Oživlá zahrada
Jsou příznivci i odpůrci plastik v zahradě. Přikláním se k těm prvním. Vždy, když vidím nějaký pozoruhodný nebo veselý objekt ve skalce, záhonu nebo zeleni trávníku, zkouším si představit ten prostor bez nich. Jako by ztratil napětí, život…
Každý pozemek vyžaduje jiný styl a úpravu, i když dominující vliv má váš vkus. Kamenná, dřevěná či kovová plastika nebo keramický prvek mohou vytvořit zajímavou kompozici. Nemusí jít o velké umění, ale měly by to být objekty poutavé nebo i veselé. Pokud si člověk není jist, zda nejde o kýč, může se poradit se zahradním architektem, ale v první řadě jde o naši radost ze zahrady.
Hlína a kámen
Hlinění výrobky do zahrady patří – ať už v přírodním terakotovém tónu nebo opatřené glazurami. Svůj půvab mají květináče, pítka, zvonky vyhrávající ve vánku svou jemnou melodii, a samozřejmě plastiky, které mohou ozvláštnit nebo rozveselit zahradní zákoutí či fasádu. Neglazované keramice zimní pobyt venku většinou nevadí, glazovaná musí projít vysokým výpalem, aby vzhledem k rozpínání mrznoucí vody nepopraskala. Jistější je ovšem umístit tyto plastiky na zimu do suchého a bezmrazého prostředí.
Kámen patří k zahradám a venkovským dvorům od nepaměti. To, co dříve mělo zcela pragmatický účel, posunulo se o příčku výš, do okrasných sfér. Kámen probouzel tvůrčí fantazii, svou tvrdostí představoval výzvu. Ať už zahradu zdobí korýtko či socha renomovaného tvůrce, vždy je s nimi spojena odvaha „poprat“ se s nepoddajným materiálem.
Text: Marie Rubešová, foto: Klára Baxová, Karolina Németh, František Vaňásek, Kamil Varcoller a autorka