U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Plísně na dřevě, textilu a dalších materiálech
Kategorie: Dílna | Autor: Karel Štech
V první části seriálu jsme uvedli, co dělat se stavebními materiály, na nichž se usadily plísně. Ty se objevují nejen na cihlách a omítkách, ale zejména na dřevě, v domácnostech i na textilu a kůži, na tapetách, rohožích, papíru, lepidlech, barvách a samozřejmě na zbytcích potravin (včetně např. usazenin tuku na stěnách v kuchyních).
Plísně kromě živin, které z organických látek odebírají, vyžadují také dostatečnou vlhkost – zpravidla kolem 10 % vody – a teplotu nad nulou. Horní hranice teploty, kdy mohou plísně přežívat, je kolem 90 °C. Plísním příliš nevadí ani značně kyselé prostředí (pH okolo 1,5), ani zásadité (pH do 11) a jejich likvidace je tak velmi problematická.
Proč likvidovat plísně
Plísně, kromě toho, že vyhlížejí velmi neesteticky, svým působením rozrušují podklady, na nichž se usadily, na textilu a kůži vytvářejí mazlavé a páchnoucí povlaky a tyto materiály časem rozkládají. Na zdech a tapetách vytvářejí barevné skvrny, napomáhají k napadení dřeva cizopasnými houbami a hmyzem a šíří typický zatuchlý zápach. Kromě všech těchto negativ jsou ale zejména původci vleklých onemocnění kožními infekcemi – mykózami, mohou též vyvolat onemocnění dýchacích cest, revmatické horečky, chronický kloubní revmatizmus, chronické záněty močových cest a způsobit otravy tzv. pulmonální mykotoxikózou. Některé mykotoxiny mají prokazatelně rakovinotvorné účinky. Plísně rovněž způsobují alergické reakce (mykoalergózy), a to zvláště u dětí.
Kde se s nimi setkáváme
Plísně se vyskytují na většině materiálů, které obsahují organické živiny, především na nátěrech s organickými pojivy (klih, kasein, disperzní lepidla apod.) a na materiálech organického původu. Dají se však najít i na skle a podobných hmotách, které jsou zdánlivě nestravitelné – zde však plísním stačí téměř neznatelná organická znečištění (třeba stopy mýdla na obkládačkách v koupelně).
V koupelnách lze objevit plísně například i ve spárovacích hmotách mezi obkládačkami, na stropech a velmi často pod podlahovými dlaždicemi, kde po odstranění dlažby bývají viditelná vlákna jejich podhoubí. Plísně svými produkty životních pochodů mění pH prostředí (okyselují je), a tak urychlují zvětrávání vápenných a silikátových materiálů. Tím se urychluje pronikání vody a obohacování materiálů o organické látky, což způsobuje další bujení plísní i jiných mikroorganizmů – bakterií a řas. Plísně tak přímo přispívají k chátrání stavebních materiálů a zhoršování bytového fondu.
Rozdělení plísní
Plísně se rozdělují na parazitické, které vegetují na živých organizmech a obvykle způsobují těžké mykózy a v některých případech i smrt, a plísně saprofytické, s nimiž se setkáváme na neživých materiálech (například potravinách, papíru, dřevě, stavebních materiálech). Ochrana proti saprofytům je teoreticky jednoduchá, ale v praxi realizovatelná obtížně: zdroj jejich “potravy” je nutné odstranit nebo učinit pro ně nepo-uživatelným, prostředí změnit (zejména dosáhnout nízké vlhkosti vzduchu) a aplikovat příslušné dezinfekční postupy, které mají dosáhnout usmrcení plísní.
Z vyjmenovaných postupů je bez investic i rizik realizovatelný jediný: včasné odstraňování potravin, na nichž by se plísně mohly objevit a šířit se dál. Znamená to, že zejména za teplého počasí budeme kontrolovat chladničku, spíž i případný sklep, ale i například školní tašku, kam si ratolesti dávají svačinu do školy.
Všechny ostatní metody, jak se plísní zbavit, vyžadují množství času, investice a často i úpravy v bytě.
