Podzimní hvězdičky

Správně se jim říká hvězdnice, a protože jsou na pěstování velmi nenáročné, jejich květy bývají vidět na konci léta a během podzimu v mnoha zahradách, nejenom těch venkovských.

Středně vysoká hvězdnice novobelgická

Přestože některé druhy vykvétají již na jaře a další v létě, nejpočetnější skupinou hvězdnic neboli drobnokvětých vytrvalých aster jsou podzimní druhy. Rozkvétají v srpnu a kvetou až do prvních mrazů. Na záhonech vytvářejí trsy s bohatě rozvětvenými lodyhami, které jsou v horní části drsně chlupaté a dole dřevnaté. Jejich vrcholky jsou obsypány drobnými květy se žlutým středem a s okvětními lístky v mnoha barvách – bílé, růžové, červené, modré, modrofialové, světle i sytě fialové. Jsou velmi variabilní ve výšce, od půdopokryvných až po velmi vzrůstné odrůdy, dosahující výšky i dvou metrů.

Jak je pěstovat

Hvězdnice milují sluníčko, tedy slunné stanoviště, a zároveň dostatek vláhy. Daří se jim v každé kvalitní půdě s dostatkem živin. Z toho důvodu je vhodné je na jaře vydatně pohnojit, například kompostem. V červnu se doporučuje rostliny zkrátit o třetinu, aby vytvořily kompaktnější trs. Hlavní dobou kvetení je říjen.

Hvězdnice milují sluníčko

Protože jsou hvězdnice často napadány verticiliovým vadnutím (pokud známky choroby objevíme, je nejlepší rostliny seříznout u země a zlikvidovat), je dobré je po třech letech, nejlépe na jaře (v březnu a dubnu), preventivně přesadit jinam a při tom trs rozdělit. Rostiny ale mohou na stejném stanovišti zůstat i několik let.

Vyšší i nižší

Nejčastěji pěstovanou je hvězdice novoanglická, která vytváří 50 až 200 cm vysoké trsy s pěknými výraznými květy. Vyhovuje jí lehčí půda a častá zálivka.
Další, v zahradách často se vyskytující druh, je hvězdnice novobelgická se vzrůstem 80 až 150 cm. Její jednotlivé kultivary jsou navzájem dost odlišné jednak barvou úborů, jednak velikostí a plností květů.

Hvězdnice novoanglická vysokého vzrůstu

K nízkým druhům hvězdnic patří hvězdnice keříčková. Odrůdy dosahují výšky od 15 do 50 cm a vysazují se do popředí rabat a volných skupin, nižší kultivary naleznou využití ve skalkách, jako obruby záhonů, ale hodí se i k výsadbě do nádob, které pak ozdobí terasu či balkon.
Nejranější z podzimních aster a úplně nejnižší je hvězdnice chlumní, která je vhodná spíš do skalky nebo k osázení suché zídky. Na rozdíl od ostatních druhů upřednostní stanoviště s vápenným podložím, kde již od začátku srpna bohatě kvete.

Existují i další druhy hvězdnic, většinou s drobnějšími květy, a obvykle si je pořizují do svých zahrad sběratelé a znalci. Za všechny zmiňme hvězdnici vřesovcovitou, která se může pochlubit bohatou násadou malých jemných kvítků na trsech s úzkými kopinatými listy, nebo hvězdnici pokřivenou s tmavými listy.

text Martina Lžičařová, foto mlž a shutterstock

Podzimní hvězdičky