Příborníky, skleníky, bufety
Kromě kuchyňské linky používané při přípravě pokrmů bývá v kuchyni a jídelně i další nábytek – příborník, skleník, vitrína, bufet i potravinová neboli spížní skříň.
Slouží pro ukládání jídelního nádobí, skla, stolního textilu nebo potravin.
Příborník a bufet většinou stojí v blízkosti jídelního stolu, skleník a vitrína mají místo v klidnější části místnosti. Naopak potravinovou skříň by měla mít kuchařka co nejvíc po ruce, tedy v bezprostřední blízkosti kuchyňského pracoviště.
Příborník, nebo kredenc?
Jaký je vlastně rozdíl mezi kredencí a příborníkem? Původní kredence, náročně zdobené, stávaly v pokojích či jídelnách bohatých domů a ukládalo se do nich vzácnější nádobí. Postupem doby dostával tento kus nábytku střízlivější podobu, přestěhoval se do kuchyně a dávalo se do něj běžné nádobí. Úlohu i vzhled dřívější parádní kredence převzal příborník.
Kredenc a příborník se nemusí příliš lišit ve vzhledu (i když na rozdíl od vyšší kredence bývá příborník robustnější a nižší, někdy ho můžeme vidět i bez horního nástavce), spíše jde o jejich rozdílnou funkci. Do kredence v kuchyni dáváme hrnce, pekáče, různé kuchyňské náčiní a přístroje, někdy také nejčastěji používané suché potraviny. Kdežto v příborníku v jídelním koutu, jídelně nebo pokoji mají své místo běžný nebo sváteční jídelní, čajový a kávový servis, nápojové sklo, talíře a mísy na dezerty a cukroví a někdy i stolní textil.
Příborník mívá v hlubší spodní části dvoje, někdy i troje až čtvery dvířka a nad nimi zásuvky. Mělčí horní nástavec může kombinovat prosklená dvířka, malé zásuvky i otevřené poličky, většinou nabízí i volnou plochu na odkládání kuchyňských potřeb.
Někdy je zcela otevřený. Tato horní část příborníku bývá často hezky zdobená – točenými nebo vyřezávanými sloupky, plastickými řezbami, římsičkami, malovanými motivy, dekorativním kováním a podobně.
Skleník a vitrína
Skleníkem se nazývá užší vyšší skříň, většinou s jedněmi dveřmi. Ty jsou buď v celé výšce, nebo v horních dvou třetinách prosklené, někdy jsou prosklené i boky skříně. Vitrína má se skleníkem společné to, že je z velké části prosklená. Může ale mít jakýkoliv tvar a velikost.
Skleníky a vitríny sloužily a slouží především k vystavování parádního skla, porcelánu a stříbra, případně drobných dekorativních či sbírkových předmětů.
Skříňka zvaná bufet
Tento kus nábytku se nevyskytuje v našich domácnostech tak často jako příborníky nebo skleníky, ale svůj praktický význam také má. Jde o širší nízkou skříňku, většinou s dvířky nebo i několika zásuvkami, která stojí v těsné blízkosti jídelního stolu. Ukládáme do ní vše, co potřebujeme mít při stolování po ruce – ubrusy a ubrousky, příbory, dochucovací prostředky, skleničky a hrnečky nebo i talíře. Její horní desku používáme na odkládání mís s pokrmy, konvic s nápoji a dalšího nádobí, které se na stůl nevejde.
Potravinové skříně
Dříve se jim většinou říkalo spížní skříň, špajzka, almárka nebo vařenka. Skladovaly se v nich suché trvanlivé potraviny jako mouka, cukr, rýže, luštěniny, těstoviny, pečivo, ale i zavařeniny a podobně. Do dvířek byla vsazena kulatá perforovaná —mřížka”, která zajišťovala větrání vnitřního prostoru. Pro sypké potraviny tu někdy byly hlubší zásuvky, odkud se nabíraly malou lopatkou.
Dnešní potravinové skříně mohou být i poměrně rozměrné a bývají různě členěny. Mají zajímavý design a budou i hezkou ozdobou kuchyně. Zmíněné typy nábytku se vyrábějí z měkkých i tvrdých dřevin. Povrchová úprava nechá vyniknout přírodní barvu a kresbu dřeva, jindy nábytek ozvláštní barevný nátěr. Módní je zestařený vzhled s patinou.
www.anglickasezona.cz, www.chezmonique.cz, www.lanatura.cz, www.mirland.cz, www.mt-nabytek.cz
text: IVA TVRZOVÁ
foto: PAVEL VESELÝ A ARCHIV FIREM