Pečujeme o roubenky
Roubené domy můžeme považovat za vysněné trvalé i rekreační bydlení v souladu s přírodou. Dřevěné stavby mají navíc svůj osobitý půvab. Na jejich majitelích je postarat se o to, aby tu v plné kráse a vitalitě stály ještě mnoho let.
Roubenky, zdá se, nikdy nevyjdou z módy. Vždyť byly moderní už v minulých stoletích a stylovými domy jsou i nyní. Dřevo má totiž své kouzlo v jakékoliv době. Hřeje, voní, dýchá, čímž bydlení příznivě ovlivňují.
Výhody roubenek
Roubené domy jsou jednoznačně ekologickými stavbami, které celkově podporují zdravé bydlení. Dalším pozitivem je jeho dlouhá životnost, které můžeme ještě výrazně pomoci. Pokud o ně budeme pravidelně a správně pečovat, stavba může vydržet i stovky let.
Předností dřevěné konstrukce je především její vysoká schopnost akumulace tepla. I v zimě je po zatopení interiér rychle vyhřátý, což oceníme zejména v případě rekreačního obydlí, kam přijíždíme na kratší čas. Akumulační vlastnosti dřeva pomáhají také výrazně snižovat náklady na vytápění. Uvnitř dřevěné stavby se navíc velmi dobře udržuje vlhkost vzduchu, a proto se v ní lehce dýchá.
Důležitá ochrana
Roubená stavba je dennodenně vystavena rozmarům počasí, slunci, dešti či sněhu. Vzhledem k tomu, že dřevo jako přírodní materiál extrémně výrazně reaguje na tyto vlivy, je třeba se rozhodnout, zda ho necháme přirozeně stárnout, nebo ho budeme udržovat vhodným nátěrem, případně i penetrací, která je chrání před dřevokaznými houbami a hmyzem. Ošetření bychom měli provést hlavně tam, kde je průběžně vystaveno působení zemní vlhkosti.
V takovém případě je v rámci údržby nutné brát v úvahu životnost nátěru. Rozhodně ji nelze srovnávat s životností ochranných nátěrových systémů kovů. Kov vlivem počasí nepracuje tak jako dřevo, nepraská, proto jej lze ošetřit silným vícevrstvým ochranným nátěrem. Pro dřevěné plochy však takový způsob ochrany vhodný není, ty je třeba udržovat tenčími, pružnějšími nátěrovými hmotami.
Zásadou je, že jednou natřené dřevo je nutné ošetřovat pravidelně. Určitou výjimku představuje napuštění olejem, který se ze dřeva pomalu vymývá, a i když dřevo postupně zešedne, olej dobu jeho stárnutí prodlouží. Olejem se většinou napouští tvrdé dřeviny, na měkké, jako je smrk nebo modřín, se nejčastěji aplikuje tenkovrstvá lazura. Takto ošetřená fasáda vydrží podle druhu dřeviny, typu nátěru a intenzity vlivů počasí bez obnovy i několik let. Přesto je vhodné alespoň jednou za rok pečlivě zkontrolovat, zda nejsou narušené některé její části. Je třeba mít na paměti, že u některých tenkovrstvých lazur se musí povrch opravovat ve větších plochách, abychom zabránili barevným rozdílům. Samozřejmostí je, že před každým nátěrem je nutné dřevo očistit a zbrousit, aby k němu nátěr dobře přilnul.
I novostavba potřebuje pravidelnou údržbu
Udržovací práce u nových roubenek se dělí do dvou důležitých kroků. Do pěti let od dokončení hrubé stavby z čerstvého masivu se jedná především o kontrolu sesedání stavby vlivem vysychání stěn. Konstrukce klesá a dosedá do vytvořených zámků. I když je korekce výšky stavby velmi jednoduchá, není dobré ji podcenit. Klesání se kontroluje pomocí měrných latí a v místech, kde jsou svislé nosné prvky, tedy sloupy a nosné stěny, se povolují nainstalované aretační trny. Detailní postup o kontrolních bodech stavebníkovi sdělí dodavatelé staveb.
Další důležitou podmínkou dobrého fungování roubené stavby, tedy správného vysychání řeziva, je její větrání v prvních měsících. Pokud bychom tuto fázi vynechali, pak se může stát, že se na dřevěných stěnách i konstrukcích objeví povrchová plíseň zanechávající drobné vizuální stopy.
V prvním a druhém roce od výstavby odborníci doporučují ochranu dřeva nátěrem odolávajícím UV záření a povětrnostním podmínkám, ideálně s obnovitelnou ochranou proti škůdcům a plísním. Po pěti letech od dokončení hrubé stavby se už jedná o pravidelnou údržbu, jako je mytí a čištění vnějších nátěrů a jejich obnovu.
Vytmelení spár
Žádná roubenka vlivem rozdílného sesychání dřeva a točivým silám kmenů nezůstane bez viditelných podélných mezer. V tom případě přichází na řadu kompletní vytmelení všech spojů, což je vhodné dělat zhruba po třech letech od dokončení hrubé stavby. K tmelení původně sloužily různé směsi hlíny, jílu a slámy. Dnes se používá kvalitní tmel s vysokou roztažností a pevností vyvinutý speciálně pro dřevěné stavby. Některé tmely obsahují sklářský písek, který vytvoří po vyzrání na povrchu štukovou strukturu zlepšující jeho vzhled.
Nejčastějšími kandidáty na přetmelení jsou ty vnější části roubené stavby, které jsou nejvíc namáhané povětrnostními vlivy, u nekrytých částí trámů, které přesahují z podstřeší, se začnou tvořit ve dřevě trhliny a praskliny. Voda, která se do nich dostane, pak dokáže za pár let způsobit i větší škody. Nejúčinnější je kritická místa pravidelně ošetřovat ochranným nátěrem a největší trhliny zatmelit. Malé prasklinky je lépe nechat otevřené, aby se z nich mohla voda odpařovat.
Znamení času
Dřevo je přírodní materiál, a tak je nutné počítat s tím, že se roubená stavba bude přes všechnu péči postupně přece jenom proměňovat a ani sebelepší povrchová úprava se nikdy nepostará o to, aby fasáda vypadala stále stejně. Takzvanou patinu jí vytvoří sama příroda.
Text: Táňa Pikartová
Foto: Shutterstock