U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Postavme si čistírnu
Kategorie: Stavba | Autor: Zdeňka Žáková a Pavel Žák
PŘÍRODNÍ ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD II.
V minulém čísle jsme vás informovali o možnostech využití a výhodách přírodního čištění odpadních vod pro rekreační objekty. Nyní přinášíme návrhy alternativního provedení jednotlivých částí přírodní čistírny odpadních vod pro malý rekreační objekt.
Před rozhodnutím o stavbě bychom si měli provést důkladný rozbor konkrétní situace. Je třeba vědět:
Kolik vody spotřebujete: většinou se spotřeba u rekreačních obydlí pohybuje v rozmezí 80 – 100 l na osobu za den.
Kolik vás bude v objektu bydlet, jak dlouho a jak často.
K jakým účelům budete vodu využívat a jak budete s vodou hospodařit (mytí, vaření, praní, závlaha zahrady ap.).
Jaké jsou vaše finanční možnosti: na jejich úrovni závisí, zda zadáte stavbu odborníkovi nebo jednodušší práce zvládnete sami zadarmo, popřípadě se pokusíte využít starých věcí (vyřazený dětský laminátový bazén jako umělý mokřad, místo geotextilie starý koberec, místo skruží propojené barely ap.).
Septik
Slouží k zachycení hrubých nečistot z odpadní vody, které se usazují na dně jednotlivých komor (dobře se osvědčil tříkomorový). Měl by mít objem alespoň 3 m3 a při správné konstrukci by měl odbourat zhruba 50 % nerozpuštěných látek a až 30 % organických látek, vyjádřených hodnotou BSK5 (biochemická spotřeba kyslíku za 5 dní). Čím bude mít septik větší objem, tím delší mohou být intervaly vybírání kalů (lze je čerpat kalovým čerpadlem do kompostu). Septik musí být zapuštěn v zemi tak, aby nezamrzal. Lze jej zhotovit z různých materiálů: ze železobetonových skruží, z laminátu, plastu (hotový stojí asi 30 tis. Kč), nádrž může být kovová, zděná nebo z monolitického betonu s nornými stěnami (přepážkami).
Umělý mokřad
Nákres znázorňuje umělý mokřad (vegetační kořenové políčko) s horizontálním prouděním odpadní vody. Při skutečné realizaci je plocha dána množstvím a znečištěním odpadní vody; hloubka bývá přibližně 60 – 80 cm. Na horských chatách se spotřeba vody pohybuje jen okolo 60 l, v domácnosti to může být až 200 l na obyvatele za den. Pro rekreační objekt považujeme za přiměřenou spotřebu zhruba 60 – 100 l na osobu za den (pro 4 osoby max. 400 l za den). Tomu odpovídá plocha umělého mokřadu zhruba 20 m2 (při trvalém provozu se počítá 5 m2 na 1 obyvatele, při občasném využití objektu a nižší spotřebě vody úměrně méně). Konstrukce je zřejmá z obrázku. Na dno vyhloubené vany dáme vrstvičku písku (2 – 5 cm), na ni položíme geotextilii, ochranné rouno nebo i starý koberec na ochranu fólie před protržením a pak rybniční fólii (1 – 1,5 mm silnou). Okraje překryjeme např. drny, dlaždicemi nebo plochými kameny. Je možné použít též fólie PVC (IZOFOL) nebo HDPE, případně pryžovou fólii Giscolene (tloušťka 1 – 1,5 mm). Rovněž je možné vytvořit mokřad z laminátové nebo plastové nádrže či bazénu, popřípadě postavit železobetonovou nádrž. Jako náplň použijeme říční štěrk frakce 4 – 8 mm (vlastní těleso) a štěrk zrnitosti 16 – 25 mm u nátoku. Rostliny pro mokřad, tedy bažinné druhy můžeme získat z okolí. Jde zejména o rákos (Phragmites australis), případně chrastici rákosovitou (Phalaris arundinacea). Rákos se může vysazovat jako trsy přírodních porostů, oddenkové nebo stonkové řízky. Ty vypěstujeme z vrcholových částí stébla s listy a třemi kolénky, které odebíráme od konce května do poloviny června a dáme do nádoby s vodou do skleníku; po vytvoření kořínků přesadíme do květináčků a z nich pak po zakořenění na trvalé stanoviště. Podle velikosti sázíme 1 – 10 sazenic na 1 m2. Ve specializovaných zahradnictvích můžeme koupit také semenáčky v květináčích, které lze vysazovat po celý rok. Po výsadbě je nejlepší naplnit umělý mokřad čistou vodou (pomalu, abychom nevyplavili rostliny) a pak postupně přidávat znečištěnou. Růstu plevelů zabráníme zvednutím hladiny k povrchu substrátu hned po vysazení. Porost rákosu před zimou kosíme; rostliny můžeme nechat ležet na povrchu až do jarních mrazíků, které by mohly poškodit mladé výhonky. Rozdělovací a odtokové objekty (viz obrázek, body 2 a 4) nám musí umožnit pouštět vodu tam, kam potřebujeme. Nejjednodušší je systém hradítek z plastu v malém vyzděném nebo betonovém objektu.
