Pod majestátním Bezdězem

Do Máchova kraje vás nezveme poprvé, je množstvím krásných a dobře udržovaných roubených domů známý. Chalupa ve Žďáru u Doks, kterou vám představujeme, ale nabízí návštěvníkům ještě něco navíc.

Zhruba dvě stě padesát let starou patrovou roubenku koupili manželé Pátkovi před devíti lety. Jejich původní představou bylo, že se po rekonstrukci do ní ze svého nynějšího domu ve stejné vsi přestěhují.
„Náklady na opravu ale byly tak vysoké, že jsme se zatím rozhodli ji pronajímat,“ vysvětluje Karel Pátek. „I když stavení bylo před koupí obydlené, jeho stav byl kritický, vyžadoval rozsáhlé práce záchranného charakteru. Musel se opravit štukový věnec, vyměňovaly se velké části trámů, potřeba byl nový krov a střecha, chlév měl propadlý strop. Kvůli vlhkosti se dělala drenáž před štítovou zdí. Dům dostal nová špaletová okna a dveře, nově se musely udělat všechny podlahy. Snažili jsme se při tom dát mu podobu, jakou měl před sto lety,“ vzpomíná na dobu před lety majitel.
Stavení patří k nejhezčím ve vsi, do ulice se dívá průčelím se zdobenými sloupky podstávky a pěkně skládanou lomenicí. Vedle stojí opravený seník, jehož otevřená část v přízemí nabídla místo pro venkovní posezení.

roubenka ukazuje do ulice svou sličnou tvář
se zdobenými sloupky podstávky a skládaným štítem

Oceněný dům

Velký podstávkový roubený dům s pavlačí v patře je památkově chráněný, majitelé proto museli při jeho rekonstrukci respektovat řadu nařízení. „Plány se připravovaly rok, potom tu po dva roky pracovalo několik lidí ze specializované firmy na opravu roubenek pana Střihavky. Sám jsem se na pracích nepodílel, ale vše jsem koordinoval,“ říká Karel. „Přes někdy náročné diskuse jsme já i památkáři s výsledkem spokojeni. Naše roubenka dostala v roce 2012 ocenění jako jedna z nejlépe opravených podstávkových chalup od německé organizace Krajina podstávkových domů,“ říká s pýchou v hlase náš průvodce. „Liberecký kraj a ministerstvo kultury přispěly na opravu dotací – byl to jen zlomek nákladů, ale i to bylo dobré.“

otevřené kuchyňské poličky a věšáky na
hrnečky působí odlehčeně a do chalupy se
hodí

za vybouranou zdí v klenutém oblouku se
v chodbě objevila původní černá kuchyně.
i dnes působí impozantně

jedna z ložnic

Stylové, ale pohodlné

Karel nás provází domem. Z kamenného zápraží vstupujeme do chodby, odkud vedou dveře do světnice. Ta je dnes částečně spojená s vedlejší kuchyní. „Chtěli jsme příčku mezi místnostmi zrušit úplně, to nám památkáři nedovolili. Později jsme zjistili, že vyzdění na jedné straně stěny bylo pozdějšího data – takže jsme ve skutečnosti stávající úpravou obnovili původní stav. Kamna se ve světnici nezachovala, instalovali jsme sem krbová kamna s vodním výměníkem, kterými se chalupa vytápí,“ vysvětluje majitel. Kvůli větší tepelné pohodě jsou obě venkovní stěny světnice zevnitř obloženy konopnými deskami a přes ně je udělané falešné roubení.
Hlavním vybavením místnosti je na zakázku vyrobený velký stůl se židlemi a lavice podél stěn. V rohu je kout s hudebními nástroji, které tu nejsou jen pro ozdobu, jak nás přesvědčuje náš průvodce s manželkou, kteří nám na závěr návštěvy zahráli.
Dominantou kuchyně je pec s ležením. Už se v ní netopí, ale kvůli pocitu tepla je v ní instalováno podlahové topení s elektrickou spirálou. „Kompaktní kuchyňská linka by se sem nehodila, proto jsou místo horních skříněk otevřené poličky. Vše je vyrobeno z masivního dřeva. Kvůli autentickému vzhledu kuchyně jsme ji nevybavili ani digestoří,“ vysvětluje Karel.

krytá pavlač v patře

posezení v zahradě. kameny naznačují, že
tu dříve asi stávala nějaká hospodářská
budova

nezdá se to, ale týpí má v průměru sedm
metrů. Úžasně se v něm prý spí

Zazděná černá kuchyně

Při opravách řemeslníci objevili v chodbě za zazděným obloukem prostor černé kuchyně, plný sazí. „Zdivo jsme vybourali, objevil se vstup do pece a další otvory, jimiž se možná dříve přikládalo do kamen ve světnici,“ ukazuje majitel trochu tajuplný zčernalý prostor.
V bývalém chlévě, navazujícím na chalupu, se našel prostor na koupelnu, WC, technickou místnost a ze dvora přístupnou keramickou dílnu. V ní stojí na policích neglazované hrnečky, misky a další nádobí. „Ubytovaní hosté si mohou keramiku namalovat a my jim ji vypálíme,“ prozrazuje Karel jednu z možností, jak se tu zabavit.

