Pod Sedmihořím

Rubrika: Region

Sedmihoří, věnec dominantních zalesněných kopců severně od Horšovského Týna, nepatří mezi časté turistické cíle západních Čech. Přesto má tento malebný kraj návštěvníkům co nabídnout.

Malebná náves s kaplí v Ostromeči

V odlehlém kraji západních Čech by poklady lidové architektury hledal asi jen málokdo. Území bylo po druhé světové válce poznamenáno výměnou obyvatel se všemi důsledky. Přes nepřízeň osudu si ale řada vesnic v kraji mezi Horšovským Týnem, Stříbrem a Borem uchovala zcela jedinečné a dosud téměř nepoznané památkové hodnoty. Mnohé prostorné návsi s rybníky a kaplemi lemované výstavnými statky s bránami dosud neztratily svůj tradiční malebný vzhled.

Usedlost čp. 17 v Jivjanech patří k jednodušším, avšak malebným stavbám bez výraznější výzdoby. Pro leckoho může být překvapením datace na bráně: 1935

Některé z vesnic vznikly již kolonizační aktivitou kladrubského či chotěšovského kláštera v raném středověku, většina ale byla založena až ve druhé polovině 13. a v průběhu 14. století. Době vzniku odpovídá i půdorys rozlehlých obdélníkových návsí. K typickým návesním vesnicím vrcholného středověku patří např. Velký Malahov, Milevo, Borovice či Prostiboř. Jména vesnic ukazují na jejich český původ.

Nejstarší jsou roubené domy

Starší lidovou architekturu v regionu dnes již objevíme jen zcela zřídka. Domy byly roubené, s bedněnými štíty. Typickým rysem byly roubené podkrovní komory vystupující do štítů nebo jako kolmé křídlo ze střechy. Poslední příklady starší roubené generace lidové architektury objevíme například v Hradišťanech, Velkém Malahově, Tasnovicích, Svržně (č. E08), Vidicích či Sychrově. Prostá pozdně klasicistní zástavba (většinou až ze druhé poloviny 19. století) se dochovala v malebné vsi Svržno na dně údolí Radbuzy. Několik pozdně klasicistních stavení objevíme také v blízkých Štítarech.

Zděná architektura

Dům čp. 10 v Prostiboři, postavený roku 1887 a opravený o 120 let později, s typickým psaníčkovým motivem

Počínaje 80. lety 19. století se na zdejších vesnicích začaly objevovat mohutné zděné domy, buď patrové, nebo přízemní s vysokými půdními polopatry. Domy byly kryty sedlovými střechami na vysokých nadezdívkách provětrávaných četnými otvory nejrůznějších velikostí a tvarů. Nejstarší domy mají ještě fasády s typickým pásováním a nárožní bosáží ovlivněné opožděně klasicistní architekturou. Častěji se objevují neorenesanční motivy – zejména psaníčková sgrafita, inspirovaná snad úpravami horšovskotýnského zámku. Nechybějí ale ani typicky „lidové“ motivy jako věnečky, stužkové ornamenty, rámce s iniciálami stavebníků a datováním a další prvky, které provázely architekturu i v jiných částech Čech.

Na přelomu 19. a 20. století na venkově pod Sedmihořím zdomácněla také stále bujnější eklektická architektura, která kromě obvyklého kombinování historizujících prvků hledala inspiraci také v soudobé secesní tvorbě. Z prvních desetiletí 20. století pocházejí nejvýstavnější (obvykle patrové) domy. Jedním z nejhonosnějších vesnických domů v regionu je čp. 3 v Borovicích, další se dochovaly např. v Hradišťanech.

Kde hledat půvabné stavby

Řádková zástavba vesničky Krtín se dochovala prakticky bez narušení

K nejvýznamnějším a nejlépe dochovaným souborům typické zděné lidové architektury regionu patří vesnice Borovice, Buková, Hradišťany, Jivjany, Krtín, Křakov, Mezholezy, Milevo, Ostromeč, Prostiboř, Semněvice, Sychrov či Velký Malahov. Ochrany formou vesnické památkové zóny se ale zatím dočkala jedině Prostiboř. Půvabné a neokoukané stavby tradiční vesnické architektury konce 19. a první třetiny 20. století ale nalezneme téměř ve všech vesnicích.

Na závěr ještě připojíme několik obvyklých rad případným stavebníkům. Velké zděné, v podstatě již „moderní“ domy jsou dosti tolerantní k nové zástavbě ve svém okolí. Ta by přesto měla dodržovat základní pravidla, jakými je štítová orientace, sedlová střecha ve sklonu 45° nepřesahující před štít a uměřené rozmístění okenních otvorů. Opět bychom si ale měli hledět přednostně dochovaných tradičních staveb – stále nám ubývají!

TEXT A FOTO : ING. ARCH. JAN PEŠTA

Pod Sedmihořím

Pod Sedmihořím