U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
POTĚŠENÍ Z VÍNA
Kategorie: Volný čas | Autor: ing. Roman Svatoň
Kapitoly o víně VI.
Pro opravdové potěšení z vína je důležitý nejen výběr, ale i stolní vybavení a servírování vína při správné teplotě. Připravíme si sklenice – na víno by měly být čiré, na stopce a ve tvaru tulipánu. Na kvalitní přípravu, tedy vhodné temperování, musíme myslet ještě dřív. Víno totiž dokáže vyprávět svůj příběh pouze za ideální teploty. Teplotu vína měříme speciálním teploměrem, který se zavěšuje za hrdlo láhve tak, aby se nedotýkal stěny (koupíte jej i v naší vinotéce) nebo Thermometrem. Víno temperujeme co nejpomaleji, aby nedošlo k tzv. “tepelnému šoku”. V časové tísni chladíme proudící vodou s teplotou co nejbližší cílové teplotě vína. S obsahem láhve zbytečně nemícháme. S výjimkou sektů se nedoporučuje chladit vína čistým ledem. V nouzi lze po-užít směs vody a ledu. Zhruba 5 °C vyhovuje sladkým bílým vínům a většině perlivých, 7 – 8 °C růžovým, o půl až 1 °C více suchým vínům, sektům a Sherry. Pro lehká červená a většinu stolních je optimálních 10 °C. Červená vína konzumní, ale i nejlepší Rulandská a Burgundská, Portské a Madeira chtějí 12 – 13 °C. Chianti a vína z oblasti Côte du Rhône chutnají při 14 – 15 °C a červené Rulandské a Burgundské při teplotě mírně nad 15 °C. Nejlepší červená vína si dopřejeme při 17 °C. Doporučuji koupi chladiče na víno, který po dobu konzumace zaručí stabilní teplotu (keramický, který je i příjemnou dekorací, přijde na 350 Kč). Při ohřevu vína používejte vždy vlažnou vodu, nikdy horkou, vřící či dokonce mikrovlnou troubu! Po správném otevření láhve dáme pozor na nečistoty, zbytky korku, vosku, pečetě aj., které mohou zůstat kolem hrdla. Dbáme také na to, abychom neprovrtali celý korek. U starších vín provedeme dekantaci pomocí speciální soupravy. Jde o způsob oddělení vína od usazenin, které se vytvoří během zrání v láhvi. Víno bez nečistot pak již opatrně naléváme přímo z dekantovací karafy. U mladých vín dekantace není nutná, někdy však prospěje provzdušnění, tj. přelití do široké karafy. Víno se tím harmonizuje. Pak už můžeme degustovat barvu, vůni, chuť a celkový dojem. Pijeme-li ve dvojici, vypijeme většinou láhev celou (lékaři doporučují, aby se muž snažil o trochu více). Jestliže se tohoto doporučení nepřidržíme, je aktuální otázka: Co s načatou láhví? Pokud jsme zvolili méně kvalitní víno, nemusel by nás jeho další osud příliš zajímat. Stojí-li však několik set či tisíc korun, byla by to nejen kvůli penězům velká škoda a bezohlednost. Hlavním problémem je, že se víno po otevření láhve začíná chuťově proměňovat a oxidovat, což může po delší době způsobit i jeho naprostou nepitelnost. Pro orientaci uvádím, jak dlouho lze v chladném prostředí uložit otevřené bílé víno (u vín červených je trvanlivost přibližně dvojnásobná). Při 75% obsahu láhve vydrží 2 až 4 dny, při 50% obsahu láhve 1 až 2 dny a s menším než 50% obsahem 1 den. Podmínkou uchování vína je chladné prostředí, ale i dobré uzavření korkem. Při styku se vzduchem se vytrácí oxid uhličitý, který je ve víně dosud vázán, a s ním prchají i aromatické látky. Víno ztrácí v buketu i chuti svou svěžest a dostává tóny stárnutí. Rychlost oxidačního procesu závisí právě na množství vzduchu v láhvi. Chceme-li načatou láhev vína co nejlépe uchovat, pak vřele doporučuji koupit si vakuovou pumpičku včetně uzávěrů (stojí zhruba 400 – 500 Kč a je na několikanásobné použití). Škodlivý vzduch se z láhve vypumpuje a stabilita vína zachová. Také na sekty je k mání speciální uzávěr. Je levnější a pomůže uchovat vázaný CO2 v láhvi, čímž udržuje víno dobře pitelné i v dalších dnech.