Likvidace plísní změnou prostředí
Jestliže se výskyt plísní ani při intenzivním větrání v bytě nemění, je možné vypůjčit si v půjčovně kondenzační vysoušeč. Ten sníží vlhkost v místnosti na minimum, což v mnoha případech pro zánik plísní stačí. Vysoušeč je možné používat i v letních měsících, výrazně však omezí provoz domácnosti, protože má pracovat při zavřených dveřích a přítomnost zdrojů vlhka (včetně obyvatelů bytu) jeho účinnost zhoršuje. Vysoušeč je poměrně drahý, půjčovné je však přijatelné (500 až 800 Kč na víkend nebo 1820 až 2500 Kč týdně podle typu; předem se platí vratná záloha 6000 až 8000 Kč). Plísním rovněž vadí horký vzduch nad 100 °C, který získáme pomocí horkovzdušné pistole nebo benzinové letlampy; tato metoda však není vhodná, protože cirkulací vzduchu se spory plísní mohou dostat i do dalších prostorů, mimoto se jich lze nadýchat, benzinový plamen navíc vytváří nežádoucí saze.
Zajímavou metodou, bohužel dosud málo známou, je vysoušení zdí mikrovlnným ohřevem. Princip hloubkového mikrovlnného sušení s celkovou likvidací plísní po odstranění vlhkých omítek je shodný s principem mikrovlnné trouby: intenzivní mikrovlnný ohřev zdi vysuší nežádoucí vodu ve stavebních materiálech, adsorpční nebo kondenzační vysoušeč (při letním počasí stačí větrání) vzniklou vodní páru odstraní. Při vysoušení, které u běžných rodinných domků trvá asi týden, nejsou zapotřebí téměř žádné stavební zásahy a podle informací firem, které tuto službu nabízejí (např. http://www.2theta.cz/suseni/) se zároveň zlikvidují plísně do hloubky.
Likvidace dezinfekcí
K odstranění plísní se používají fungicidní přípravky zpravidla obsahující aktivní chlor, aldehydy a jejich deriváty, alkoholy, kvartérní amoniové sloučeniny, organické kyseliny, peroxosloučeniny. Konkrétní prostředek se volí podle rozsahu postižení, druhu postiženého materiálu a prostředí, kde se plíseň vyskytuje. V případě pochybností, jaký přípravek zvolit, se vyplatí konzultace s odborníky.
Některé prostředky jsou univerzální a lze jimi dezinfikovat plísní napadené dřevo i zdivo, případně i jiné materiály;
koncentraci určuje výrobce a je nutné ji respektovat. Často může stejný přípravek sloužit ve zředěném stavu jako preventivně působící, v koncentrovanějším roztoku jako likvidační; konkrétní poměr ředění je vždycky uveden na obalu a nedoporučuje se koncentraci “z pilnosti” zvyšovat (většinou pak dochází k vyšisování nebo poleptání podkladu).
Nejběžnějším způsobem odstraňování plísní je stírání napadeného místa tkaninou namočenou v dezinfekčním přípravku až do odstranění. Vydezinfikované plochy a povrchy všech předmětů, které přicházejí do styku s potravinami, je třeba po mechanické očistě ještě omýt pitnou vodou. Tato dezinfekce však zpravidla plísně zcela nezlikviduje; i zdánlivě odstraněná plíseň se při zvýšení vlhkosti často objeví znovu.
Ošetření zdiva a omítek
Likvidace plísní je nutné provádět vždy “mokrou cestou”, aby nedošlo k rozšíření spór a částic plísní do dalších prostorů a k jejich vdechování. Místa, na nichž je patrné mycélium, se postříkají dezinfekčním přípravkem, například prostředkem Fungispray.
Ten obsahuje účinnou látku chloramin-T a další přísady, upravující užitné vlastnosti výrobku, a je určen k likvidaci plísní a jejich spor ze všech porézních stavebních materiálů (zdí, omítek, betonu, dřeva atd.).
Po provedení postřiku ze vzdálenosti asi 5 cm se přípravek nechá zaschnout. Dezinfikovaný prostor se má nechat 24 až 48 hodin uzavřený a potom je třeba jej důkladně vyvětrat. Vhodné je mechanické stírání mycélia do vlhké tkaniny nasycené dezinfekčním prostředkem (pracujeme samozřejmě v ochranných rukavicích).
