U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Pozdní jarní mrazíky
Kategorie: Zahrada | Autor: Jaroslav Kraus
Kritické období nebezpečí pozdních jarních mrazíků se vyskytuje v našich podmínkách nejčastěji v době od začátku dubna až do konce května. Květy stromů jsou nejvíce poškozovány na začátku kvetení a v plném rozkvětu. Meruňky poškozuje v květu mráz již -2 °C až -3 °C, broskvoně -3 °C až -5 °C. Pokud jsou květní pupeny před rozpukem nebo v mírném rozpuku, mrazíky je nepoškodí. Mladé plůdky jsou však poškozovány nebo ničeny již při teplotách kolem bodu mrazu. Plody meruněk a broskvoní poškozuje v prvním týdnu mráz -1 °C, pokud jsou starší jednoho týdne, stávají se odolnější. Záleží však na ovocném druhu, dané odrůdě, na délce nočního mrazu a hlavně na jeho stupni. V posledních letech nám pomáhá i genetické vypěstování odolnějších kultivarů. U meruněk jsou to vyšlechtěné odrůdy ze Slovenska, a to VESNA, VEHARDA, VESPRIMA nebo z Michiganu odrůda GOLDCOT, která je jedna z nejodolnějších. U broskvoní jsou odolné v květu starší odrůdy FAIRHAVEN, SOUTHAVEN a EARLIGLO. Z novějších odrůda HARBINGER, ENVOY, FAVORITA MORETTINI 3. Rozkvétající nebo kvetoucí meruňky a broskvoně chráníme různými metodami. Jednou z nich je zakrývání. Pokud máme možnost vždy večer, když jsou předpovídány mrazíky, přehodit přes stromy plachty, je to výborné. Plachta může být z pytloviny nebo igelitu, rohože pak ze slámy nebo rákosu (na palmety). Ráno však překrytí odstraníme a musíme přitom dávat bedlivý pozor, abychom nepolámali větvičky. Nejvhodnější tvar pro zakrývání je palmeta, když je situována u stavení, zdí nebo plotů. Další způsob jak se bránit pozdním mrazíkům je zadýmování dřevem nebo vlhkým senem. Nikdy nepoužíváme látky poškozující životní prostředí, například gumu nebo igelit. Další možností je tepelné vyhřívání prostoru okolo stromů topením během noci. Dobré je také využívání tepla akumulovaného v půdě. Půda musí být vlhká, nejlepší je černý úhor. Další možnou ochranou může být postřik vodou formou mlžení a rosení korun stromů. Květy však nesmějí být vysloveně smáčené a převlhlé. Aby nám stromy dobře odkvetly a měly dostatek ovoce, záleží též na tom, aby to byly odrůdy samosprašné a pokud jsou cizosprašné, mají mít blízko sebe vhodného opylovače. Záleží i na množství včel a čmeláků. Navíc by na květy nemělo dlouho pršet. Například u květů švestek praskají při delším dešti pylová zrna, takže k oplození nemůže dojít.
