U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Předsevzetí
Kategorie: úvod | Autor: Jiří Trnavský
Tak to máme za sebou. Sotva se však hlava vzpamatovala znásledků šampaňského a třaskání zábavné pyrotechniky, čeká ji možná další úkol. Překonat výčitky z nesplněných novoročních – letos dokonce “novotisícročních” – předsevzetí. Když si usmyslíte, že od prvního ledna budete žít “zdravě”, nemusíte mít z porušení slibu až tak velké problémy. Hůře jsou na tom jedinci, kteří se rozhodnou pro změnu dramatickou a svůj záměr tvrdohlavě uskutečňují. Těm může jít dokonce o život… Což je i případ jistého manželského páru z Kladna, učitelů na základní škole a přesvědčených ochránců životního prostředí. Zoufalí z dostavby Temelína, ozónové díry, kácení lesů na Šumavě a hlavně neochoty něco řešit, hledali naději, záchytný bod. Ve své upřímnosti pak uvěřili oblíbené moudrosti, že není jiné cesty, než začít u sebe. A právě na Nový rok se rozhodli tak učinit se vší rozhodností. Nejdříve prodali auto. Potom se odstěhovali na malou usedlost po babičce. Postupně vyhodili zdomu rádio, televizi a starou pračku. Brzy nato opustili zaměstnání, aby se mohli živit jen ekologickým zemědělstvím. Z úspor, nicméně ekologicky téměř neškodně, žili celý rok. Ale stále měli výčitky, že je to málo. A tak ještě před zimou odpojili elektřinu, aby nepodporovali škodlivé elektrárny. V únoru jim došlo dřevo na topení. Když přijeli na pilu, zjistili, že za čerstvé kozí mléko jim už neprodají ani polínko. Byli nakonec rádi, že je před zmrznutím zachránili lidé znejbližší vesnice… Zdánlivě spasitelská rada “začít u sebe” má zřejmě jednu vadu. Nikdo vám už neporadí, kdy a jak máte zase “skončit”. Ještě, že život sám to – zatím – vždycky nějak vyřeší.
