Příprava dřeva na topení
Zpracováním dřeva na topní ušetříte a pokud si takto budete dříví chystat na každou topnou sezónu, pořiďte si pro řezání a štípání alespoň kvalitní výbavu. Dřiny vás může zbavit spousta nářadí a pak se může stát taková práce dokonce zábavou a relaxací.
Kdo patří mezi šťastlivce s vlastním kusem lesa, tomu roste palivo průběžně. Ostatní se musí spokojit buď s koupí dřeva „na stojáka“, tzn. stromů, které si sami porazí, nebo kulatiny, nejčastěji v metrové délce.
Jakmile je surovina na dvoře, nadešel čas pustit se do práce, jejímž výsledkem může být malebný obrázek chalupy obložené pěkně srovnanými polínky, mezi nimiž vykukují jen okna.
______________________________________________________________________
Další články Speciálu Příprava palivového dřeva:
Nejlevnější palivo
Sekery vás nezklamou
Využijte dřevní odpad
Kozlík a koza na řezání
Polínka v suchu
Topíme a vaříme
Kotle a kamna na dřevo
________________________________________________________________________
Potřebná je už jen fyzička, trocha zručnosti a odpovídající náčiní. Pro přípravu topiva si pořídíme takzvanou kozu, na níž jednotlivé kulatiny rozřezáváme na délku odpovídající rozměrům topeniště, tzn. zhruba o 20 procent menší, než je jeho rozměr. Nepostradatelný je dostatečně vysoký, široký a samozřejmě stabilní špalek, na němž budeme dřevo štípat. Dále potřebujeme obloukovou pilu, velkou a malou sekeru a na rozsekání velkých polen ještě klíny a palici. Dáme-li přednost technice, volíme mezi elektrickou nebo motorovou řetězovou pilou, cirkulárkou či kombinovaným strojem na řezání a štípání. Samostatné pily doplníme štípači nebo-li štípačkami na dřevo.
Dál už je teplo rodinného krbu doslova v našich rukách. A na ně je třeba, stejně jako na celé tělo, dávat při práci velmi dobrý pozor. Určitou ochranu představují pracovní rukavice, které zmírní i vznik mozolů, pevná obuv a ideálně ještě kalhoty se zesílenými koleny. Pro ochranu zraku před odlétávajícími třískami a suky si nezapomeneme nasadit ochranné brýle.
Kvalitní nářadí
I za předpokladu, že přemýšlíte přece jen spíše ekonomicky, je pořízení toho nejlepšího nářadí dobrou volbou. Kvalitní pily a sekery déle vydrží, lépe se s nimi pracuje a jsou bezpečnější. U řetězových pil, kotoučových cirkulárek či těžkých štípacích seker totiž nelze riziko zranění podceňovat.
Úvahy o nářadí ale každopádně odvíjejte od množství dřeva, které je potřeba zpracovat. Je možné vyjít z různých tabulek, které mívají prodejci palivového dřeva. To se obvykle prodává na prostorové metry (PRM). Zhruba 5 až 10 PRM by mělo postačit jako sezónní zásoba pro přitápění, až 25 PRM může být potřeba v případě, že je topidlo na dřevo výhradním zdrojem energie pro celý dům. Tabulky počítají s celoročním provozem trvale obývané nemovitosti, takže u víkendové chalupy, kam se navíc v zimě nejezdí, postačí menší množství.
Dřevo na topení je potřeba nařezat a naštípat. K topení však lze využít i klestí nebo štěpky, takže není od věci vybavit se i na zpracování větví a náletových dřevin.
Úplným základem je tedy menší a lehčí sekera a oblouková pila na dřevo, pro pohodlnou práci raději jednoruční s listem o délce kolem 70 centimetrů. Pár větví nebo suchý kmen z lesa zpracujete s ručním nářadím často rychleji a bez složitých příprav.
Pro vysekání i „naporcování“ náletových kmínků a silnějších větví je skvělým nástrojem kvalitní mačeta (např. Fiskars nebo Gerber z řady Bear Grylls).
V některých kamnech, například v řadě variací na oblíbené „petry“, lze využít i štěpky, takže se při pravidelné likvidaci náletů a větví může hodit i štěpkovač.
Mezi základní nástroje pro zpracování většího množství dřeva včetně kácení a řezání na metry a polena patří řetězová pila. Řežete-li na jednom místě a porcujete-li kmeny a větve menších průměrů, je praktičtější řetězová pila elektrická, případně akumulátorová. Oproti pile s benzínovým motorem má o něco slabší výkon, ale je méně náročná na provoz a údržbu a také méně hlučná. I u elektrické řetězovky je však třeba počítat s doplňováním oleje a údržbou lišty a řetězu.
ila s benzínovým motorem vám dává svobodu pohybu, nezbytná je pro práci v lese a řada lidí ji upřednostňuje i pro řezání polen na místě. Na sezónní přípravu dřeva lze doporučit i hobby či farmářské řady pil, ale je dobré nešetřit na značce. Etalonem kvality zůstávají po celá léta pily Stihl či Husqvarna, k dobře hodnoceným značkám patří i Shindaiwa či Dolmar. Z elektrických se vyplatí volit značky Makita, Narex či Bosch.