při pohledu ze zahrady je vidět v prvním patře vedle pavlače nově vsazené okno jedné
z ložnic, pod ním je vstup do keramické dílny

Ze zahrady je úchvatný pohled na Bezděz.
koš uprostřed je součástí hřiště pro zajímavou hru discgolf

za stromy se ukrývá otevřený sroubek,
ve kterém se dá odpočívat a připravovat
dobroty na grilu

Místo jedné ložnice tři

Původně bývala v patře jedna velká ložnice. Tu nynější majitelé přepažili lehkou příčkou a získali ložnice dvě. Mají vyšší strop než původní prostor. „Strop z půlených kuláčů a hlíny se musel rozebrat, na původní trám uvnitř připevnit distanční trámek a strop opět sestavit. Třetí ložnici jsme vybudovali z místnosti bez oken nad chlévem. Teď ji osvětlují dvě okna,“ ukazuje nám Karel. Všechny tři ložnice jsou zařízeny stejně – tři nebo čtyři postele, stůl a židle, truhla. O teplo se starají radiátory připojené k vodnímu výměníku v krbových kamnech. Z chodby se také dá vstoupit na krytou pavlač.

Zahrada pro odpočinek i sport

Když je hezky, je příjemné pobývat na zahradě. Kromě letního sezení pod střechou seníku čeká na rekreanty stůl se židlemi na terásce před domem a další je na louce. Posedět se dá i v podzemí – mezi chalupou a seníkem vedou schody do malého sklepa vytesaného ve skále. Současní majitelé v něm zařídili pro své hosty romantické posezení, třeba u sklenky dobrého vína.
Kdo dává přednost pohybu, vyrazí dál do zahrady, kde může využít různá hřiště či bazén, pro ty menší je tu dětské hřiště.)

posedět se dá na terásce postavené ze
starých štuků nebo pod otevřeným seníkem

hlavním vybavením světnice je dlouhý stůl.
rozdíl mezi původními trámy v příčce u kuchyně a novým obkladem venkovní zdi světnice není ani příliš patrný

Zahrajte si discgolf

„Chtěl jsem vytvořit funkční celek, který spojí hodnoty staré chalupy s novým využitím zahrady,“ vysvětluje svou ideu Karel. „Kromě ubytování proto nabízíme nejrůznější sportovní aktivity či malování keramiky, dělám semináře sundo, učím lukostřelbu. Vedle hřiště na volejbal a fotbal tu máme i profesionální devítijamkové hřiště na discgolf o délce dráhy 500 m. Naši hosté si tuto u nás zatím méně známou hru velmi oblíbili. Hráči při ní vhazují disk do koše stojícího na zemi podle pravidel odvozených z golfu,“ vysvětluje nám Karel, když nás provází po hřišti.
Náš hostitel se věnuje především východním sportům – dosáhl černého pásu v aikido a má vlastní klub. Kromě toho je vedoucím centra sundo pro Evropu (cvičení pro dosažení harmonie a zdraví, bývá také nazýváno horským taoismem či korejskou jógou).

částečně vybouraná příčka opticky propojuje světnici s kuchyní. krbová kamna vytopí celou chalupu

kout v obytné místnosti s hudebními nástroji není jen na parádu

Pravé tee-pee

„K původní zahradě jsme přikoupili další pozemky, hlavně kvůli výhledu, který se odtamtud otevírá. Z  horní části zahrady uvidíte Bezděz a Ralskou pahorkatinu až po hraniční hory s Německem,“ přidává se Helena a vede nás loukou na vršek zahrady. Výhled je odtud skutečně nádherný. „Díky rozloze pozemku jsme tu mohli postupně vybudovat různá hřiště, přesadili jsme některé stromy, vytvořili lesík. A pojďte se podívat do našeho tee-pee,“ vede nás Karel do zadní části zahrady. Milovníci indiánek dobře ví, že se jedná o indiánský stan.
Nejprve míjíme otevřený sroubek s posezením i ležením a se zahradním grilem. I odtud je výhled na Bezděz, jak si přála Helena. Pak se před námi objevilo impozantní tee-pee. Má v průměru sedm metrů, uprostřed je ohniště. Pátkovi i s dětmi tu občas spí. „Stan má úžasnou atmosféru, spí se tu krásně, i když je venku už pořádná zima,“ říká Karel. Helena zase nedá dopustit na zimní pobyt v chalupě: „Chalupa se uvnitř krásně vytopí, zvenku je zachumelená – je to pohádková atmosféra!“

TEXT: IVA TVRZOVÁ
FOTO: ROBERT VIRT

Pod majestátním Bezdězem