Pro nové vymalování bychom měli po-užít vápno na bílení, které je mnohem vhodnější než malířské barvy, které obsahují klih či disperzní pojiva (naprosto nežádoucí jsou latexové nátěry a rovněž tapety). Do vápenné barvy je vhodné přidat některou z fungicidních přísad (Pregnolit OMB, Fungisan, Jubocid). Vhodné jsou rovněž speciální barvy vyráběné pro tyto účely:
barva malířská disperzní protiplísňová PRIMALEX MYKOSTOP (pro vlhké a špatně větratelné interiéry), barva disperzní protiplísňová SAN 2000 (HET), TOPMAL biocid V 2096 (JAP Lanškroun), náter protiplesňový BIOZOR NORMÁL od slovenské firmy PAM Bratislava, AMIKOL (JUB).
Vhodné je rovněž stěny, na nichž se plísně vyskytují, opatřit před vlastním malováním penetračním nátěrem PRIMALEX FUNGICIDNÍ PENETRACE, který zabraňuje nové tvorbě plísní a zvyšuje přilnavost dalších vrstev nátěrů na podkladech. Penetrace je určena pro napouštění savých podkladů (vápenocementová i disperzní omítka, pórobeton, sádrokarton), je vhodná i na dřevo, dřevotřískové a dřevovláknité desky, vláknocementové a třískocementové desky. Podobně působícím prostředkem je ALGICID (JUB) nebo V1406 – SANAL (Teluria).
Ošetření dřeva a výrobků z něj
Drobnější předměty (nářadí, hračky, obuv) a menší plochy v koupelnách, spížích apod. je možné ošetřit postřikem (zmíněný Fungispray, vhodný je i přípravek Savo proti plísním, který můžeme aplikovat například zahradním postřikovačem). Po provlhčení napadených míst bychom usmrcené kolonie plísní měli (rukou v ochranné rukavici!) setřít hadříkem namočeným do roztoku, hadřík pak ekologicky zlikvidovat.
Dřevěné předměty je vhodné napustit vhodnou impregnací. Upozorňujeme, že výčet není úplný a zejména neobsahuje doporučené poměry ředění – ty jsou vždy uvedeny na obalech přípravků.
Pro impregnaci dřeva jsou vhodné následující prostředky:
BOCHEMIT QB (Bochemie), je vhodný i na zdivo, IMPRANAL(r) BIO (Stavební chemie Slaný, a.s.), SYNTHALIN 1550 (Rokospol, Uherský Brod), Sanal V 1405 (Teluria), MYKOBICID V 1408 (Teluria), INSEKTISOL V 1407 (Teluria), TELURIN V 1033 (Teluria), V1410 – FUNALGIN – N (Barvy a laky Hostivař, a. s.), FINORIT V 1303 (Barvy Tebas), AQINOL V 1421 (Balakom), FUNGAL V 1350 (Chemolak – SR) a zřejmě i další.
Fungicidní přísady jsou obsaženy i v některých lazurovacích napouštědlech a lacích – je to např. LUXOLIN S 1033 (Balakom).
Ještě několik informací
Textil, ale také výrobky z kůže nebo plísní napadené obrazy či cennější předměty nesmí přijít do styku s fungicidními prostředky obsahujícími chlor (například SAVO). Pro tyto účely se vyrábí např. Fungisan nebo Lautercid.
Plíseň, která se u dřevěných výrobků (např. historického nábytku) dostala pod lak, se fungicidy zlikvidovat nedá. Lak by se nejprve musel odbrousit. V takovém případě se obraťte o radu na odborníky (restaurátory).
S protiplísňovými prostředky i plísní zacházejte opatrně, pracujte v gumových rukavicích a ochranných brýlích, při práci nejezte a snažte se nevdechovat zvířený prach. Co nejčastěji se myjte a sprchujte.
Jestliže někde máte vymalováno latexovými nebo disperzními nátěry, musíte je osekat (až na cihlu – plísně zpravidla pronikly až pod štuk). Na stěny naneste nějaký radikální prostředek a odjeďte na dovolenou a místnost nechte pár týdnů prosychat. Nakonec vymalujte vápnem, které má výbornou prodyšnost a nebude bránit dosychání a zároveň působí do značné míry jako dezinfekce. Po obnovení provozu domácnosti co nejvíc větrejte.
FOTO AUTOR
Trvale blátivý terén způsobil, že zeď nad zemí je pokryta mechy a plísněmi
Na prknech, na která prší a nikdy pořádně nevyschnou, žijí plísně i mechy
Tmavé skvrny plísně na prkně z měkkého dřeva, které bylo dlouho vystaveno účinkům deště a sněhu
