U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
PĚSTOVÁNÍ TRÁVNÍKŮ V ČECHÁCH
Kategorie: Zvláštní nabídka – březen 2002 | Autor:
NA TÉMA
Zvláštní nabídka časopisu Chatař & chalupář přináší inspiraci a komerční informace chatařům, chalupářům a majitelům rodinných domků.
Založení a ošetřování
Trávník v londýnském parku má hustotu až sedmdesát tisíc travních stvolů na čtvereční metr. To je v Čechách prakticky nemožné, nicméně správným založením trávníku a dobrou péčí se k tomuto vzoru můžeme alespoň přiblížit.
Před založením trávníku musí být zřejmé, jak bude využíván. Do skupiny intenzivních trávníků patří trávníky okrasné, rekreační a sportovní. V průběhu vegetačního období se musí nejméně 6-20x sekat. Podle četnosti sekání je přihnojujeme a zavlažujeme a pravidelně odstraňujeme dvouděložné plevely. Extenzivní trávníky obsahují trávy, které nemusíme v průběhu vegetace tak často sekat (stačí 1-3x ročně) a méně je hnojíme – pouze záchovnými dávkami živin. Do této skupiny patří trávníky lučního charakteru, v ovocných sadech, trávníky břehové a jiné.
Travní směsi
Pro každý druh trávníku jsou sestaveny speciální travní směsi. Měli bychom je používat, i když víme, že díky různým ztrátám výsledný trávníku přesné zastoupení jednotlivých trav mít nebude. Základní informace o směsi jsou uvedeny na obalu. Anonymní směsi nekupujte, vyhnete se nemilému překvapení. Tak například travní směs vhodná pro okrasný trávník, po jehož povrchu by se nemělo příliš chodit, může mít složení 40 % kostřava červená Rosana, 40 % kostřava červená Koket a 20 % psineček tenký Teno. Trávní směs pro polohy v zástinu by mohla mít obsahovat 30 % kostřavy červená Rosana, 25 % kostřavy ovčí Jana, 20 % lipnice luční Krasa, 20 % kostřavy červené Dawson a 5 % psinečku tenkého Teno. Směs pro založení louky nebo květnatého trávníku musí obsahovat trávy (například kostřavu červenou, kostřavu luční, lipnici luční, kostřavu ovčí, psárku luční, bojínek luční, srhu říznačku, poháňku hřebenitou), ale i jeteloviny (tolici vojtěšku, jetel luční, jetel zvrhlý, štírovník růžkatý) a rovněž malá množství semen různých dvouděložných rostlin (kopretinu bílou, šalvěj luční, krvavec toten, řebříček obecný, třezalku tečkovanou i jiné). Kdo má vyšší požadavky na složení trávníku, měl by se obrátil na odborníka, který podle stanoviště a požadavků na trávník sestaví travní směs z osiva jednotlivých druhů (odrůd) trav na míru.
Příprava půdy
Komplexní a pečlivá příprava půdy před výsevem travních semen je základ úspěchu. Jakmile trávník založíme, půdní podmínky nebude snadné napravit. Především musíme ochránit horní vrstvu půdy před devastací při stavbě. Doporučujeme sejmout horní část do hloubky 15-20 cm a vytvořit z ní nepříliš vysoké hromady. Po skončení stavebních prací plochu ukliďte. Zahrabáním písku, zbytků kameniva, cihel a betonu vznikají v půdě ložiska s větší drenážní schopností. Voda tudy rychleji uniká do spodiny, odkud ji trávník nemůže přijímat. Pro trávníky je nejvhodnější půda středně těžká (hlinitopísčitá), pórovitá, s obsahem půdního vzduchu 10-15 %, mírně kyselá reakce. Ideální obsah humusu je 5 %. Před navezením kvalitní půdy upravte sklon a povrch podloží a mírně jej nakypřete. Tím se dobře propojí s vrchní vrstvou. Vrchní vrstvu před položením zbavte co nejlépe oddenků, hlíz a kořenů vytrvalých dvouděložných bylin – trávníkových plevelů. Pak ji v tloušťce 15 až 20 cm rozprostřete na upravené, vyčištěné a zkypřené podloží. Pěšiny a cesty sousedící s budoucím trávníkem jsou asi 2 cm nad úrovní vrchní plochy půdy připravené k výsevu trav, aby dešťová voda stékala do travní plochy. Přípravu půdy ukončete několik týdnů (nejméně 2-3) před výsevem travních semen. V klidovém období vzejdou ještě semena některých dvouděložných rostlin nebo zregenerují jejich podzemní části, které unikly pozornosti. Podle rozboru vzorku půdy stanovíte potřebu živin. Před výsevem (ale až po zničení vzešlých plevelů) pak lehce zapravíte “startovací” dávku průmyslového hnojiva do hloubky 3-5 cm. Vhodná jsou vícesložková hnojiva (Cererit, NPK) v dávce asi 20 g na 1m2 (2 kg/100 m2), ale je-li půda živinami zásobena dostatečně, použijte spíše hnojivo dusíkaté (ledek amonný, síran amonný) v množství 5 g dusíku na 1 m2.
