Přezouvejte, je to bezpečnější

Rubrika: Auto

S přezouváním auta začátkem zimy do zimních pneumatik nemají většinou řidiči potíže, horší je to zjara s výměnou zimních pneumatik za letní.

Na povinnost mít na vozidle namontovány zimní pneumatiky v období od 1. listopadu do 31. března si naši řidiči již celkem zvykli. Většina jich tak zimní pneumatiky namontuje ještě před tím, než uhodí první mrazíky a začne padat sníh. S koncem března by pak mělo nastat další velké automobilové přezouvání. Praxe posledních let ale naznačuje, že tomu tak úplně není. Řada řidičů totiž svá vozidla na léto nepřezouvá. Argumentem bývá například i to, že se takto ušetří náklady na pořízení letních pneumatik.
Naše legislativa totiž požaduje minimální hloubku dezénu letních pneumatik 1,6 mm na rozdíl od minimálního požadavku na hloubku dezénu zimních plášťů, která činí 4 mm. Šetrný motorista tak uvažuje o tom, že zbylý vzorek dezénu na zimních pneumatikách, se kterými by již v zimě nemohl jezdit, mu ještě poslouží při jízdách v letním období.

Zimní se na léto nehodí

Pravdou však je, že zimní pneumatiky se do letního provozu nehodí. Dochází totiž ke zhoršení brzdné dráhy, zvyšuje se spotřeba paliva a dokonce se zvyšuje i možnost defektu pneumatiky. Podle testů, které uskutečnily evropské autokluby, znamená jízda na zimních pneumatikách v létě obdobné riziko jako jízda na letních pneumatikách v zimě na sněhu.
Dojíždění opotřebených zimních pneumatik v létě přináší zvýšené riziko zejména na mokré vozovce. Podle testů i opotřebené letní pneumatiky dosahují v létě lepších výsledků než letní jízda na zimních opotřebených pneumatikách. U testů přineslo nejmenší rozdíly v měření suché letní počasí. I zde je však rozdíl mezi letní a zimní pneumatikou znatelný, i když ne tak markantně jako u dalších situací. Letní pneumatiky prokázaly, že především tzv. handling (manipulaci) na suchu zvládají lépe než ty zimní.

Brzdná dráha se prodlouží

Letmý pohled do policejních statistik dává představu o tom, jak důležitá je co nejkratší brzdná dráha. Jednou ze základních příčin nehod u nás je i nedodržení bezpečné vzdálenosti mezi vozidly, pod čímž se může skrývat právě i nedobrzdění vozidla. Zároveň je alarmující počet dopravních kolizí s chodci na vyznačených přechodech – v tomto případě určitě řidič ocení kvalitní pneumatiky s krátkou brzdnou dráhou.
Při použití dosluhujících zimních pneumatik s hloubkou dezénu kolem 4 mm musíte v letním období počítat s delší brzdnou dráhou – jak na suché, tak na mokré vozovce. Zvláštní pozornost je pak potřeba dávat při jízdě v letním období na ojetých zimních pneumatikách především při brzdění na mokru, kdy se brzdná dráha ve srovnání s novými letními pneumatikami prodlužuje až o 20 m a proti opotřebeným letním pneumatikám zhruba o 10 m. Průměrná zimní pneumatika má ale vedle letní pneumatiky i na suché vozovce při teplotě 20 °C zhruba o 6 metrů delší brzdnou dráhu z rychlosti 100 km/h. V praxi to znamená, že automobil na letních pneumatikách již stojí, ale ten na zimních okolo něj profrčí ještě rychlostí 37 km/h.

Pozor na aquaplaning

Pneumatiky s nižší hloubkou dezénu odvádějí mnohem méně vody než nové pláště – zvyšuje se i riziko vzniku aquaplaningu. Toto platí jak pro zimní ojeté pláště, tak i pro ty letní. Při testech v tzv. kategorii mokrý handling simulující jízdu v dešti v regionálním provozu bylo konstatováno, že při jízdě na ojetých zimních pneumatikách je nutné značně zpomalit, protože se výrazně posunuje schopnost pneumatiky přenášet boční síly. Nedotáčivost se projeví takzvaným odklouzáváním vozidla směrem ven ze zatáčky. Jízda za deště na běžných vozovkách navíc prokázala výhody letních nových a dokonce i letních opotřebených pneumatik v porovnání se zimními opotřebenými.

