Oživení dřevěných povrchů

Aby si povrch terasy uchoval svěží vzhled co nejdéle, vyžaduje tvrdý lazurovací lak odolný otěru

Oživením je myšlený především návrat svěžího vzhledu a zdůraznění kresby a struktury dřeva. Původní přírodní odstín pak lze obnovit pomocí broušení a bezbarvých laků.

Uchování přirozeného vzhledu dřeva se vším, co k tomu patří, je jeden z hlavních důvodů, proč lidé tento materiál používají. Vzhled i dotek dřeva totiž dokáže vyvolat hřejivé pocity a romantické rozpoložení téměř v každém. Proto je oblíbené, i když má svoje nevýhody. Patří mezi ně nižší odolnost vůči působení povětrnostních podmínek. Déšť, sníh, vítr, prach, ale i intenzivní slunce, to všechno povrch dřeva narušuje, poznamenává jeho vzhled a – pokud necháte přírodu působit bez omezení – způsobí jeho postupnou destrukci. Tomu všemu lze předejít příslušnou péčí o konstrukční součásti i povrch dřevěných staveb či předmětů už od počátku jejich používání. Ale také je nutné se k této péči v pravidelných intervalech vracet.

Zahradní nábytek

Patří mezi něj nejen stoly a židle, které bývají často vyrobeny z mimořádně odolných exotických dřevin, ale i sezení z půlkuláčů kolem ohniště, „pivní“ stoly ze smrkových fošen či lavičky z latí šroubovaných na ocelové nebo litinové podpůrné konstrukce. Každý takový kus nábytku vyžaduje specifický způsob ochrany. Zahradní nábytek vyrobený z některého druhu tvrdých exotických dřevin umožňuje něco, co by u většiny dalších výrobků ze dřeva vedlo k poměrně rychlé zkáze, totiž nechat povrch stárnout bez jakýchkoli dalších úprav. Struktura tropických dřev je velmi pevná a vyznačuje se mimořádnou hustotou dřevních vláken, takže si na něj vlhkost jen tak nepřijde. Pokud vám tedy bude vyhovovat postupně zašedající vzhled takového nábytku, postačí ho jen čas od času umýt od prachu a nečistot. Chcete-li však jeho vzhled udržet svěží, používejte k ošetření takového nábytku především oleje na dřevo, případně vosky či voskové pasty, které vám doporučí prodejce nábytku k příslušnému druhu dřeviny. Nátěr lakem či lazurou pro tropické dřeviny příliš vhodný není.

Věnujete-li venkovnímu nábytku pravidelnou posezónní péči, postačí často k oživení jedna nebo dvě vrstvy lazury či oleje

Běžné české měkké dřeviny (smrk, borovice, modřín), případně jiné druhy dřeva (kromě odolného akátu) už obvykle vyžadují pracnější obnovu, která by měla v ideálním případě spočívat v přebroušení původního nátěru a nanesení nového. Zbrousit bývá obvykle nutné zejména bezbarvé akrylové laky či silnovrstvé lazury, jejichž degradace se projevuje šupinkováním. Tenkovrstvé lazury pronikají do struktury dřeva hlouběji a také ho do větší hloubky chrání, takže jsou pro dřevo v exteriéru zpravidla vhodnější, i když nevytvářejí tak silný ochranný povrchový film.
Na dobře očištěné a obroušené, případně i přehoblované desky lavic a stolů lze použít i syntetický bezbarvý lak. Na něj nedají dopustit zejména zastánci tradičních natěračských postupů. Déle schne, pro vymytí štětců budete potřebovat ředidlo, ale docílíte velmi pevného a odolného povrchu. Bezbarvou syntetiku lze doporučit zvláště tehdy, pokud stojíte o uchování co nejvěrnějšího přírodního odstínu měkkých či polotvrdých (např. olše, bříza, třešeň) dřevin.

Fasády a stěny

Trochu jiný přístup k ošetření a oživení povrchu budou vyžadovat fasády a stěny ze dřeva. U nich je nutné počítat s působením povětrnostních vlivů celoročně, často i včetně extrémů v horských podmínkách. Je tedy nutné začít důkladným odstraněním původních vrstev nátěru a zvětralé povrchové vrstvičky dřeva. Téměř za všech okolností se vyplatí opatřit dřevo nejprve impregnací včetně fungicidních přípravků, které zabrání nejen zhoubnému vlivu dřevokazných hub, ale i růstu mechů a lišejníků, které poškozují dřevěné fasády i konstrukce zejména ve vlhkých a zastíněných místech. Poté opět zvažte, zda upřednostníte spíše přirozenou barvu dřeva, nebo použijete nátěr, který ji natónuje do nějakého odstínu. Obecně platí, že čím tmavší odstín, tím déle bude vypadat dřevo neopotřebené, ale zároveň se ztrácí jeho přirozená barva a viditelná struktura.
Osvědčené jsou zejména tenkovrstvé syntetické lazury s obsahem olejů a rozpouštědel (např. Luxol), které mají schopnost pronikat do dřeva a zároveň vytvořit dostatečně tvrdou a odolnou povrchovou vrstvu. Abyste využili všech možností těchto typů nátěrů beze zbytku, dodržujte důsledně předepsaný technologický postup.

Terasa je oproti ostatním povrchům náročnější na údržbu i kvůli opotřebení chůzí a manipulací s nábytkem

Terasová prkna

Pro terasová prkna platí v podstatě totéž jako pro dřevěné fasády a exteriérové stěny domů a zahradních staveb. Déšť a sníh jim dává zabrat, stejně jako působení UV záření, a kromě toho někdy trpí i kvůli vodě, která zůstává v protiskluzových drážkách. K tomu připočtěte otěr prken při posouvání nábytku, ale i opotřebení dřeva tím, že po něm chodíte.
Mají-li tedy terasová prkna vypadat stále jako nová, nevyhnete se každoroční údržbě, kterou je vhodné udělat hned po sezóně, aby následující deštivé či sněhové měsíce ještě neprohloubily škody. Postupujte opět důsledně od přebroušení povrchu přes impregnaci až po několik vrstev nátěru lazurou či lakem. Zvolte materiály k těmto účelům přímo vyráběné, budou totiž odolnější právě proti mechanickému opotřebení, kterého se nemusíte až tak obávat u stěn či nábytku.

Dobré rady

• Pro zbroušení tenké zvětralé vrstvy dřeva je ideální excentrická bruska, protože díky kombinaci rotačního a oscilačního pohybu jejího kotouče docílíte dokonale hladkého povrchu beze stop po brusném papíru.
• Na větší plochu je velmi efektivní nanášet nátěrové hmoty nástřikem pomocí pistole, u nábytku lze využít i lazury či oleje ve spreji.

Text: Richard Guryča
Foto: Archiv firem a Shutterstock

Oživení dřevěných povrchů