Podle čeho vybírat spořicí produkt

Záleží na tom, co od něj očekáváte a kolik peněz si můžete dovolit ukládat. Na základě toho dáte přednost buď spořicímu účtu, termínovanému vkladu, stavebnímu spoření, nebo spoření na stáří.

Spořicí produkty patří k nejrozšířenějším nástrojům zhodnocování dočasně volných finančních prostředků, stačí si zvolit nejvhodnější produkt některé z finančních institucí. Co ale na první pohled vypadá jednoduše, může být dost komplikované, neboť je třeba brát v úvahu výši úrokové sazby, typ úročení nebo poplatků a nutných úkonů, které spoření doprovázejí. Nic totiž není ani v tomto případě zadarmo.

Spořicí nebo termínovaný vklad

Zásadou pro správné rozhodnutí je si uvědomit, jak dlouho můžeme vložené prostředky v bance nechat. Pokud si termínem následného výběru nejste až tak docela jisti, je vhodnější spořicí účet, který umožňuje úspory či jejich část kdykoliv vybrat a mít tak naspořené peníze kdykoliv k dispozici.

Opakem je termínovaný vklad, u něhož je třeba počítat s takzvanou vázací dobou, po kterou se svými úsporami nebudete moci disponovat. Samozřejmě, pokud peníze naléhavě potřebujete, můžete je vybrat dříve, než je smluvená doba, ale musíte počítat se sankcemi. Předčasný výběr banky sankcionují například ztrátou nároku na vyplacení úroků nebo pokutou. Přesné podmínky musí být specifikovány ve smlouvě.

První dojem nemusí být výhrou

Vzhledem k výši zhodnocení vložených finanční prostředků mají většinou navrch termínované vklady. Banky totiž oceňují, když dopředu ví, jak dlouhou dobu budou vaše finance spravovat, přičemž této skutečnosti přizpůsobují výši úrokové sazby. Platí tedy většinou přímá úměra, čím déle necháte banku se svými prostředky disponovat, tím více peněz na spoření vyděláte.

Není to ale pravidlo stoprocentní, může se stát, že na termínovaném vkladu s nejdelší možnou vázací dobou vyděláte méně než na spořicím účtu s mnohem kratší dobou uložení. Některé finanční instituce totiž podmiňují svoje služby dalšími faktory, které mohou dost podstatně výsledný výnos ovlivnit. Třeba to může být podmínka využívání dalšího produktu stejné banky, určení minimálního zůstatku či vkladu nebo nejrůznější poplatky za související finanční transakce.

Před uzavřením smlouvy je proto nanejvýš vhodné jednak si prostudovat příslušné obchodní podmínky finančního domu, kterému se upisujeme, jednak si porovnat modelaci spořicího nebo termínovaného vkladu s nabídkou jiných bank.

Porovnání modelací spořicího či termínovaného vkladu z nabídky různých bankovních domů mnohé napoví

Stavební spoření

Kromě zhodnocení peněz nabízí tento typ spoření také možnost financovat bydlení pomocí úvěru. Další jeho výhodou je státní podpora, aktuálně ve výši maximálně dvou tisíc korun ročně.

Stavební spoření nyní nabízí pět stavebních spořitelen: ČMSS, Modrá pyramida, Raiffeisen stavební spořitelna, Wüstenrot a Stavební spořitelna České spořitelny. Služby jsou vesměs podobné, jednoznačnou zásadou ale je podepsat smlouvu a předem si stanovit cílovou částku, na ní totiž závisí poplatek za uzavření stavebního spoření, což je většinou procento z cílové částky. Frekvence spoření je individuálním rozhodnutím, spořit můžete měsíčně, pololetně, ročně nebo vkládat nepravidelně různé částky.

Úvěrové možnosti stavebního spoření

Zásadou stavebního spoření je fakt, že naspořené finance není možné kdykoli bez sankcí vybrat. Takzvaná vázací doba je šest let. Poté je možné naspořenou částku použít k jakémukoli účelu. Kdo ovšem chce peníze ze stavebního spoření čerpat dřív, musí se rozloučit jak se státní podporou, tak s připsanými úroky z vkladů.

Další variantou, jak se dostat k penězům dřív, je žádost o řádný úvěr ze stavebního spoření. I tady existuje podmínka, obvykle doba spoření minimálně dva roky a naspoření alespoň 40 nebo 50 % z cílové částky. Pokud tyto podmínky nesplňujete, můžete stavební spořitelnu požádat o překlenovací úvěr. Pravidla uvádí každá smlouva o stavebním spoření.

Můžete-li si dovolit odkládat peníze šest let stranou a chcete mít jisté aspoň nějaké zhodnocení úspor, pak v současné době není na trhu větší jistota než stavební spoření. V současné době ho má uzavřeno přes 3,3 milionu občanů.

Kromě zhodnocení vložených financí nabízí stavební spoření také možnost úvěru

Finanční rezerva na důchod

Finančními produkty podporovanými státem jsou doplňkové penzijní spoření a životní pojištění.

Doplňkové penzijní spoření je nástupcem penzijního pojištění, které bylo možné sjednat jen do roku 2012. I k doplňkovému penzijnímu spoření je možné získat jak státní příspěvek, tak i příspěvek zaměstnavatele. S výběrem penzijní společnosti ideálně pomohou srovnávače, které ozřejmí výhody i nevýhody jednotlivých společností.

Podmínkou k získání státního příspěvku je v doplňkovém penzijním spoření povinnost posílat na svůj účet minimálně 300 korun měsíčně, k nim se připisuje státní příspěvek 90 korun. Se stoupajícím vlastním vkladem roste i státní příspěvek, maximálně však stát přispěje 230 korun měsíčně, sami ale musíte ukládat aspoň tisícovku. Některým zaměstnancům přispívá také zaměstnavatel, a to nejen na doplňkové penzijní spoření, ale i na životní pojištění.

Doplňkové penzijní spoření můžete uzavřít i dítěti. Jakmile dosáhne plnoletosti, může si vybrat jednu třetinu vložených prostředků. Podmínkou je minimální doba spoření deset let.

Životní pojištění jako zhodnocení peněz

Pokud k životnímu pojištění ještě sjednáte i pojistnou ochranu, potom se jedná o kapitálové nebo investiční pojištění. Nejčastěji jsou sjednávány smlouvy v kombinaci obojího. A v současné době lze tento produkt sjednat už od 15 let věku a u některých finančních domů dokonce až do 70 let.

U investičního životního pojištění má klient možnost se aktivně podílet na rozhodování a spravování vlastních finančních prostředků. Zaplacené pojistné může měnit podle aktuálního kurzu na podílové jednotky a umisťuje je v různých fondech, podle vlastního uvážení.

Kapitálové životní pojištění slouží k vytvoření renty a samozřejmě současně kryje riziko smrti. Je to tedy kombinace pojištění pro případ smrti a spoření.

Důležité je si životní pojištění sjednat včas, protože zakládání v pozdějším věku může být finančně náročnější nebo mohou být z pojištění vyloučena určitá rizika. Jejich důvodem může být zejména horší zdravotní stav.

Text: Táňa Pikartová
Foto: Shutterstock