U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
PODKLAD POD DŘEVĚNOU PODLAHU
Kategorie: Dílna | Autor: VLADIMÍR PROCHÁZKA
Před delší dobou jsem četl ve vašem časopisu článek o vytvoření podkladu pod dřevěné podlahy ze směsi písku a nehašeného vápna. Po namočení má směs ztvrdnout a plnit kromě podkladové současně izolační funkci. Řeším teď podobný problém. Ač jsem prolistoval asi deset ročníků Chataře & chalupáře, na článek jsem nenarazil. Můžete mi poradit? (D. G., Brno)
Ani já jsem během své téměř dvacetileté spolupráce s tímto časopisem podobný článek nezaznamenal. Nehašené vápno, které se kdysi prodávalo jako kusové nebo o něco dražší mleté, se dnes už málokdy objeví na trhu. Nedávno jsme sice náhodou objevili mleté nehašené vápno z vápenky v Práchni ve Stavebninách v Milíčevsi u Jičína, ale měl by s ním pracovat jen zkušený řemeslník. Málokdo totiž dnes už ví, jak taková vápna hasit (vždy materiál jen lehce kropit, nikdy nesypat vápenné kusy ani prach do vody, mohl by to být pěkný výbuch!). V současnosti se proto prodává již vyhašené pod názvem vápenné hydráty.
Ale zpět k vašemu dotazu. Technologické postupy se vyvíjejí, a tak lze říci, že metoda písku a nehašeného vápna jako podklad pod novou prkennou podlahu je z dnešního pohledu nejméně vhodná. Vápno s pískem sice časem ztuhne a hašením se zlikvidují bakterie, houby a plísně, ale podlaha po smrštění trochu klesne. Pak začne postupně nasávat vodu – a proces by se mohl po kratší době opakovat.
Za podstatně vhodnější považuji posazení podlahových trámků na cihelné, kamenné nebo betonové bloky s položenou hydroizolací na jejich vršky (prkna i trámky ošetřit ochrannými a impregnačními prostředky proti vlhku, plísním a houbám). Tepelnou izolaci lze dát mezi trámky na lehký prkenný podhled, uložený na střešních latích (3 x 5 cm). Můžeme použít polystyren, matrace – podle nabídky trhu v místě.
Podlaha by měla být palubová. Vzduchová mezera pod ní (15 – 45 cm) je prospěšná z toho důvodu, že tento prostor větrá a pomáhá vysoušet základy budovy.
POSTUP ÚPRAVY
1)Předpokládaný stav před úpravou: 1 – stěna roubenky: zvenčí vymazané spáry, zevnitř omítka; základ z několika vrstev kamenů spojených hlínou; 2 – původní zavlhlý terén; 3 – vrstva hrubšího podsypu; 4 – fošnová podlaha přibitá hřeby; chybí jakákoliv izolace proti vlhku, a tak prkna stárnou a ničí se rychleji; 5 – polštáře
2) Navrhovaná úprava: Po odstranění prken a všeho starého dřeva podlahy se sníží terén plošně o 35 – 50 cm a rozvrhne se rozložení podkladních bloků – sloupků (jejich rozteče do čtverců jsou 90/90 – 110/110 cm). Podle výšky trámků (min. 14 – 20 cm) se sloupky vyzdí, vybetonují, nebo osadí. Hloubka jejich založení se stanoví podle únosnosti zeminy (min. 45 – 60 cm). Jejich vršky se urovnají s milimetrovou přesností do roviny (vodováha je nejméně přesná, lepší je znivelování nebo laser; obojí lze vypůjčit, nebo si nechat udělat). Na vršky bloků se položí přesahující čtverce hydroizolace a pak už jen trámky a na ně se přišroubují palubová prkna. Jak již bylo zmíněno, lze vložit i tepelnou izolaci. Na spodky trámků se z boku přišroubují střešní latě (5 x 3 cm) na výšku a na ně se uloží tenká prkna nebo i desky, které se nesmějí časem prohnout vlastní váhou
Popisy k obrázkům
Autor fotografií: FOTO: MARTIN MAŠÍN KRESBY: VLADIMÍR PROCHÁZKA