Výsev trávníků
S výsevem není třeba spěchat. Doporučujeme připravit půdu na podzim a vysévat až na jaře. Ještě vhodnější je připravit půdu na jaře, zlikvidovat v létě vzešlé plevy – a vysévat až mezi 15. srpnem a 15. zářím. Plochu si rozdělíme na čtverce o straně 1 metr. Osivo rozvážíme na porce pro jednotlivé čtverce. Mělo by stačit 10-20 g. Pro lepší manipulaci můžeme osivo smísit se stejným množstvím písku nebo pilin. Dobře se hodí malé plastické kelímky. Každou porci rozdělíme na dvě půlky: první osejeme čtverec jedním směrem a druhou směrem kolmým (křížem). Při přecházení po připravené ploše použijte dvě prkna, nebo na nohy šlapací prkénka, která rozloží naši váhu na větší plochu. Vzcházející trávník je samozřejmě třeba důkladně zavlažovat (pokud pravidelně neprší). Poprvé sekáme trávník při výšce 8-10 cm ostrou kosou nebo sekačkou s naostřeným nožem a sběračem. Pokosenou trávu je potřeba odstranit. Po posečení plochu uválíme válcem, aby došlo ke spojení svrchní půdní vrstvy se spodní a byly patřičně přitlačeny kořínky vytvořených mladých rostlin. Neválcujeme za vlhka, protože dochází k vytrhávání mladých rostlin z povrchu půdy.
Proti plevelům
Trávníkové plevely se likvidují především pravidelným sekáním a dobrou výživou. Občas použijeme jemnější, tolerantní herbicidy. Pouze při silném zasažení úpornými plevely použijeme razantní dotykové prostředky. Lze je aplikovat bodově nebo plošně. Při plošné aplikaci musíme trávník znovu založit. Ošetřujeme v plném růstu plevelů, za plného světla a raději v ranních hodinách, kdy je patrné, že nebude alespoň příštích 6 hodin pršet. Déšť totiž účinek ošetření podstatně snižuje. Nepříjemným protivníkem trávníků jsou mechy a lišejníky. Vyskytují se na zastíněné, zamokřené, jílovité a kyselé půdě (pH menší než 5) a tam, kde není dobré výživa. Odstraňují se pravidelným provzdušněním a pohozením vápence v dávce asi 20 kg/100 m2, mleté skalice modré nebo zelené v dávce 5 kg/100 m2. Existují i speciální chemické prostředky proti mechu: aplikují se v dubnu až květnu a působí asi půl roku. Někde pomohou speciálně složené travní směsi.
____________________
TRÁVNÍKY ZE ŠKOLKY
Předpěstované trávníky rostou v zahradnických “školách” 12-15 měsíců. Pak je trávník s vrstvou zeminy podříznut, pokrájen na pásy, srolován a dopraven na místo jeho dalšího růstu. Těsně před položením rolí povrch půdy rozhrabeme do hloubky asi 2 cm. Zároveň zapravíme hnojivo. Dbáme na to, aby dodané role trávníku nebyly přeschlé nebo zapařené. Následuje položení přírodního koberce, které by se mělo vykonat během 48 hodin po úpravě půdy. Využíváme k tomu podmračný den, nejlepší je čas po dešti předchozího dne. Jednotlivé pásy se pokládají těsně k sobě a ostrým nožem nebo speciální řezačkou seříznou tam, kde se překrývají. Následuje válcování nebo jemné stlačení pomocí dřevěných prken a důkladné zalití: 10 až 12 l na m2, aby se voda dostala až ke kořínkům. Již v této době lze trávník užívat, i když pro lepší aklimatizaci je vhodnější nechat jej dva až tři týdny v klidu. První sečení může následovat již po osmi až deseti dnech a hnojení po dvou až třech týdnech. Podobně jako běžný trávník potřebuje i trávník ze školky dostatečné provzdušnění a na konci podzimu odstraníme spadané listí, které může způsobit houbové onemocnění.
Zvláštní nabídka
příloha časopisu Chatař & Chalupář (březen 2002)
Připravila agentura Global Forum, s.r.o.,
Šafaříkova 7, 120 00 Praha 2, tel./fax 02/24255615,
e-mail: trnavsky.jiri@volny.cz
Text: Antonín Šrámek, foto: Archiv
(c) DOMICIL MEDIA
