Pěstování kapradin
Kapradiny mohou zajímavě dotvářet stinné a vlhké kouty zahrady. Právě tam jim to nejvíce svědčí. Nekvetou, ale rozmanité tvary a struktury jejich listů je řadí mezi atraktivní trvalky.
Pro kapradiny jsou ideálním místem v zahradě veškerá stinná zákoutí, a pokud je navíc vysázíte pod vzrostlé listnaté stromy, mělo by se jim dařit skvěle. Vhodně zaplní stanoviště, kde by se nedařilo jiným, na slunce náročnějším trvalkám. Vypadají velmi dobře na skalkách či v kombinaci se solitérními kameny nebo dřevěnými architektonickými prvky v zahradě. Vytvářejí jasně zelené plochy, z nichž při bližším pohledu vystupují zajímavě profilované listy, které jsou pro kapradiny charakteristické.
Bez květů, přesto krásné
Kapradiny jsou trvalky bez květů, jejich krása spočívá především v mnohotvárných listech, celé škále odstínů zeleně a rozmanité stavbě jednotlivých druhů. Rozmnožují se výtrusy, jež vytvářejí na spodní straně listů ve výtrusnicích.
Tyto původně lesní rostliny nejsou na pěstování nijak náročné, ale vyžadují kombinaci určitých podmínek, které přispívají k jejich zdárnému růstu. Je to především už zmíněné místo v polostínu a rovněž dostatek vody. Víceméně všechny druhy jsou na vlhkost poměrně náročné a sucho jim rozhodně neprospívá, takže je potřeba počítat s nutností jejich pravidelné zálivky. K zabezpečení potřebné vlhkosti pomůže, když kapradiny vysadíte například kolem zahradního jezírka.
V každém případě je třeba mít pro pěstování dostatečně provlhčenou půdu s přídavkem rašeliny či kompostu. Nemají rády půdu příliš písčitou, ale neznamená to, že by je na hlíně s velkým podílem písku vůbec nešlo pěstovat. Jen je pak nutné počítat s tím, že budou potřebovat intenzivnější péči. Důležité je také při volbě jednotlivých druhů zjistit, jaké mají požadavky na kyselost či zásaditost půdy. Obecně se doporučují spíše pro kyselou půdu, některé druhy však vyžadují půdu zásaditou.
Při výběru je třeba zohlednit i schopnost některých kapradin rozrůstat se poměrně rychle do šíře. Jsou to zvláště kobercové druhy, kterým by za několik let nemusela příliš malá plocha stačit.
Kapradiny obvykle bez problémů zvládají přezimování a některé si i přes zimu zachovávají okrasný vzhled. Podobně jako u jehličnanů je však potřeba nabídnout jim dostatečnou závlahu ještě před příchodem mrazů a pak také v zimě v době, kdy nemrzne. Na jarní mrazíky jsou citlivé například časně rašící listy netíku, který případně pohlídejte a chraňte před chladem.
Co vybrat do zahrady
Kapraď samec (Dryopteris filix–mas) je snad nejznámější kapradinou, které se kvůli spirálovitě stočenému tvaru mladých listů také někdy říká biskupská berla. Do zahrady s ním přinesete kus zeleně, typické pro české lesy. Kapraď dorůstá výšky až jeden a půl metru, vyžaduje polostín nebo úplný stín, a pokud dobře prospívá, vytvoří dominantní solitérní rostlinu, které to sluší například pod vzrostlejšími stromy. Dobrou kombinaci tvoří i s vyššími jehličnatými keři a často se vysazují také s rododendrony.
Chcete-li docílit méně výrazné výsadby, zvolte některý nižší druh kapradin, třeba netík či žebrovici, které se hodí jako doplněk například k azalkám.
Netík znožený (Adiantum pedatum) a netík půvabný (Adiantum venustum) jsou spíše méně nápadné kapradiny, které za předpokladu dodržení kombinace polostínu a dostatečně vlhké půdy nekladou vysoké nároky na pěstování. Zejména netík půvabný se ve vhodných podmínkách může také rozrůstat do široka, a potřebuje proto odpovídající prostor.
Pokud jde o nároky na kyselost půdy, vyžadují ji jak zmiňovaná žebrovice, tak například podezřeň královská (Osmunda regalis), což je dnes již ve volné přírodě vyhynulá kapradina, která v Česku dříve běžně rostla především v Krušných či Lužických horách. Dostatečnou kyselost pro ně zajistíte zejména přidáním lesní hrabanky a rašeliny.
Zásaditou půdu naopak vyžaduje jelení jazyk (Phyllitis scolopendrium) či onoklea (Onoclea sensibilis). Jelení jazyk je nízká kapradina se širšími listy, které dosahují až šedesáti centimetrů výšky. Mezi kapradinami tvoří výrazný druh, připomíná spíše některé tropické rostliny. Jsou pro něj typické výtrusnicové kupky, které dozrávají na listech v období od července do října. Zvláště tato rostlina, ve volné přírodě typicky rostoucí v sousedství skal, jeskyní nebo podél lesních potoků, je v zahradě ideální k lemování jezírek a tůněk. Tam získá dostatečnou vlhkost, kterou ke svému růstu potřebuje.
Nechce-li se vám pouštět do experimentů a zkoumat, nakolik je půda ve vaší zahradě kyselá či zásaditá, zvolte univerzální rostlinu, která se různým typů půd i stanovišť k růstu dokáže flexibilně přizpůsobit. Ideální je pro tyto případy třeba právě kapraď samec.
Dostatek prostoru k rychlému rozrůstání vyžaduje pérovník pštrosí (Matteuccia struthiopteris), což je rovněž typická česká kapradina jehličnatých i listnatých lesů.
Pro stinnné skalky nebo doplnění různých kamenných zídek je vhodný kyvor lékařský (Ceterach officinarum), který v přírodě roste ve skalních štěrbinách. Jako skalničku lze ve stínu a raději samostatně bez těsného sousedství dalších rostlin pěstovat i drobnou kapradinu s názvem sleziník nepravý (Asplenium adulterinum).
Text: Richard Guryča
Foto: Shutterstock a archiv firem
Pěstování kapradin