Kromě ochranných pomůcek je pro bezpečnou a pohodlnou práci s řetězovkami nutný i dobrý kozlík nebo stojan, na nějž lze kmen upevnit bez neustálého posouvání. Kozlík si řada chalupářů vyrobí, ocelové stojany se dají koupit zhruba od tisícovky.
Výhody cirkulárek
Na řezání velkého množství dřeva je však jednoznačně nejpohodlnějším strojem stolní kotoučová pila, tedy cirkulárka, ideálně ve variantě tzv. kolébkové pily. Pro zpracování různých průměrů mokrého i proschlého dřeva na polena se prodávají pily s průměry kotoučů mezi 60 a 70 centimetry. Zmíněné pily s kolébkou umožňují po odklopení stolové pracovní desky bezpečně vložit kulatinu většího průměru (max. kolem 22 cm, silnější kuláče je třeba naštípat pomocí klínu nebo motorové štípačky) do kolébky a tu pak pomocí madel bezpečně naklánět k pilovému kotouči, aniž by se k němu při řezání přiblížily vaše ruce.
Kromě stolních pil s kolébkou či bez ní existují i kolébkové pily bez stolu. Bývají levnější než stolní či kombinované cirkulárky, obvyklé rozmezí průměru jejich kotoučů se pohybuje mezi 40 a 60 centimetry a lze na nich řezat kulatinu průměru 14 až 22 centimetrů.
Na trhu jsou k dispozici oba typy konstrukce cirkulárek v různých výkonnostních kategoriích, takže je opět možné vybírat zejména podle toho, jaký průměr polen nejčastěji zpracováváte. Ceny se pohybují zhruba od čtyř do čtyřiceti tisíc korun.
Skladování dřeva
Jak už víme, uskladnění je základ a platí to zvláště v případě, kdy vytváříte zásoby na dlouho dopředu. Věnujte tedy skladování pozornost, dřevo se vám odmění skvělou výhřevností a zachová si veškeré vlastnosti, které „potěší“ topidla i komíny. Pro uskladnění se hodí jakýkoliv prostor chráněný před deštěm a sněhem a dostatečně vzdušný, například místo pod převisem střechy, kůlna nebo speciální zastřešené zásobníky na dřevo včetně zásobníků z kari sítí, do nichž stačí polena jen nasypat.
Polínka by neměla ležet přímo na zemi, aby nenatahovala vlhkost, a mohl i k těm nejspodnějším vzduch. Pro rychlejší proschnutí skládáme řady křížem přes sebe.
Počítáme-li s dlouhodobým vysycháním, můžeme dřevo vyskládat do kruhové hromady s podpůrnou konstrukcí. Tento způsob vyžaduje znalost techniky, aby se hromada v důsledku sesychání dřeva nehroutila.
Vysloveně špatným způsobem je skladování dřeva v několika řadách na paletě, neboť mezi jednotlivými poleny nemůže necirkulovat vzduch. Vzhledem k tomu, že se z jediného skládaného metru dřeva odpaří víc než 200 litrů vody, polena k sobě v zimě pevně přimrzají a při vyšších teplotách mohou zase začít plesnivět. Dřevo ani nezakrýváme plachtou, protože pod ní nevysychá, ale naopak se zde udržuje vlhkost.
Náš tip
Vysoušejte
Syrové dřevo obsahuje padesát a více procent vody, díky čemuž má oproti vyschlému dřevu pouze poloviční výhřevnost. Jediná bříza má schopnost obstojně hořet i při vysokém obsahu vody. K topení je ideální dřevo s vlhkostí okolo 18 procent, kdy dosahuje výhřevnosti v průměru 18 MJ/kg. Při přirozeném provětrávání se vlhkost pořezaného dřeva sníží na optimální hodnotu zhruba za rok. Záleží ovšem na druhu dřeviny, velikosti polen a způsobu uskladnění. Měkké dřevo vysychá rychleji než tvrdé. Vysychání urychlí zpracování kulatiny na tenčí polínka a odstranění kůry. Takto předpřipravené topivo může být k použití již za půl roku. Pro dokonalé vysušení potřebuje palivové dřevo obvykle 3 roky.
Dobré rady
– Pořiďte si malou lehkou sekeru na rychlé odvětvení či dočištění kulatiny od zbytků větví nebo částečně sloupnuté kůry a také na štípání třísek na zátop a malých polen na roztopení.
– Doporučeným základem pro univerzální použití je klasická (kovaná) sekera nebo sekera s teflonovým povrchem a kompozitovým topůrkem o hmotnosti zhruba 1,5 až 2 kg a délkou do 80 cm a k tomu ještě menší sekera o hmotnosti do 1 kg a délce do 50 cm.
– Na zpracování dřeva se hodí i štípací sekery s rozšířenou hlavou, na větší polena je určený tzv. kalač.