U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Pastva pro včely i pro oči
Kategorie: Zahrada | Autor: ing. Ivan Dvořák
Koloběh přírody má svůj ustálený rytmus. V každé cibulce a každém keříku “tikají” biologické hodiny a včelky v úlech mají na zimu připravenou jen omezenou zásobu potravin.
Uprostřed zimy vykvétají lísky a čemeřice a těsně po nich lýkovce. Pak přichází jaro. Prodlužuje se den, sluníčko hřeje a je na obloze čím dál delší dobu. I když s večerem zapadne a vládne noční mráz, jeho denní paprsky vytahují ze země krokusy, tulipány a narcisy, lechtají bříška kočiček, které se smějí tak, až puknou a sypou kolem sebe žlutý pyl. Včely v úlech otočených ke slunci začínají “doma” uklízet, vyprazdňují se a pomalují ožívají po době, kdy nemohly opustit svůj zimní domov.
Jarní zvonění
První květy zůstávají na zahradě opravdu jen na koukání. Lísku si do vázy na stůl nedáme, zašpinila by ubrus, a krokusy jsou tak jemné, že by asi doma nevydržely. Prvním opravdu jarem “postiženým” stromem nebo keřem bývají kočičky, neboli jívy; jejich samčí rostliny mají větší smůlu než líska. Končí otrhány a olámány jarními výletníky tak vysoko, kam až dosáhnou. Ještě že každá zbylá samčí kočička vytvoří obrovské množství pylu pro zachování rodu i pro potravu včelám. Jaro má podle pohádek otevírat petrklíč. Ovšem ten se probouzí až na zazvonění bledulí a sněženek. Primulky jsou spíše něco jako oficiální delegace, kterou předchází mnoho zkoušek a pokusů, které musí dobře dopadnout, aby někdo mohl to jaro oficiálně zahájit.
Pastva pro včely
A pak pomalu začíná invaze včel. Mají stále větší výběr. Z cibulovin to jsou narcisy, tulipány, první řebčíky, ladoňky, puškýnie, modřence… Med dávají včelám také brukvovité rostliny – tařice a fialy zimní, kterým se říká laky. Velmi časně se ukazují též talovín (eranthis), blatouch, koniklec, upolín, jaterník a sasanka, které patří do čeledi pryskyřníkovitých rostlin. Nesmíme zapomenout ani na jejich příbuzné – astry. Kvetou zpravidla až v plném létě a na podzim, ale i k jaru přidávají svou trošku. Sedmikráska, která se stává chudobkou až v době, kdy ji vše v létě přerůstá, kvete již pod sněhem nebo těsně po jeho zmizení, kdy tráva ještě spí. A žlutá semínka devaterníků si již v dubnu prosazují mezi trvalkami svou hlavu. Kvetou jedovaté rostliny (pryskyřníkovité!) i léčivky. Na vlhčích jílovitých svazích a na rumištích žlutě září plochy podbělu, v zahrádkách se červená či modrá plicník.
Budoucnost zaručena
V únoru a březnu kvetou první stromy. Jsou to zástupci růžovitých rostlin, druhy kvetoucí před probuzením listů, tedy mandloně a broskvoně. Velmi časná je broskev odrůdy Davidova. Kvete ještě v době opravdových mrazů, proto bohužel málokdy přináší plody. Na stěnách u domů rozkvétají meruňky a broskvoně a přinášejí v rozjásaném jaru první vrásky. Člověk zahrádkář začíná trpět strachem, bojí se pozdních mrazů. Ten strach ho nepřejde až do podzimu. Po mrazících totiž přichází moc nebo málo deště, kroupy a vítr, mšice a housenky, špačci a kosáci, obaleči a děti sousedů… Prostě radost je pomíjivá, starost je věčná. Ale zpátky do zahrádky. Nyní již rozkvétá forzýtie (zlatice), pučí šeříky a kaštany. Kvete kdoulovec, třešně, sakury, okrasné mandloně, hlohy a dřín. Na to vše nalétají včely a shánějí pro sebe potravu. A opyleným stromům a rostlinám přinášejí záruku světlé budoucnosti v podobě miminek schovaných v semenech.
Lépe, když jaro nechvátá
Přichází-li jaro pomalu, postupně, máme možnost si je vychutnat. Takové jaro, když příliš nechvátá, nám ukazuje postupně vše, co umí. Horší je to, které udeří najednou z plné zimy. Potom je lepší prožívat si je na etapy, nadvakrát, natřikrát. Podívat se na jaro v Praze (například na rododendrony v Průhonicích a skalničky v zahradě u Faustova domu). Potom odjet na Vysočinu, mrknout se na Šumavu a pak do Krkonoš. Tam zastihneme koncem května a v červ-nu podobu jara, která nám v dubnu utekla v nejteplejších oblastech republiky. Díky cestování se můžeme z tohoto období těšit nejméně tři měsíce. Jen škoda, že si svou zahrádku nemůžeme strčit do kapsy.
Popisy k obrázkům
1) Jívy nabízejí veliké množství pylu
2) Jaro se probouzí na zvonění bledulek
3) Krokusy se nebojí ani nočních mrazů
4) Hlaváček jarní je chráněnou rostlinou
5) Křivatec včelkám také chutná
Autor fotografií: ING. ZDENĚK PRCHLÍK, JIŘINA SEDLÁKOVÁ A ZI
