačkového servisu. V případě potřeby musí ale prokázat, že vůz byl servisován podle předpisů a požadavků výrobce. Pozor však na záruční opravy, ty smí provádět pouze autorizovaný servis, stejně tak jako opravy při svolávacích akcích výrobce.

A ještě jeden zádrhel může nastat – a to pokud kupujete automobil jako podnikatel na IČO. V tomto případě se kupní smlouva sepisuje většinou podle obchodního, a ne podle občanského zákoníku. Což znamená, že platí jen a pouze to, co je uvedeno ve smluvních a záručních podmínkách. Tedy to, co je psáno, je i dáno, včetně toho, jak dlouhá a v jakém rozsahu je záruka, ale i to, že si může prodejce vymínit pravidelné prohlídky a opravy vozidla skutečně jen v autorizovaném servisu.

text: JIŘÍ SVOBODA
foto: SHUTTERSTOCK