Okrasné (dočišťovací) jezírko
Vyhloubený prostor vysypaný pískem vyložíme geotextilií (starými koberci), položíme rybniční fólii a naplníme vodou. Okraje překryjeme drny, dlaždicemi ap. Objem nádrže bude záležet na množství dodané vody a hospodaření s ní. V letním období, pokud bude odpadní vody nedostatek, se může používat k závlaze umělého mokřadu (kořenového políčka). Při přebytku vody ji použijeme na závlahu zahrady nebo vybudujeme další stupeň – odpařovací plochu. V okrasném jezírku je vhodné chovat ryby, aby požíraly larvy komárů (okrasné rybky vyžadují přezimování v teple, lepší jsou běžné druhy, které přezimují venku). Hloubka jezírka by měla být maximálně 1 metr (stačí cca 50 – 60 cm). Jeho účinnost a estetický vzhled je možné zlepšit plovoucími vodními rostlinami (např. vodní hyacint Eichhornia crassipes, babelka řezanovitá Pistia stratiotes aj.) nebo plovoucími ostrovy s bažinnými rostlinami, které současně poskytují úkryt rybám a umožňují jejich přezimování. Jezírko by se mělo na podzim vyčistit od spadaného listí, jehličí ap. Část uvedených plovoucích vodních rostlin se přenese do skleníku k přezimování a zbytek se zkompostuje.
Odpařovací porost
Esteticky vyhlížející skupinu rostlin (jehličnanů, okrasných keřů) vysadíme na záhon na nepropustném podloží (do izolované “vany”, stačí udusaný jíl) s drenážním rozvodem vody. Nejvhodnější jsou dřeviny, které transpirují po nejdelší část roku (osvědčily se douglasky – Pseudotsuga Douglasii). Skupina stromů ve stáří 7 – 10 roků by mohla odpařit zbývající vodu z předchozích stupňů přírodní čistírny. Stromky lze použít jako vánoční a postupně dosazovat další.Kompost na nepropustném podloží slouží pro průběžné ukládání kompostovatelného odpadu ze zahrady i chalupy a na ukládání kalů ze septiku (podle velikosti je zde ukládáme jednou za 2 – 3 roky).
CO KOLIK STOJÍ?
Rybniční fólie tloušťky 1 – 2 mm – cca 200 Kč/m2
Geotextilie – 30 až 140 Kč/m2
Písek – 100 Kč za tunu
Kamenivo – 160 Kč za tunu
Potrubí – podle volby kamenina, beton, plast
Projekt pro malý rekreační domek – zhruba 8 tis. Kč
Přírodní čistírna odpadních vod u chalupy pro 4 osoby:
– dodavatelským způsobem včetně
septiku a vsakovacího zařízení – zhruba 100 tis. Kč
– bez septiku – okolo 70 tis. Kč
– svépomocí se zakoupeným typizovaným septikem – 50 tis. Kč
– svépomocí bez nutnosti pořízení septiku 20 – 30 tis. Kč.
Schematický nákres znázorňuje možné uspořádání přírodní čistírny a její hlavní části
1 – septik, 2 – přívod odpadní vody, 3 – umělý mokřad (vegetační kořenové pole),
4 – kontrolní odtoková šachta, 5 – vodní tok nebo okrasný dočišťovací rybníček, 6 – štěrkový filtr, 7 – těsnicí fólie, 8 – drén, 9 – odpad, 10 – výúsť (dle Šálka 1992)
Umělý mokřad (vegetační kořenové políčko) osázený chrasticí rákosovitou; v popředí nátokový objekt
FOTO AUTOR
Okrasné dočišťovací jezírko s lekníny, vodními hyacinty, rákosem a kosatcem žlutým
FOTO AUTOR
Mezi plovoucí vodní rostliny vhodné do dočisťovacích jezírek patří vodní hyacint (Eichhornia crassipes)
FOTO AUTOR
Okrasné čisticí jezírko olemované různými bažinnými rostlinami s převahou kosatce žlutého (Iris pseudacorus)
FOTO AUTOR
Další plovoucí rostlinou s dekorativními růžicemi listů pro letní zkrášlení dočišťovacího jezírka je babelka řezanovitá (Pistia stratiotes)
FOTO AUTOR
Odpařovací zavlažovaný prostor jehličin pro zakončení bezodtokové přírodní čistírny odpadních vod; lze si tu vypěstovat vánoční stromek
FOTO AUTOR
