Postup rekonstrukce klasicistní nemovitosti z roku 1910

Pro vstup do dvoustrany, na níž autor prezentuje důležité úseky postupu rekonstrukce, jsme zvolili obrázek původního stavu klasicistní nemovitosti z roku 1910. Můžeme si na něm ověřit, že změny, které byly realizovány, a fakt, že domek funguje zcela jinak než původně, ovlivnily jeho venkovní podobu jen minimálně.

„Mám za to, že jde o naplnění regulí stávajícího památkového zákona, který jednoznačně uvádí, že památka musí být využitelná v souladu se současnými požadavky,“ připomíná Josef Smola. „Naše rekonstrukce je důkazem toho, že i u památek se můžeme pohybovat mezi nízkoenergetickým a pasivním standardem a nelze vyloučit ani pasivní standard, což řada pracovníků NPÚ v rozporu s německými nebo rakouskými zkušenostmi, s kterými sdílíme shodný kulturní okruh, hodnotí jako ohrožení ochrany kulturního dědictví. Je zřejmé, že kulturní dědictví může ohrozit jen nekvalitní realizace tohoto druhu. Ke každé stavbě je samozřejmě třeba přistupovat individuálně a s citem.“

  1. Takhle úhledně vypadal klasicistní domek počátkem dvacátého století
  2. Dokumentace interiéru domku v roce 2009. Zdivo severozápadní stěny je částečně zborcené a v krovu shnilé trámy. Střechou v havarijním stavu, kterou už dávno nechrání ani dočasná lepenková krytina, je vidět modré nebe.
  3. Střecha byla sejmuta a smíšené zdivo z kamene a cihel ochráněno před povětrností fólií. Podlahy v celém objektu byly vykopány do hloubky půl metru pod stávající úroveň.
  4. Zdivo nad úrovní upraveného terénu bylo po úsecích podříznuto, vložena izolační fólie proti vzlínání vlhkosti a radonu. Konce vyčnívající ze zdi byly z obou stran začistěny maltou.
  5. Po celém obvodě budovy byla postupně obnažena základová spára. Základy byly izolovány svisle a vodorovně clonou 100 mm XPS. Rýha byla utěsněna vrstvou dusaného jílu a chráněna nopovanou fólií se 100 mm drenáží v štěrkopískovém loži. Na zhutněný zásyp byly uloženy kamenné placáky okapního chodníčku.
  6. Přes vyspravené zdivo zvýšené o nadezdívku vysokou 1100 mm ukončené tvarovanou římsou a jsme ukládali smrkové stropnice 150/300 mm. Přes ně jsou jako záklop položeny 22 mm tlusté OBS desky, na které pak přijde kročejová dřevovláknitá izolace 50 mm, další OSB 22 mm a vrstvy nášlapu.
  7. Pohled z přízemí na zhlaví stropnic uložené na podkladcích ve zdivu ošetřeném parotěsným asfaltovým pásem tak, aby kolem nich mohl proudit vzduch.
  8. Vnitřní tepelná izolace stěn: Na hrubo očištěné kamenné zdivo je pokryto nástřikem 80 mm PUR pěny. Na kotvené rákosové rohože je nanášena 30–40 mm vrstva hliněné omítky s bílou malbou.
  9. Ostění vikýře se špaletovým oknem je v celé hloubce izolováno špičkovou vakuovou tepelnou izolací. Pod parapetem je jeden z infrapanelů, jimiž se dům vytápí, a dole v podlaze mřížka přívodu čerstvého vzduchu řízeného větrání.
  10. Stav na jaře roku 2010, kdy byly z nedostatku finančních prostředků přerušeny práce. Kvalitní šablony ze štípané břidlice už jsou na střeše; vidíme v ní i komín, na který jsou připojena krbová kamna v hlavní obytné místnosti.
  11. Design nového vikýře s povrchovou úpravou z titanzinkového plechu. Ze stejného trvanlivého materiálu jsou i okapy. Mřížka ve tvaru kříže uvnitř venkovního zasklení je samozřejmě dřevěná.
  12. Interiér v přízemí, které už je připraveno k nastěhování. Podlahy jsou z tvrdého dřeva a na oknech je vidět, že jsou otvíravá. I když je interiér řízeně větrán, občas je příjemná i tato možnost.
  13. Pohled do špalety francouzského okna, jehož ostění je izolováno obdobně jako stěny PUR pěnou překrytou rákosem a hliněnou omítkou.
  14. A ještě hotová stavba, jak jsem ji jako autor rekonstrukce vyfotil po dokončení všech prací na podzim roku 2013.

TEXT A FOTO: MARIE RUBEŠOVÁ A ING. ARCH. JOSEF SMOLA

Postup rekonstrukce klasicistní nemovitosti z roku 1910

Postup rekonstrukce klasicistní nemovitosti z roku 1910