Práce s polykarbonátovými deskami
Kombinace vlnovek či trapézových desek a dřevěné konstrukce vytvoří pevné a průsvitné zastřešení pergoly. Foto: Shutterstock
Jsou lehké, pevné, dostatečně pružné, průsvitné a v případě potřeby i průhledné. Nahradí skleněné tabule všude tam, kde by bylo sklo příliš křehké a zranitelné.
Ale pozor, ani polykarbonát nevydrží všechno. Jde o plast (tvoří ho termoplastické polymery), a i když je mimořádně pevný a houževnatý, může prasknout, zlomit se nebo roztříštit. Lze ho opravit snadněji než sklo, u nějž jakákoli nehoda zmíněného typu obvykle znamená výměnu celé tabule. Rovněž je to materiál z hlediska možných havárií bezpečnější, netříští se, nerozpadne se na ostré střepy a v mnoha případech lze leccos zachránit speciálními lepidly nebo lepicími páskami, obvykle však bohužel přinejmenším na úkor vzhledu, někdy i pevnosti a odolnosti vůči dopadající vodě.
Přesto polykarbonátovým tabulím či vlnovkám ve formě tabulí nebo pásu věnujte pozornost, pokud hledáte vhodný materiál pro světlo propouštějící zastřešení pergoly nebo verandy nebo pro stavbu skleníku. Ostatně montované kompletní stavebnice skleníků dnes v drtivé většině sestávají z polykarbonátové výplně do konstrukcí z kovových profilů.
Tenčí trapézové desky patří mezi nejlevnější polykarbonátové tabule. Foto: Shutterstock
Čirý, dutinkový, vlnitý
Nahlédnutím do nabídky e-shopů či do regálů v hobbymarketech snadno zjistíte, že sortiment polykarbonátových výrobků je rozmanitý. Základní dělení je na ploché či profilované (trapézové) tabule. U trapézových desek lze vybírat i mezi čirými, probarvenými (kouřovými) a také deskami s různou povrchovou úpravou včetně metalických struktur.
Tenčí desky lze řezat na míru zalamovacím nožem, se silnějšími si poradí kmitací či kotoučová elektrická pila. Foto: Shutterstock
V různých tloušťkách existuje dutinkový polykarbonát, který se dá použít jako velmi pevná a odolná střešní krytina tam, kde kromě průsvitnosti požadujete i dostatečnou odolnost například i vůči náporu ledu a sněhu. Zvláště silnější dutinkové tabule je opravdu velmi obtížné rozbít, často slouží i jako výplň protihlukových stěn či stěn autobusových zastávek a vydrží opravdu hodně. S narůstající tloušťkou se samozřejmě zvyšují pořizovací náklady, a pokud si necháte zastřešit verandu či zimní zahradu od profesionálů, měla by vám firma doporučit optimální tloušťku tabulí vzhledem k pokrývané ploše.
Nešetřete a nepodceňujte zmíněná doporučení, zabráníte prohybu a případnému prasknutí tabulí, jestliže by byla zátěž neúměrně velká. Mohutné tabule by měly odolat i krupobití, které občas poškodí tenké trapézové desky. Ty však zase lze snadněji a s nižšími náklady vyměňovat.
Za úvahu stojí i vlnovky, oproti hranatému profilování někdy vypadají líp, mohou snadněji odvádět vodu a lépe se čistí. Jednoduchá je rovněž jejich montáž.
Desky se upevňují na kovovou či dřevěnou konstrukci pomocí šroubů s podložkami zabraňujícími zatékání vody. Foto: Shutterstock
Jak se upevňuje
Obecně není montáž polykarbonátových desek na zvolenou konstrukci nijak složitá. Použijí-li se desky nebo vlnovky jako krytina, montují se na laťový rošt pomocí vrutů s podložkami, které utěsní spoj proti zatékání vody.
Doporučuje se použití nerezových šroubů (nakupte je rovnou jako příslušenství u stejného prodejce jako desky) a jejich umístění v odstupech maximálně 500 mm, ideálně však do 330 mm. Otvory pro šrouby vždy vyvrtejte asi o 4 mm širší, než je průměr šroubů, což se dělá kvůli nutnosti počítat s teplotní roztažností polykarbonátu.
Spoje polykarbonátových desek na střechách je nutné utěsnit pomocí speciálních lišt
K těsnosti přispívají i lišty, které se montují na spoje desek (ty se u polykarbonátů nepřekrývají) a díky přitlačení těchto spojů ke konstrukci fungují rovněž jako fixační a dilatační prvek. Použití těchto lišt se zvláště u střech rozhodně nevyhýbejte, i když to některé kutily svádí k šetření. Nápor povětrnostních podmínek na tento typ plastových střech může být opravdu velký.
Text: Richard Guryča
Foto: Shutterstock
Práce s polykarbonátovými deskami
