U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Procházka Sobotkou
Kategorie: Návštěva | Autor: Dr. Vladimír Kaňka
V jihovýchodním koutu Českého ráje, v blízkosti hradu Kost a pod dominujícím špalíkem zámku Humprecht se rozložilo městečko Sobotka. Je cílem i východiskem výletů mnoha turistů i obdivovatelů lidových staveb.
V Sobotce i v okolních obcích se zachovalo v dobrém stavu přes dvacet lidových, hlavně dřevěných staveb. Všechny jsou památkově chráněné. Typem náleží k roubenému domu středního Pojizeří – Turnovska. Patrové i přízemní domy obdélníkového půdorysu se vyznačují vkusně a s citem vypracovanými lomenicemi ve štítu a charakteristickými pavláčkami, opatřenými většinou vyřezávanými sloupky. Pocházejí vesměs z 19. století, některé i z konce 18. století. Znalci o nic píší jako o komorových trojdílných stavbách, kde byla velká světnice oddělena od komory síní. U statků se z pavlače vcházelo do obydlí výměnkáře, někdy i do komory. U bohatších domů a statků byly stodoly, často také s pavlačí, a špýchary. Dvůr uzavírala vrata a trámový či plaňkový plot. Některá stavení se ještě zachovala “v kožichu”, s trámy omazanými hlínou a bíle omítnutými, což bylo opatření hlavně pro udržení tepla.
Podstávky a pavláčky
Pro většinu soboteckých dřevěných domů je typická podstávka, známá z Českolipska, Kokořínska či z Lužických a Jizerských hor. Konstruovala se tak, že podpírala konce stropních trámů i čela stavení a nesla tíhu srubových stěn prvního patra. Podpěrný sloup stával někdy také uprostřed velkých světnic. Na Sobotecku se někde podstávkám říkávalo i “kozy”. Domy a domky i těch nejchudších prozrazují ne pouhou zručnost a dovednost, ale povětšině výtvarné nadání prostých tesařů, kteří se dokázali poučit na vzorech nákladnějších městských staveb. Dokladem toho bývaly především lomenice, často o více pásmech obvykle s klasovitě řešeným deštěním do středního švu. Jednodušší formou bylo svislé deštění. Lomenici často uzavíralo ornamenty zdobené prkno (tzv. záklopové) s letopočtem ukončení stavby. Zdejší lomenice mívají i dvě malá okénka do patrové komory nebo půdy, někdy nahrazené větracími průduchy. Také ornamenty na zárubních dveří a kolem oken dosvědčují originalitu zdejších řemeslníků. Určitým specifikem se vyznačuje Šolcův statek, stavení bez podstávky, uchovávající v interiéru ukázku života městečka v 19. století. Toto malé muzeum je na objednávku přístupné. V Sobotce můžete spatřit i několik ukázek selského baroka. Zděný dům na našem snímku byl obnoven v 19. století. Původně dřevěné měšťanské domy na náměstí byly přestavěny na kamenné a cihlové a dostaly barokní či klasicistní “hábit”. Malebná podloubí se přitom zachovala, ale také z pevnějších materiálů a omítnutá. Pro movitější majitele již nebylo dřevo dost nóbl. Byl tu však ještě jiný, závažnější důvod: nebezpečí rychle se šířících požárů blízko sebe namačkaných dřevěných stavení. Výjimkou je krásně zachovalý roubený Gautův dům č. 129 v západním rohu prostorného náměstí. Jde o stavení z roku 1754 s loubím a podstávkou, která nese pavlač, pokračující ozdobnými arkádami ve třech obloucích do patra pod dvoudílnou lomenicí.
Okolí Sobotky
V bližším okolí Sobotky objevíte řadu nádherných dřevěných chalup. Kromě Vesce, vsi o archaickém půdorysu okrouhlice, kde se průčelí domů orientují do středu návsi, to jsou ještě stavby v Markvarticích, v Oseku a ve Střehomi. V Oseku zbylo několik udržovaných dřevěnic s pavlačemi a hlavně šindelem pokrytá pozdně gotická polygonální zvonice na hřbitově z roku 1601. V Markvarticích pak patrový statek s pěknou lomenicí a pavlačí. Málo známým objektem je barokní bedněná zvonice, na hřbitůvku ve Všeborsku, která je krytá šindelem. Staročeským půvabem dýchne na návštěvníka roubený patrový mlýn ve vesničce Střehomi. Na stodole s chlévy v přízemí vyniká krásná pavlač s vyřezávanými sloupky.
Jak dlouho ještě vydrží?
Naše chalupy slouží již z převážné části k rekreačním potřebám. To platí i o okolí Sobotky. Byly tímto způsobem zachráněny, někdy však i za cenu velmi nevkusných úprav a proměn. V tom je rozdíl v jejich užívání například proti sousednímu Slovensku, Polsku, Rakousku i části Německa a Skandinávii, kde tyto stavby trvale obývá často po několik staletí jediný rod. Ze Sobotky jsem odjížděl s milým zážitkem: zeptal jsem se místní dívenky, kudy se dostanu k Šolcovu statku. Netvářila se ani nevědomě, ani nafoukaně a ochotně si se mnou kousek cesty zašla. Prozradila mi, že zdejší dřevěnky má ráda a že se jí líbí. Můžeme z toho vyvodit, že i část nejmladší generace v regionech má k lidové architektuře vztah a bude se snažit ji uchovat jako součást životního organizmu obce?
***
KULTURNÍ A SPOLEČENSKÉ AKCE V SOBOTCE V ROCE 2004
Červenec: ŠRÁMKOVA SOBOTKA
Festival českého jazyka a literatury s kulturním programem 2. – 10. 7.
Srpen: POSVÍCENSKÝ JARMARK na soboteckém náměstí s kulturním programem
1 Málo známá barokní bedněná zvonice ve Všeborsku s původním trámovím dosud vzdoruje času
2 Roubený Gautův dům v rohu náměstí z r. 1754. Podstávka prostupuje do pavlače s arkádami
3 Roubený patrový mlýn u rybníka ve Střehomi. Stodola se honosí zachovalou pavlačí s vyřezávanými sloupky
4 Dům s prvky pozdního selského baroka, zkrášlený rostlinnými motivy a se soškou křtu svatého ve štítě
5 Pan otec obnovil s citem mlýnské kolo (Střehom)
FOTO AUTOR
