U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Pár otázek před festivalem ekofarem
Kategorie: Volný čas | Autor: Karel Merhaut
Přesadit strom a zažitou akci je stejné riziko… Přesto organizátoři pražského Biojarmarku, po jedenáct let pořádaného občanským sdružením Liga ekologických alternativ v ekopavilonu v Praze na Barrandově, svůj svátek ekofarem a biopotravin přesazují i s kořeny. A věří, že se na novém místě ujme.
Pavilon na Terasách ustoupil stavbě hotelu. Proto se letos defilé biorolníků, hospodařících úzkostlivě bez chemie dle standardů EU a našeho zákona 242/2000, poprvé chystá v Toulcově dvoře v Praze 10. Středisko Toulcova dvoru vešlo ve známost mimo jiné Dožínkami, tematicky příbuznými Biojarmarku. Obě akce se tedy třetí víkend v září představí společně. Brány statku se otevřou v pátek 16. září ve 14 hod. a do večera bude ZDARMA přístupný jarmark. V sobotu 17. září od 10 do 17 hod. program umocní (při odstupňovaném vstupném) dožínkové radovánky vrcholící průvodem chasy s muzikou v 15 hodin.
Ochutnej ten rozdíl!
Každoroční propagační důraz na jednu z oblastí letos padl na zeleninu všeho druhu. Ta bude kralovat osvětě a poradenství. Poprvé přibudou i spotřebitelské anonymní testy jejích vybraných druhů. Těchto testů se mohou zúčastnit i návštěvníci. Účast předních biozelinářů slibuje v duchu hesla “Ochutnej ten rozdíl!” pravý souboj chutí při degustacích u stánků i na soutěžním pódiu. Ale i pastvu pro oči a cenná moudra pro pěstování, skladování i přípravu zeleninových chuťovek. Pro představu, jak takový kontakt se zeleninovými mistry “tváří v tvář” může vypadat, jsme pro inspiraci zahradníků – chalupářů některá zelinářská “esa” oslovili již nyní se dvěma otázkami:
1. Který produkt je vaší doménou – a prozradíte recept, jak na něj?
2. Jaká plodina si na zahrádkách u našich chalup zaslouží větší docenění a není přitom těžké ji pěstovat?
Jednička mezi póry
Nestorem našich ekologických zelinářů je třeba Jiří Pospíšilík, na jehož umu stojí ekofarma společnosti Country Life v Nenačovicích u Berouna. Na jarmarku např. udivuje svými póry. (Termín pórek se tu už nehodí!) Jsou tlusté jak ruka svalovce, nevybičované žádnými jedy. V roli uznávané české “jedničky” v oboru se mu do sebechvály moc nechtělo. S pokorou sobě vlastní říká: “Hlásat co mi jde, když vím, že pýcha předchází pád, znamená říkat si o fiasko. Má rada proto směřuje opačně. Když se něco vypěstovat nedaří, zkouším to i léta. Například bílá ředkev Daikon mi zprvu nešla, ale zkusil jsem ji pěstovat po cibuli a česneku a stříkal jejich výluhem. Potom ji květilka zelná už nenapadala. Podmínkou úspěchu je i pěstovat dobré odrůdy ve správný čas a starat se o ně. Víme přece, že závlaha zvyšuje výnos. A můj pórek? Pěstuji jej normálně, jen vysévám co nejdřív. Kilových pórků dosahuji i z přímého výsevu, záleží na odrůdě. Ty letní a podzimní jsou větší než zimní. Obecně doporučované termíny výsevu a délka růstu do sklizně, které uvádějí osiváři, platí pro nejlepší tepelné a závlahové podmínky s přihnojováním průmyslovými hnojivy a chemickou ochranou. Pro ekozemědělství jsou použitelné jen jako rámcové vodítko.” “Na zahrádkách opomíjíme tuřín,” pokračuje Jiří. “Ale neplést s vodnicí! Tuřín má krásnou nažloutlou dužninu, skoro nepálí, naopak je mírně nasládlý. Nedám na něj dopustit. Menší nevýhodou jako u všech brukvovitých je napadání dřepčíky a květilkou zelnou. Také by se mohly více pěstovat vodnice, červená řepa a právě pór. Z pórku lidé hodně pěstují zimní odrůdu Elefant, který ale naroste malý. A tak si řeknou, že jim nejde a skončí s ním. Málokdo ví, že vynikající