Proč nás v létě zlobí trávení?

Zejména v letních měsících nás umí potrápit žaludeční a střevní potíže. Foto: Shutterstock

Trávicí potíže se nejčastěji objevují v létě, kdy vysoké teploty nahrávají kažení potravin a množení bakterií. Také se více griluje, tudíž nás mohou prohnat takto upravená tučnější a kořeněnější jídla. Co můžeme udělat pro to, abychom se problémům vyhnuli?

Trávení urychlí bylinkové čaje. Vhodná je dobromysl, mateřídouška či máta. Foto: Shutterstock

Každý ví, že se střevními potížemi se k lékaři příliš spěchat nemusí. Průjem je záchovný mechanismus, který chrání napadený organismus a snaží se z těla vyloučit příčinu potíží. Pokud začneme hned držet dietu a pravidelně doplňujeme tekutiny, tělo se během dvou až čtyř dnů s potížemi vypořádá samo, případně si můžeme pomoci jednoduchou samoléčbou v podobě střevních dezinfekčních látek, jako je například známý Endiaron, anebo tablet na bázi aktivního uhlí.

V případě, že má člověk současně vysoké horečky, ve stolici se objeví krev, nedaří se mu dostatečná rehydratace nebo trpí průjmem dlouhodobě, je čas obrátit se na lékaře. Větší pozornost bychom měli věnovat potížím u dětí, seniorů a lidí s poruchou imunity, jimž hrozí velmi rychlá dehydratace. Nemocnému je nutné podat co nejdříve kupříkladu rehydratační roztok v prášku označovaný jako ORS. Lze jej nahradit i minerální vodou či kuchyňskou solí rozpuštěnou v ovocné šťávě, nejlépe z grapefruitu. V této situaci je totiž nejdůležitějším iontem sodík, jen čistá voda nemusí stačit.

Kampylobakterióza vítězí

Patogenů, které nesou zodpovědnost za trávicí potíže, je celá řada. V posledních 13 letech je vůbec nejčastějším alimentárním onemocněním, tedy onemocněním z potravin, kampylobakterióza. Postihne až 20 tisíc lidí za rok a je tak přibližně dvakrát častější než salmonelóza, s níž má srovnatelný průběh, tj. průjem, křeče v břiše, vysoké teploty. Průběh může být dramatický u malých dětí a starších lidí, u nichž hrozí nebezpečí dehydratace. Zdrojem kampylobakterií je nepasterované mléko, chlazená či mražená drůbež, zejména kuřata, vepřová játra a další potraviny živočišného původu. Kampylobakterie se spolehlivě ničí varem.

Mikroflóru podpoří i kvašená zelenina. Foto: Shutterstock

Salmonelózy jsou méně časté

Až do roku 2007 byly salmonelózy nejčastějším alimentárním onemocněním, dnes s tímto onemocněním vyhledá lékařskou péči v průměru 10 000 lidí v jednom roce. Příčinou salmonelóz u člověka bývá především syrové maso, nejčastěji drůbeží a vepřové. Dále mohou být kontaminovány cukrářské a lahůdkářské výrobky, u kterých je vysoký podíl ruční práce. Riziková je také konzumace syrového mléka. Oproti tomu je výskyt salmonel ve vejcích dnes poměrně nízký, protože chovy jsou Státní veterinární správou kontrolovány. U vajec z domácích chovů je však riziko větší. V tepelně opracovaných vejcích, kde je ztuhlý bílek i žloutek, salmonely obsaženy nejsou, neboť běžně nepřežívají sterilační ani pasterační teploty. Teplota kolem 60 °C po dobu několika minut by salmonely v potravinách měla zničit, ale pro jistotu se doporučuje krátký var. Je ale nutné pamatovat na to, že teplota v jádře potraviny je zpravidla mnohem nižší než teplota povrchová nebo v okolním prostředí.

Salmonely se mohou vyskytnout i v potravinách, ve kterých bychom je nečekali, například v koření. Rizikem mohou být také po domácku vyrobené majonézy. Vzhledem k tomu, že bakterie salmonely nepřežívají v kyselém prostředí (pH nižší než 2,5), jsou průmyslově vyrobené majonézy bezpečné, neboť mají legislativně stanovený maximální limit právě pH 2,5. Při teplotě 5 °C se salmonely přestávají množit, neplatí ovšem, že by je zničil mráz, takže po rozmrazení potravin v nich zůstávají živé a mohou se rozmnožovat.

K důležité prevenci salmonelózy patří zabránění sekundární kontaminaci, tedy přenosu salmonel z vnějšího prostředí potravin při přípravě pokrmů nebo přenosu mezi surovinami například při používání stejného prkénka a nože na krájení masa a zeleniny, či dokonce pečiva. Kromě běžných hygienických pravidel je nutné používat dostatečně vysoké teploty při zpracování potravin.

Listerióza může být nebezpečná

Listerióza probíhá buď bezpříznakově, nebo jako chřipkové či střevní onemocnění. Nebezpečí představuje především pro těhotné, u nichž může vyvolat potrat nebo poškození plodu, a lidi s narušenou imunitou.

Listérie se vyskytují často v mléčných výrobcích, především jsou identifikovány v sýrech z nepasterovaného mléka. Mohou být rovněž ve zrajících sýrech z mléka pasterovaného, pokud nebyly dodrženy správné hygienické podmínky. Vyskytují se dále v nedostatečně vařených masných výrobcích, jako jsou prejty nebo paštiky, ale mohou být i v zelenině. Listérie jsou schopny přežít v chladničce, pro jejich likvidaci je nutné důkladné tepelné zpracování potravin.

U lidí s citlivým zažíváním se mohou vyskytnout potíže po konzumaci tučného nebo silněji kořeněného grilovaného pokrmu. Foto: Shutterstock

Pozor na grilování

Všechny výše zmíněné patogeny si můžeme nechtěně dopravit do těla během letního grilování, kdy se potravina dostane do styku s předměty, které mikroorganismy obsahují. Důležité je grilovat menší kousky potravin, díky čemuž je teplota uvnitř dostatečně vysoká na to, aby mikroorganismy nepřežily. Trávicí problémy po konzumaci grilovaných potravin, zvláště tučnějších a kořeněných, mohou mít lidé s nemocemi trávicího ústrojí.

Udržení optimálního stavu střevní mikrobioty neboli mikroflóry napomáhají probiotika. Foto: Shutterstock

Pro lepší trávení

Probiotika, tedy bakterie mléčného kysání, působí pozitivně na složení střevní mikrobioty neboli postaru mikroflóry a také posilují imunitu. V rámci prevence se doporučuje konzumovat jeden kysaný mléčný výrobek denně, například jogurt, kefír nebo acidofilní mléko, a to přednostně bez ochucující složky obsahující mnoho cukru. Výhodné jsou zejména výrobky, které obsahují kulturu ABT.
Pomáhá také kysané zelí, kvašené okurky a zelenina, kimchi aj. Kontraproduktivní jsou však pro lidi trpící překyselením žaludku.

Text: Gabriela Zelinková
Foto: Shutterstock