Povolování drobných staveb a přístřešků
Chceme postavit přístřešek pro auto a dříví o zastavěné ploše 21m2 a výšce 3 m, a to na hranici pozemku u sousedova plotu. Je nutné na tuto stavbu podat ohlášení u stavebního úřadu? Musíme o stavbě informovat souseda, kterého se to přímo týká, nebo všechny sousedy? Pokud ano, potřebujeme od všech souhlas? A můžeme stavět na hranici našeho pozemku se sousedem, nebo musíme dodržet nějakou vzdálenost?
(P. K., Česká Kamenice)
Povolování drobných staveb
Zákon č. 186/2006 Sb, o územním plánování a stavebním řádu (dále jen SZ) nebyl vždy správně interpretován a občané mají stále nepřesné informace o možnostech realizace staveb. Myslí si, že mnohé stavby je možné provést bez jakéhokoliv přivolení orgánu veřejné správy. Tak tomu ovšem není, jak bude vysvětleno dále.
Pravdou však je, že podle § 103 odst. 1 písm. a) bodu 1 SZ nevyžadují stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu stavby o jednom nadzemním podlaží do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, jestliže neobsahují pobytové místnosti, hygienické zařízení ani vytápění, neslouží k ustájení zvířat a nejde o sklady hořlavých kapalin a hořlavých plynů.
Do těchto kritérií se vejde například i vámi uváděná stavba, a proto podle SZ nevyžaduje ohlášení stavebnímu úřadu. Na první pohled by se tak mohlo zdát, že k její realizaci můžete směle bez dalšího přikročit. Jde ovšem o klamné zdání. Je totiž třeba rozlišovat mezi oprávněním k provádění stavby a mezi jejím umístěním, tedy veřejnoprávní regulací staveb z hlediska územního plánování.
Územní rozhodnutí či souhlas
Zatímco v rovině povolování staveb došlo k úlevě a zjednodušení pro stavebníky (byly vymezeny stavby realizovatelné bez stavebního povolení či ohlášení, byl rozšířen výčet staveb, které je nutno provádět jen na základě ohlášení), tak v rovině územního plánování nadále platí, že umísťovat stavby nebo zařízení lze jen na základě územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, nestanoví-li zákon jinak. Bez opatření těchto dokumentů proto nemůžete k výstavbě vámi zamýšlené stavby přikročit, nechcete-li se dopustit přestupku (viz § 178 odst. 1 SZ).
Uvedený závěr vychází z ustanovení § 79 odst. 3 SZ, podle něhož rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžadují v něm uvedené stavby či zařízení. Pro představu o nich lze např. jmenovat bleskosvody a zařízení, které tvoří jejich součást, opěrné zdi do výšky 1 m, které nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi a s veřejným prostranstvím, přenosné stavby, zařízení a konstrukce, jejichž doba umístění na pozemku nepřesáhne 30 dnů v roce, sjezdy z pozemních komunikací na sousední nemovitosti atd.
Vámi zamýšlená stavba však mezi nimi vyjmenována není, a proto potřebujete mít před jejím provedením rozhodnutí o umístění stavby či územní souhlas. Právě v těchto dokumentech bude váš záměr schválen (anebo také ne), budou stanoveny podmínky pro realizaci záměru, rozhodnuto o eventuálních námitkách účastníků řízení, jakož i o dalších otázkách (např. o okruhu účastníků řízení), na které se ptáte.
Umísťovat novou stavbu na pozemkových hranicích však nepokládám za žádoucí již jen z toho důvodu, že to obvykle naruší sousedské vztahy. Kromě toho to většinou ani není možné. Například podle § 25 odst. 4 vyhl. č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území nesmí být vzdálenost stavby tohoto typu od společných hranic pozemků rodinných domů menší než 2m. Týká se to např. samostatné garáže, stavby uvedené v § 103 odst. 1 písm. a) bodě 1 SZ (tedy stavby o jednom nadzemním podlaží do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, jestliže neobsahuje pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění, neslouží k ustájení zvířat a nejde o sklady hořlavých kapalin nebo hořlavých plynů) a stavby pro podnikatelskou činnost, odpovídající svými parametry § 104 odst. 2 písm. d) SZ.
Z uvedeného ustanovení je za stanovených podmínek možná výjimka, nicméně toto ustanovení samo o sobě dává jistý signál pro umísťování těchto staveb. Podle § 25 odst. 1 citované vyhlášky musí odstupy staveb umožňovat údržbu staveb a užívání prostoru mezi stavbami pro technická či jiná vybavení a činnosti.
V této souvislosti stojí za zmínku rovněž ustanovení § 17 odst. 5 vyhl. č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, v platném znění, podle něhož požárně nebezpečný prostor, což je prostor kolem hořící stavby, ve kterém je nebezpečí přenesení požáru sáláním tepla nebo padajícími částmi, nesmí přesahovat hranici stavebního pozemku. Podle § 23 odst. 2 vyhlášky 1/2006 Sb. zase nesmí být umístěním stavby na hranici pozemků nebo v její bezprostřední blízkosti znemožněna zástavba sousedního pozemku. O povolení stavby v tom případě rozhoduje stavební úřad, nikoliv soused. Jeho souhlas se stavbou proto nepotřebujete, získáte-li ho však, bude to ku prospěchu věci, neboť povolovací proces se tím značně urychlí.
Drobné zároveň s hlavními
Kromě toho lze stavbu obecně nevyžadující stavební povolení ani ohlášení podle § 103 SZ povolit i formou ohlášení, tedy bez toho, že by stavebník takové stavby musel opatřovat rozhodnutí o jejím umístění či územní souhlas s ní (v tom je právě ono zjednodušení a úleva), a to postupem podle § 104 a následujících SZ. Tedy cestou ohlášení dané stavby stavebnímu úřadu.
Jistě se v této chvíli ptáte, proč najednou ohlášení, když podle výše uvedeného předmětná stavba ohlášení nepodléhá. Umožňuje to však novelizované ustanovení § 4 SZ, podle jehož prvního odstavce orgány územního plánování a stavební úřady přednostně využívají zjednodušující postupy a postupují tak, aby dotčené osoby byly co nejméně zatěžovány, přičemž pokud je spolu se stavbou hlavní předmětem žádosti nebo ohlášení soubor staveb, stavební úřad všechny související stavby projedná v režimu hlavní stavby.
Je-li tedy např. povolována jako hlavní stavba pro bydlení formou ohlášení podle § 104 a následujících SZ (při splnění předpokladů stanovených v § 104 odst. 1 SZ), bude tím samým způsobem povolena i jí doprovázející stavba spadající pod režim § 103 SZ. Výkladový problém může nastat v případě, kdy taková stavba není povolována současně se stavbou hlavní, ale až po ní. Otázka zní, zda i v tomto případě se postupuje v povolovacím režimu stavby hlavní. Mám za to, že ano. Jinou interpretaci bych považoval za exces, neboť při výkladu a aplikaci právních předpisů nelze pomíjet jejich účel a smysl. A ten není možné hledat jen ve slovech a větách toho kterého předpisu, neboť jazykový výklad představuje pouze prvotní přiblížení se k aplikované právní normě. Zmínění ustanovení § 4 odst. 1 SZ je pro mnou uvedený výklad dostatečným vodítkem.
TEXT: JOSEF LOMNICKÝ
KRESBA: JIŘÍ NOVÁK
Povolování drobných staveb a přístřešků
