Jarní příprava půdy k pěstování zeleniny a hnojení

Na jaře je třeba připravit půdu pro pěstování zeleniny a tu pak správně hnojit.

Záhony určené k pěstování zeleniny bychom měli na podzim zrýt a přes zimu nechat hrubé hroudy. Nerovný povrch zadrží hodně zimní vláhy a působením mrazu se půda nakypří, takže na jaře se dá dobře zpracovat.

Jakmile na jaře půda oschne, pohnojíme ji kompostem a minerálními hnojivy a pak urovnáme povrch půdy kovovými hráběmi. Půdu můžeme také zpracovat půdním kypřičem (půdní frézou). Tak je půda připravena pro výsev a výsadbu zeleniny. Na podzim zrytou půdu už na jaře neryjeme. Mnohé rostliny, zejména s malými semeny (většina druhů zeleniny), vyžadují utuženější půdu, které bychom jarním rytím nedosáhli.

Kdy ryjeme na jaře

Půdu je potřeba správně zrýt a nakypřit, vhodné jsou rycí vidle. Foto: Kamil Varcoller

Plochy, které nebyly na podzim volné, protože se sklízí v průběhu zimy (záhony s černým kořenem, pórem, kadeřávkem, růžičkovou kapustou aj.), zryjeme na jaře co nejdříve, jakmile už půda není zmrzlá a je oschlá.

Při jarním rytí postupujeme trochu jinak než na podzim. Zásoba vody, kterou půda přijala, musí být co nejvíce zachována. Při rytí by se neměly tvořit velké hroudy. Záběr při rytí by měl být užší než při podzimním rytí. Vhodnější jsou proto rycí vidle. Ihned po rytí uhrabeme půdu hráběmi, takže zůstává nakypřený povrch.

_______________________________________________________________________

Další články speciálu Zdravá zahrada:

Jarní příprava půdy

Jak rozdýchat trávník

Jarní péče o trávník

Pro zdravou zahradu

Původci chorob v zahradě

Hotel pro hmyz

________________________________________________________________________

Příprava půdy pro meziplodiny

Po sklizni zeleniny se během vegetační doby uvolňují plochy, které ihned obděláme. Platí stejná pravidla jako při rytí na jaře – půdu zryjeme a ihned urovnáváme hráběmi. V důsledku odběru vody předchozí plodinou může být půda silně vyschlá. Pak ji před rytím důkladně zalijeme.

Hnojení kompostem

Pro organické hnojení je nejlepší dobře uleželý domácí kompost. Foto: Kamil Varcoller

Zeleninu bychom měli hnojit kompostem. Živiny v něm obsažené jí zpravidla postačí. Jen u silně a středně náročných druhů musíme ještě dodat dusík.

K silně náročné zelenině dáváme 7 litrů kompostu a 50 – 80 gramů rohové moučky nebo 25 – 40 gramů LAV (ledku amonného s vápencem). Ke středně náročné zelenině přidáváme 4 litry kompostu a 35 gramů rohové moučky nebo 20 gramů LAV. Slabě náročné zelenině stačí 4 litry kompostu.

Dávky jsou uvedeny na 1 m². Dávku LAV (ledku amonného s vápencem) rozdělíme na základní hnojení (před setím nebo po výsadbě za 3 – 4 týdny) a na přihnojení v době intenzivního růstu.

Zelenina náročná na dusík

• Zelenina silně náročná na hnojení dusíkem: květák, zelí, reveň, kapusta, tykev, pažitka, pór, celer, chřest, křen.
• Zelenina středně náročná: kedlubny, okurky, paprika, rajčata, cibule, černý kořen, červená řepa, ředkev.
• Zelenina slabě náročná: česnek, mrkev, petržel, salát, ředkvičky, hrách, fazole.

Využití dusíkatého vápna v zahrádce

Odměnou pečlivému zahrádkáři jsou záhony plné čerstvé zeleniny. Foto: Kamil Varcoller

Ne každý chalupář může kvůli omezené výměře zahrádky dodržovat střídání plodin tak, jak by to bylo vhodné. Proto se při pěstování košťálovin a okurek doporučuje hnojení dusíkatým vápnem, které potlačuje výskyt některých chorob a škůdců v půdě.

Na plochách s výskytem nádorovitosti košťálovin se doporučuje hnojit tyto zeleniny dusíkem vždy ve formě dusíkatého vápna v dávce 80 – 100 g/m2 dva až tři týdny před výsadbou se zapravením do hloubky 15 až 20 cm. K okurkám se doporučuje v dávce 40 g/m2 jeden až dva týdny před výsevem nebo výsadbou. Hnojivo zapravíme do vrchní vrstvy půdy (5 – 10 cm).

Pozor – nikdy neaplikujeme dusíkaté vápno na čerstvě vyseté nebo vysazené kultury a nikdy na listy rostlin.

Hnojení raných brambor

Brambory jsou vděčné za organické hnojení a na jaře použijeme na 1 m² 6 až 10 litrů kompostu a současně 30 gramů superfosfátu a stejné množství Kamexu. Na jaře před výsadbou zapravíme ještě 20 g LAV nebo 30 g síranu amonného. Místo jednosložkových hnojiv můžeme použít např. 70 g Cereritu.

Dusičnany v zelenině

Rostliny potřebují dusičnany k tvorbě bílkovin a dalších důležitých látek, bez nich by nemohly růst. Dusičnanům se v zelenině nelze vyhnout, ale jejich obsah lze snížit.

Obsah závisí na intenzitě světla a teplotě. Čím více světla a tepla (léto), tím více dusičnanů se přemění na bílkoviny. Proto je obsah dusičnanů v listové zelenině ráno vyšší než večer.

Jak snížit dusičnany v zelenině při pěstování

• pěstování na plně osluněných záhonech
• vyzrání kultur do plné zralosti
• sklizeň přímo před přípravou, raději v pozdějších hodinách
• odstranění košťálů a listové nervatury
• vaření a blanšírování
• nevyužívat vodu po vaření zeleniny k další přípravě pokrmů

Jak snížit obsah dusičnanů ve vlastní zelenině

• šetrným dusíkatým hnojením
• správnou dobou sklizně (ne brzy ráno)
• z vlastní zahrádky by se měla zelenina připravovat pokud možno čerstvá
• zelenina s vysokým obsahem dusičnanů by se neměla už znovu ohřívat

TEXT: MIROSLAV KALINA
FOTO: KAMIL VARCOLLER, JITKA ČEŘOVSKÁ

Jarní příprava půdy k pěstování zeleniny a hnojení