Polínko k polínku…
Kdo v zimě topí dřevem, má o zábavu postaráno po celý rok. Musí dřevo sehnat, pořezat, naštípat a někam uskladnit, aby zvolna vysychalo.
Ptáte se, kam s ním? Odpověď najdete na obrázcích. Ale protože se v popiscích nedá vysvětlit všechno, přidáme ještě pár slov.
Dřevo musí být vyschlé
To, že má být dřevo dobře vyschlé, neberte na lehkou váhu! Jestliže je navlhlé, má podstatně nižší výhřevnost. Velkou část tepla totiž spotřebovává odpařování vody. Vlhké dřevo produkuje málo plamenů, zato velké množství dýmu. Zanáší ohniště, znečišťuje skla dvířek a ucpává komíny. Kamna jsou plná dehtu a jejich účinnost i životnost se výrazně snižuje.
Jak snížit v topivu vlhkost? Jsou dvě možnosti: Buď se dřevo nařeže a naštípe hned po vytěžení (jde to podstatně lépe než po vyschnutí) a uloží alespoň na dva roky na provětrávané místo opatřené stříškou. Po naštípání se vyplatí nechat je na kupě pár dnů na sluníčku vysychat. Nebo se dřevo nechá pomalu vysychat v metrech. Pak se teprve nařeže, naštípá a uloží pod přístřešek.
Možnosti uskladnění
Nejdůležitější je vytvořit dobré podmínky pro odvod vlhkosti. Mnozí chataři i chalupáři skládají polínka pod přesahem střechy u některých stěn (mělo by na ně aspoň část dne svítit slunce). Chcete-li se k nim přidat, nezapomeňte hraničku od země podložit, aby vzduch mohl ke dřevu i odspodu. Nesnažte se využít každou skulinu, mezery prospívají vysychání a za těsně naskládaným dřevem se udržuje vlhkost. Po několika vrstvách můžete vždy obklad proložit poleny poskládanými kolmo.
Totéž platí i v případě, kdy skládáte dřevo do volně stojící hranice. Tam je samozřejmě nutné udělat shora stříšku, aby do ní voda nezatékala; boky se zakrývat nesmějí, dřevo by se začalo potit, plesnivět a hnít. Hraničkám, které by měly stát na vzdušném místě, svědčí orientace čelem k jihu. Mohou být samozřejmě širší než u domu – na dvě až tři polena. Vzduch bude dobře proudit i dřevem vyrovnaným kolem plotu.
Jak na kruhového ježka
Do kruhových staveb z polínek může foukat ze všech stran. Postavit „ježka” ale není zrovna jednoduché. Měl by mít základ z kamenů, cihel nebo dřevěný rošt, jímž lze vyrovnat nerovnosti terénu. Polínka se rovnají ve dvou vrstvách do kruhu (ven tlustším koncem), který se vzhůru zužuje. Do středu se dřevo hází volně, nahoře se vyskládá čepička. Vyplatí se ochránit ji před deštěm.
Práci nám usnadní dřevníky, které nabízí většina výrobců zahradních chat, i stojany na štípané dřevo, jež lze umístit hned za dveře. Pěkně po ruce budete mít otop i v kruhových stavbičkách se stříškou, které vyrábí trutnovská firma Kluh.
Text Marie Rubešová, foto František Vaňásek, Marie Rubešová, Martina Lžičařová a VARI