chuť má syrová červená řepa. Každý ji zavařuje, ale děti a ti, kdo mají rádi sladké, ji milují. Při našich ochutnávkách se lidi diví, jak je výborná… Přimlouvám se i za topinambury jako zdravější náhradu brambor. Jsou vhodné pro malé děti i diabetiky (obsahují cukry, které neškodí). Syrové jsou nasládlé, ale odstředěná šťáva je tak sladká, že by se i med zastyděl. Nesmím zapomenout na černý kořen, který je také nasládlý a též vhodný pro diabetiky. Doporučil bych i přijít na chuť fenyklu. U něho musíme dodržet pěstební technologii a pěstovat jej s teplotou nad 18 – 20 oC a hodně zalévat. Ze zeleniny vás mohou příjemně překvapit i čekanka salátová a čekankové puky. Čekanka je sice hořká, když se pěstuje na slunci (oproti pukům, které pěstujeme v temnu), ale ne tak, aby si na ní člověk nepochutnal a nepocítil po chvilce hořkosti příjemnou mírně sladkou chuť. A to bych ještě rád přidal chválu chřestu! Ale to až jindy – musím na pole a váš článek do tiskárny! Tak třeba při biojarmarku…”
Moc toho, co blokuje záhon
“My jsme fakt dobří ve všem! Protože jsme šikovní!” vypálí naopak věren pověsti provokatéra rozzářený Petr Weidenthaler ze zahradnictví Luční údolí u Zlína. Jako někdejší držitel titulu Ekofarmář roku kraluje moravským zelinářům. A už vážně dodává: “Pominu-li tuříny a čínské barevné ředkve, máme náskok v salátech (doporučuji zaměřit se na výběr odrůd, dělat širší řádky, kde je víc místa pro rostliny, často je okopávat, i když jsou bez plevele, a pravidelně zalévat v ranních hodinách). Čeho pěstují zahrádkáři málo? Vezmu to z opačného konce. Nepochopitelně moc se pěstuje skladovatelné zeleniny, která zabírá mnoho místa a roste moc dlouho. Dával bych přednost druhům s krátkou vegetační dobou, určeným okamžité spotřebě, tzn. salátům, ředkvičkám, naťové cibulce a pórku, řapíkatému celeru, hrášku a fazolce, pekingskému (čínskému) zelí, čekance…”
Mangold snazší špenátu?
Do třetice se s námi v zahradě Čech, v Budyni na Litoměřicku, zamyslel biozelinář Karel Tachecí. Ač mladík, je už považován za starého kozáka světa BIO. “Necítím se být opravdu dobrý v žádné plodině. Snažím se jen pokorně sledovat přírodu. Po deštích se nyní v půli léta probudila a zplna se zase rozvíjí. Co vypadalo na odpis, se jak zázrakem rozbujelo všemi směry. Každý rok je to jiné. Moc záleží na klimatu, odrůdě, poli… Dnes jsme sklízeli česnek a žasnul jsem, jak obrovské rozdíly způsobí nepatrné odchylky v kvalitě půdy. A čeho by šlo snadno pěstovat víc? Napadá mě mangold, který je méně náročný než špenát, přitom nevybíhá do květu a v kuchyni ho lze použít obdobně.”
Poznej svého biosedláka!
Propagačního prodeje na biojarmarku se vedle zmíněných zelinářů opět zúčastní ke třem desítkám ekozemědělských “hvězd” i obchodníků s biopotravinami. Tradičně u zákazníků boduje hlavně setkáními s rolníky “z očí do očí”. Při nákupu, ale i ochutnávkách se návštěvníci dovědí víc o jejich způsobu hospodaření, bývají sami postrčeni k pěstování bez chemických přísad i na své zahradě či v sadu na chatě. Dovědí se, jak zvládnout ochranu rostlin s biopřípravky nebo si smluví pravidelné dodávky potravin či třeba prázdniny či víkend na certifikovaném biostatku v rámci ekoagroturistiky. Přesně v duchu hesel, před časem propagovaných ve velmocích hospodaření citlivého k přírodě – v Německu a Švédsku: poznej (příp. podporuj) svého sedláka, pomáháš tím své krajině!
O autorovi| Karel Merhaut, Liga ekologických alternativ
Popisy k obrázkům
Biojarmark se letos koná v Toulcově dvoře
Jiří Pospíšilík z Nenačovic je jedničkou v pěstování pórku
Svátek biofarmářů provoní nejedna kytička bylinek…
