U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Paměť staré Šumavy
Kategorie: Návštěva | Autor: Dr. Vladimír Kaňka
Na šumavských stráních objevíte i dnes překvapivě mnoho zachovalých starých rázovitých chalup, špýcharů, seníků, kapliček i zvoniček. My se zaměříme zhruba na střed a jihovýchod rozsáhlého území Šumavy, ležícího na jižní a jihozápadní hranici Čech, konkrétně na Povydří, Stašsko a Volary.
Snadno dostupným a levným stavebním materiálem tady bylo a je dřevo. A také kámen, zpravidla používaný na podezdívky. Se dřevem se Šumaváci naučili brzy pracovat – od otesávání klád na trámy až po výrobu šindelů na střešní krytinu a vyřezávané ornamenty na lomenicích, dveřích, okenních rámech či na zábradlí pavláček. Šindele často sloužily i jako obklady stěn, hlavně na návětrné straně. Mezery mezi trámy se omazávaly a bělily se vápnem. Střecha přesahovala obvykle stěny domů a vytvářela tím zápraží před vstupem do kryté síně.
Uvnitř chalupy byly trámové stropy. Z přední jizby, umístěné vlevo od vchodu, se šlo přes síň do černé kuchyně. Pec bychom našli v zadní komoře.
Zvoničky kryté šindelem
Střechu nad průčelím domu zdobívala zvonička. Nebyla pouze pro okrasu. Měla význam zejména u osamocených králováckých statků a v osadách bez kostela. Zvonilo se proti velké nepohodě, při úmrtí v osadě, při pohřebním průvodu, a také pokud šlo kolem po cestě procesí. Ale i pravidelně každé poledne. Zvonům udělala konec první světová válka.Králováci byli svobodní sedláci, kteří měli svoje vlastní výstavné rychty. Tvořila je skupina roubených i zděných stavení – vlastní chalupa, podružský domek, stodoly a kaple. Některé statky měly spojené pavlače po dvou stranách domu a strmější střechu jako domy ve Švábsku, odkud jejich stavitelé přišli. Od dřevěných šumavských chalup se odlišují zděné vícepatrové domy špýcharového typu, na Sušicku, Stašsku a Vimpersku. Na síň obytného domu tu navazoval patrový špýchar. I dnes tyto domy slouží jako obytné.
Alpské domy ve Volarech
Stavebně zcela odlišné jsou dřevěné alpské domy ve Volarech. Stavěli je protestantští pastevci, pozvaní k nám v 17. století z Tyrol. Pod nezvykle zploštělou střechu se muselo vejít obytné stavení, špýchar, seník, chlévy i hospodářský dvůr nebo alespoň jeho část. Střechy byly pokryty dřevěnými šindely a ty byly zatíženy kameny podobně jako v Alpách. Šindele pokrývaly i roubené stěny. To je ještě na některých domech patrné. Před požárem města Volar v roce 1863 tu byly takových stavení desítky.V jedné chalupě je dnes umístěno malé muzeum Volarska, přibližující návštěvníkům tvrdou každodenní lopotu zdejších lidí. Tito původem Tyroláci si až do odsunu po 2. světové válce udrželi svoje nářečí, zvyky a tvořili stále uzavřenou enklávu, která se s okolím stýkala minimálně. Jejich mohutné domy, v republice ojedinělé, představují stavební unikát. Můžeme si je prohlédnout při procházce naučnou stezkou, která obchází domy v České, Soumarské, Příčné ulici i na jiných místech.
Navštivte šumné lesy!
Staré šumavské stavby se obnovují a je třeba dodat, že z velké většiny s citem a vkusem. Znovu spoluvytváří krajinu. Znovu je zdobí i zvoničky, s jejichž výstavbou se to až přehání. Bohužel zvony nebo alespoň zvonečky již nemají – prý by přišly draho. Příkladem citlivě zrekonstruovaného starého domu, i když ne zcela do původní podoby je Horní Antýgl, rozlehlý královácký dvorec nad Horskou Kvildou. Za návštěvu, aspoň přes plot, také stojí chalupa v Srní, památná Klostermannovým pobytem. Nejde ji z cesty fotit, protože v pohledu brání vysoký smrkový plot. Budete-li mít štěstí, majitelé vás možná pustí dovnitř a třeba si s vámi i chvilku popovídají, tak jako se mnou. Třeba o tom, jak chalupáři do kraje zajíždějí trávit volný čas nebo i svou penzi a jak s osídlováním “šumných lesů” nacházejí porozumění s duší krajiny.
STŘECHY ALPSKÉHO TYPU
Na našem venkově převládá sedlová střecha se sklonem 45 stupňů. Jedinou výjimku tvoří území kolem Volar, kde se v minulosti zabydlely plošší sedlové střechy tzv. alpského typu. K nám přišly ze sousedního Bavorska, kde vyhovovaly extrémním horským podmínkám. Z těchto střech se sklonem 20 až 30 stupňů sníh neklouže – zůstává na nich ležet. Nezpůsobuje to jen malý sklon, ale i kameny, nebo dokonce bidla, které se dříve kladly shora na velké šindele či dřevěné desky, jimiž byla střecha pokryta. To aby krytinu nepoškozoval vítr.
zi
– Vilémově
Popisy k obrázkům
1) V Horních Hrádkách použili majitelé při rekonstrukci své chalupy tradiční dřevo a kámen
2) Skvěle udržovaný Holečkův statek v Šebestově
3) Do této chalupy v Srní jezdil budoucí spisovatel Karel Klostermann k tetě na prázdniny
4) Šindelem pokryté stěny domu na Kvildě
5) Ve Volarech se zachovaly roubené domy s typickými tyrolskými střechami a pavláčkami
Autor fotografií: autor