Přehřívání pneumatik a vyšší spotřeba

Zimní pneumatiku už dávno nedělá jen „hrubý“ dezénový vzorek. Rozdíl je i v použité běhounové směsi a konstrukci pneumatiky. Obecně se udává, že směs je měkčí díky vyššímu podílu přírodního kaučuku, a proto si zachovává lepší vlastnosti na zmrzlé vozovce. Je velmi pravděpodobné, že zimní pneumatika bude mít při letním použití hlučnější provoz. Zaregistrujete to zejména při jízdě na dálnici, kdy bude komfort jízdy značně snížen. Při jízdě na dálnici za vyšších rychlostí se zimní pneumatiky v létě také silněji přehřívají a může hrozit až jejich defekt.
Ve prospěch letních pneumatik hovoří i skutečnost, že úroveň opotřebení zimních pneumatik je v teplých měsících vysoká a výrazně také roste spotřeba paliva. Speciální dezén zimních pneumatik má vyšší valivý odpor, a tím roste i spotřeba paliva. Rozdíl může činit i několik desetin litru na 100 km.

Správná hloubka dezénu u letních pneumatik

Pokud tedy přezujeme ze zimních na letní pneumatiky, neměli bychom při této činnosti zapomínat ani na jejich kontrolu. Prohlídka toho, zda pneumatiky nemají nějaké viditelné poškození, je tím nejzákladnějším. Tu za nás mohou udělat ale i pracovníci pneuservisu, protože následovat by mělo také vyvážení pneumatik, což v domácích podmínkách asi dost dobře nepůjde, a budeme se tedy muset vypravit k odborníkům.
Dohuštění pneumatik a kontrola správného tlaku je také většinou samozřejmostí. A nesmíme zapomenout ani na kontrolu hloubky dezénu, která by ve svém minimu neměla překročit již zmíněný limit 1,6 mm. I zde platí, že se snižující se hloubkou dezénu může docházet ke zhoršení ovladatelnosti vozidla. Například délka brzdné dráhy vozidla za mokra se prudce zvyšuje právě s klesající hloubkou dezénu, samozřejmě i u letních pneumatik.

Testy ukazují nebezpečí

Jeden z předních výrobců pneumatik například ve svých testech uvádí, že vozidlo jedoucí na nových pneumatikách zastaví na mokré vozovce z rychlosti 80 km/h na 42 metrech. Na pneumatikách ojetých na 3 mm bude řidič vozidla potřebovat 52 metrů a na pneumatikách s dezénem o hloubce hraničící se zákonným minimem bude k úplnému zastavení vozidla na mokré vozovce potřebovat 61 metrů. Pokud tedy řidič s novými pneumatikami zastaví, ten s těmi ojetými narazí do překážky rychlostí 44 km/h.
Mezi výrobci a kvalitou nabízených produktů jsou také značné rozdíly. Při koupi nových pneumatik bychom se tak měli řídit nejen standardizovaným štítkem, kterým jsou pneumatiky pro lepší orientaci zákazníků opatřeny, ale sledovat bychom měli především testy nezávislých organizací – autoklubů, médií apod.

Zkontrolujte geometrii

A ještě jedna důležitá věc, týkající se kromě jiného pneumatik. Stav našich silnic není rozhodně nic moc. Prakticky každý řidič má během roku zkušenost s nejedním výmolem, nebo i docela pěknou dírou ve vozovce. Málokdo si ale uvědomuje, že najetím do výmolu může dojít k defektu u geometrie náprav.
Nesprávně seřízená geometrie se pak může odrazit i ve zkrácení životnosti pneumatik (třeba až o 80 %). Pneumatiky se sjíždějí nerovnoměrně a hlavně podstatně rychleji než u vozidla s dobrou geometrií. Kromě dopadu na kratší životnost pneumatiky může špatná geometrie způsobit i pískání pneumatik v zatáčkách, nestabilní a nepříjemnou jízdu a i to, že vozidlo nejede ve dvou stopách a může se samovolně vychylovat z přímého směru. Vhodné tedy je nechat si čas od času geometrii náprav překontrolovat.

Text: Jiří Svoboda
Foto: Shutterstock