U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Popelčiny náprstky
Kategorie: Zajímavosti | Autor: Jan Rys
V každém ročním období vyhlíží přízemí smrkového lesa trochu posmutněle, jen v létě ho místy dokážou vyzdobit trochou krásy pozoruhodné květy při lesních cestách nebo okolo světlin pasek. Obvykle se s nimi člověk potkává jen náhodně při procházce lesním ústraním, ale hledat je úmyslně bývá dost problematické, protože v naší přírodě dosud nezevšedněly. Nejlepší je pozeptat se lesních dělníků, jestli někde neviděli kvést “popelčiny náprstky”, jak se lidově vznosným a pohledným bylinám přezdívá. Při přiblížení se k jejich lokalitě už z dálky budí pozornost téměř metrové barevné svícny zajímavého úboru. Na temném pozadí smrkového stojáku mi v mé fantazii lodyhy zblízka připomínají šatnu s věšáky ve foyeru divadla lesních skřítků. Kalíškovité, mírně vzduté a zářivě červené květy mají tvar podobný zavěšeným trpasličím čepičkám. Venkovský lid v nich zase ve své představivosti vidí… (viz tajenka). Zvonkovitá prohnutá koruna je ještě mozaikovitě zdobena tmavými, světle lemovanými skvrnami. V jednotvárném zeleném sametu lesa vyhlíží každá rostlina jako vzácný klenot, skrývající se v bludišti lesních zákoutí. Teprve odnedávna zdobí náprstník červený svou krásou naši přírodu od nížin po hory. Rozšířil se k nám do střední Evropy ze západu se semeny a sazenicemi dovážených lesních stromků nebo vyséváním v zahrádkách a odtud následným rychlým zplaňováním. Je to statná dvouletá rostlina s medonosnými květy, lákavými pro celou armádu hmyzu, ale pozor – jedovatá! Dolní část mívá lysou, horní žláznatě pýřitou, střídavě obrostlou listy. Celý její povrch kryje vrstva jemných chloupků, která účinně zabraňuje rychlému odpařování vody ve výhni sluncem ozářených pasek. Potřebné množství vláhy si zajišťuje vhodným uspořádáním listů, žlábkovitě profilovaných se sklonem ke kořenům. V dešti si jimi přivádí vodu jako okapem. Náprstník kvete od června do září na světlinách pasek, při cestách, někdy i ve stráních mezi křovinami. Květy se postupně zdola mění v dvoupouzdré semeníky. V kalichu uzavřené tobolky po vysušení otevírají své dvě chlopně a při poryvech větru z nich vysypávají do okolí drobná semínka. O náprstník se už před mnoha staletími zajímali léčitelé a začali jeho glykosidy využívat jako důležité léčivo, povzbuzující činnost srdečního svalu.
