Speciál Ploty: Plotové sloupky a pilířky
Žádný plot se neobejde bez sloupků. Ty musí být dostatečně pevné, protože se k nim fixují jednotlivá plotová pole. Sloupky mohou být z různých materiálů, i odlišných od plotové výplně.
Nejstaršími materiály, z nichž byly ploty zhotovovány, jsou dřevo a kámen. Používají se dodnes. Tentokrát zcela pomineme ohradní zdi a budeme se zamýšlet nad typy vycházejícími z klasického plaňkového plotu, který je u venkovských domů běžný a vlastně i ze všech typů plotů nejhezčí. Skládá se ze sloupků či pilířků a plotových polí z vodorovných břeven (rýglů) s plaňkami. Plotová pole jsou do sloupků zasunuta či jsou do nich napevno ukotvena pomocí různých kovových patek.
Z jednoho kusu kamene
Dřevěné kůly se jako nosné sloupky osazují méně často, neboť v zemi dřevo rychle podléhá hnilobě. I tak jsou občas vidět. Na venkově se raději používal opracovaný kámen. Nejčastěji to byly štíhlé kusy z pískovce či žuly. Aby se do nich dala upnout plotová pole, tesaly se do jejich konců —kapsy”. Ty jsou někdy jen čtvercové, mohou však mít i složitější zalomený tvar, aby se při výměně do nich dal plotový díl snadno zasunout.
U sloupků z jednoho kusu kamene bychom mohli předpokládat, že všechny budou vypadat stejně. Není tomu tak. Často sice měly tvar čtyřbokého hranolu, ale lze se setkat i se čtyřbokým komolým jehlanem. Odlišnosti se také dají vypozorovat u zakončení vrcholu, ten mohl být rovný nebo oblý, ale mohl mít i tvar pyramidy. Povrch kamene byl většinou hrubý se stopami od kamenických nástrojů. Řídce se však setkáváme i s jinou variantou – kámen mohl zdobit reliéf.
_______________________________________________________________________
Další články speciálu Ploty:
Dřevěné ploty
Natírání dřevěného plotu
Stavba plotu I. – drátěný
Stavba plotu II. – zděný
Kdo odpovídá za plot
Clony na plot
________________________________________________________________________
S kamennými sloupky se dá počítat při stavbě plotu kolem zahrady na venkově i dnes. Nové si necháme udělat u kameníka, ale bude to něco stát. Nejlevněji je seženeme na inzerát a v chalupářských bazarech se stavebními materiály.
Vyzdívané sloupky
Výraznější výtvarnou podobu než plot kolem zahrady měl vstup na soukromý pozemek. Vrata a vrátka vedoucí z ulice na dvůr rámovaly pilíře, které byly oproti ostatním sloupkům v oplocení mohutnější. Jednak návštěvníka upozorňovaly na vchod do domu a jednak se tím řešila potřeba stabilní konstrukce, která by vrata na kovaných závěsech zapuštěných do zdiva bezpečně udržela.
Tyto pilíře se stavěly z kamenných bloků či z cihel. Aby zdivo nerozrušoval déšť, sníh a mráz, jejich korunu kryla kamenná deska, která byla někdy zdobena koulemi, vázami, šiškami nebo plastikami zvířat. Nižší pilířky, ovšem často ze stejného stavebního materiálu, pak mohly lemovat celou předzahrádku nebo pozemek přiléhající k ulici.
Až ve dvacátém století se začaly cihlové a kamenné pilířky nahrazovat kovovými trubkami a sloupky stavěnými ze železobetonu a umělého kamene. U tradičních venkovských chalup však různé novodobé tvárnice imitující přírodní materiály málokdy vypadají pěkně. Lze je tolerovat u moderních staveb. I tady však platí, že méně je více. Čím jednodušší linie a méně křiklavé barvy tvarovek zvolíme, tím lépe.
text: Martina Lžičařová
foto: Vladimír Hájek, Jaroslav Hejzlar, Martina Lžičařová, František Vaňásek, Pavel Veselý a archiv firem