U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Proč jsou stavby z kamene krásné
Kategorie: Stavba | Autor: akad. arch. Petr Kovář
Kameny jsou jednoho rodu, jsou si blízké, nesou v sobě vždy informaci, zprávu o svém vzniku ve žhavém nitru Země. Přitom je ale každý jiný. Vyskytují se v tisících tvarů, struktur a nuancí barev, odstínů, tónů.
Kámen pro stavby byl vždy sbírán, lámán, štípán v místech, kde se stavělo. Byl původu místního, místní provenience. I tento rys posiloval patřičnost stavby v místě vzniku. Podezdívky, zídky, opěrné zdi, zdivo hospodářských objektů nebylo omítáno, uplatnily se barevné nuance kamene, struktura zdiva, barva, světlo a stín.
* Textura je stavba horniny, viditelné uspořádání nerostů nebo zrn. Může být hrubá nebo jemná, rustikální nebo filigránská, kontrastní či koherentní. Může nést i stopy dávného života – otisky a těla zmrtvělých fosílií.
* Barevnost je s ní propojená. Něžné i výrazné odstíny naznačují, zda jeho prazáklad, tavenina vzniklá z vesmírného prachu, tuhla trpělivě v hlubinách zemského nitra, anebo se dostala na povrch během několika okamžiků výbuchu jako výron lávy.
* Struktura je vnitřní uspořádání horniny, prostorová podoba jejího těla. Charakter povrchové struktury je na jedné straně ovlivněný druhem horniny, na straně druhé povrchovým zpracováním člověkem. Plocha kamene se pak bosíruje, řádkuje, špicuje či pemrluje, zubákuje i zrnuje.
Zdi opěrné se stavěly nasucho tam, kde bylo třeba, ze sbíraného či lomového kamene. Neomítaly se většinou ani v době svého vzniku. Kamenné bloky jsou různé velikosti, propojené s lesem a obarvené do zelena mechem. Kamenné zdi zahrad a dvorů bývaly omítkou opatřovány častěji, stopy po ní však dneska hledáme většinou marně. Starou oprýskanou zeď shledáváme ale dnes svým způsobem krásnou i v její neudržovanosti.
Stavby obytné, pokud byly z kamene, byly omítány tenkou vrstvou vápenné omítky, která zachovávala částečně reliéf zdiva. Je potěšitelné, když dnešní stavebníci navazující na zeď starou novou kvádříkovou zdí se snaží nezpronevěřit se historickému vzoru a místu.
Jak se chovat k historickým stavbám z kamene dnes? Jak pracovat s kamenem v souvislosti se soudobými úpravami parterů měst a obcí, s novostavbami? Určitě s úctou a láskou, ale soudobě. U rekonstrukcí staveb mluvme spíše o jejich regeneraci, interpretaci. Ne o uvedení do původního stavu, ale naplnění novým obsahem. Odhalené kamenné zdivo vypovídá mnoho o svých stavitelích – jako příklad uveďme alespoň jednu památku, Templ v Mladé Boleslavi (pozdně gotický městský palác), kde se v suterénních interiérech v místě opadaných a zničených omítek nabízí dnešnímu návštěvníkovi nová příležitost – poznat zblízka strukturu, spárořez i kompozici odkrytého autentického kamenného zdiva. Zdivo samo stává se též exponátem, interpretovaným v určité konkrétní souvislosti.
Kámen ve své mnohotvárnosti dává pozoruhodné množství možností zpracování a využití. Ovšem neměli bychom s ním plýtvat, měli bychom s ním nakládat s úctou, uměřeně místu a smyslu stavby, jako s čímsi vzácným, ušlechtilým, jako s drahokamem.
Popisy k obrázkům
Opuková kvádříková zeď v obci Chýně
Krásná kamenná zeď opevnění města Březnice
zbuzanský mramor
liberecká žula
broušený rhyolit
libnavský pískovec
štípaná břidlice
travertin
Autor fotografií: FOTO autor
