U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Pěstujeme límcovku
Kategorie: Zahrada | Autor: ing. Petr Hladík
Houby na chatě či chalupě (II.)
Dnes si povíme něco o límcovce. Její mladé plodnice s ještě nerozvinutým kloboukem připomínají tvarem hříbky. Zvláštní příjemnou chutí a kořenitou vůní se výborně hodí k všestrannému kuchyňskému zpracování. Pěstování této nádherné robustní houby je vhodné zejména pro začátečníky.
Límcovka vrásčitoprstenná (Stroppharia rugosoannulata) byla poprvé popsána v první polovině minulého století. Ve volné přírodě se příliš nevyskytuje, pouze občas poblíž stohu slámy. První pěstitelská technologie byla vyvinuta v roce 1968 v bývalé NDR, kde se límcovka stala mezi zahrádkáři velmi oblíbenou.
Pěstování není nenáročné, nejsou zapotřebí zvláštní prostory ani složitě připravovaný substrát. Nejčastěji použijeme žitnou nebo pšeničnou slámu, případně i lněné pazdeří. Na 1 m2 záhonu je třeba 25 kg suché balíkované (asi 2 balíky) nebo řezané slámy. Máčíme ji 1 – 2 dny ve vodě ve větší nádobě, např. v sudu nebo plechové vaně. Nemáme-li nádobu k dispozici, kropíme slámu ve vrstvě 20 – 30 cm na zpevněné ploše a několikrát ji přehazujeme. Tento proces by měl v obou případech trvat 4 – 6 dnů.
Další možností je napěchovat slámu do polyetylenového pytle a prolít horkou vodou. Spodní rohy pytle odstřihneme, aby voda mohla odtékat. Dále zaléváme studenou vodou, dokud není sláma optimálně vlhká. Měla by být měkká, žlutohnědé barvy a při stisku v dlani z ní má vytéct několik kapek vody.
Pro chataře a chalupáře je nejjednodušší pěstovat límcovku volně na zahradě v záhonu, ve stínu pod stromy nebo ve starém pařeništi (poslední možnost je nejvýhodnější). Je možné použít též dřevěné bedny, truhlíky či fóliové pytle. Důležité je, aby na vybrané místo dopadalo co nejméně přímých slunečních paprsků. Proto nad záhonem vytvoříme stříšku, která sadbu ochrání před sluncem i před přívalovými dešti, které by ji mohly znehodnotit.
Záhony na pěstování límcovky zakládáme asi 80 – 100 cm široké. Na této ploše odstraníme zem do hloubky asi 25 cm, na dno položíme umělohmotnou fólii a stěny ohradíme prkny. Dřevo je možné použít i místo fólie. Připravenou vlhkou slámu uložíme na vybranou plochu ve vrstvě 20 – 25 cm a mírně ušlapeme. Vzniklý záhon osazujeme kousky zakoupené sadby o velikosti vlašského ořechu ve sponu 20 x 20 cm do hloubky 7 – 8 cm. Na 1 m2 záhonu spotřebujeme asi 1 litr sadby.
Po osázení zakryjeme záhon balicím papírem, papírovou lepenkou nebo několika vrstvami novin. Před vyschnutím jej chráníme plastovou fólií. Do slámy s podhoubím by se během jeho prorůstání (4 – 6 týdnů) neměla dostat žádná voda. Teplota by se v té době měla pohybovat v rozmezí 25 – 28 oC.
Jakmile podhoubí proroste až těsně pod povrch záhonu (jemná bílá vlákna viditelně spojují jednotlivé kousky slámy a příjemně houbově voní), je čas sejmout z něj papíry včetně fólie a zakrýt jej 4 – 5 cm krycí zeminy. Má to být směs rašeliny a listovky nebo zahradní zeminy v poměru 1 : 1 s půdní reakcí slabě kyselou až neutrální. Krycí zeminu udržujeme stále vlhkou, ale voda, stejně jako při prorůstání, nesmí proniknout do podhoubí.
První plodnice se objevují na okrajích záhonu asi 14 dnů od pokrytí zeminou. Plodnice sklízíme stejně jako u žampionů opatrným vytočením v době, kdy mají ještě uzavřené nebo otevírající se klobouky. Plodí ve vlnách, které trvají 5 – 7 dnů v odstupu 2 – 3 týdnů. Tvorba plodnic se zastavuje po poklesu teploty pod 10 oC. Pokud se kultura zcela nevyplodila, po přezimování se mohou opět tvořit plodnice. Jestliže tedy chceme nechat venkovní kulturu přezimovat, zakryjeme záhon vrstvou slámy silnou 30 cm, přetáhneme fólií a zatížíme prkny.
Chceme-li sklízet plodnice již v roce výsadby, zakládáme záhon od poloviny května do konce července. Časnou jarní sklizeň v příštím roce si zajistíme založením kultury od poloviny září do konce října předchozího roku. Příprava na přezimování je stejná jako u nevyplozených kultur založených v jarním a letním období.
