U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Ovocné STROMY do našich zahrad
Kategorie: Zahrada | Autor: ing. Jaroslav Kraus
Připravujeme-li novou výsadbu ovocných stromů nebo jejich přeroubování, pečlivě zvažujeme, jaký druh a odrůdu zvolíme. Při výběru musíme vzít v úvahu celou řadu vlastností, které odrůdu charakterizují. Čím víc kladů, tím lépe.
Jednou z hlavních zásad je, aby byl ovocný strom pokud možno samosprašný. Jen takový má velkou naději na každoroční úrodu ovoce. Ubývá včelařů, tudíž i včel, které stromy opylují, a počasí nabízí stále více extrémů. Jara bývají chladná s častými dešti v době kvetení stromů, nebo naopak velmi suchá a teplá, což nepřispívá k dobrému opylení. Proto například u slivoní pěstujeme samosprašné odrůdy, například Čačanskou lepotici, pološvestku Stanley nebo švestku Valjevku. Další vlastností, která by nás měla zajímat, je odolnost některých ovocných druhů na mráz, hlavně v době květu stromů. Tam, kde v tomto čase trvale dochází k poklesům teplot až na -5 °C, neměli bychom pěstovat teplomilné ovocné druhy, jako jsou broskvoně a meruňky. Podobné lokality nesvědčí též bobulovinám. Jsou to zejména kotliny, nížiny a údolí, kde se zastaví mráz, jenž sjede z kopců. Pro pěstování teplomilných druhů jsou přijatelnější podmínky na jižních svazích a místech chráněných od severu. Tam, v okrajových oblastech vhodnosti pěstování, však musíme vybírat z odrůd odolných na mráz v době kvetení. Například u meruněk vybereme Vehardu nebo Harogem, u broskvoní Habritte a Envoy. Třetí vlastností, která by neměla chybět žádným druhům a odrůdám ovocných stromů, je dobrá plodnost. Není dána v genech každé odrůdě. Lepší jsou pochopitelně ty s vyšší plodností, jimž se říká “plniče úrod”. Plodnost stromů však není dána jen odrůdou, ale také půdou, výživou, závlahou, ochranou před před chorobami a škůdci a dalšími činiteli. Kvalitní a velmi plodné z jabloní jsou například odrůdy Rosana, Melodie, Šampion a Bohemie, z hrušní je to zejména Konference. U zvolených odrůd by nás měla zajímat i další důležitá vlastnost, a tou je odolnost na různé choroby ovocných dřevin. Je to například virová šarka u švestek, slivoní a meruněk. U slivoní máme zatím odrůdy tolerantní, méně citlivé na šarku, které však v prostředí silnějšího výskytu choroby nemusí být odolné. Z meruněk, u nichž je boj s touto chorobu úspěšnější, je velmi odolná odrůda Veecot, k rezistentním (imunním) patří Harlayne. U jabloní je jednou z nejrozšířenějších chorob strupovitost, proto bychom měli vybírat odrůdy proti ní odolné. Vynikající výsledky mají v tomto směru šlechtitelé ze Střižovic, kteří vyšlechtili rezistentní odrůdy s velmi dobrou kvalitou a chutí. Jsou to například Topaz, Rubinola, Rajka a další. Hlavním škůdcem třešní je mouše podobná vrtule třešňová, která způsobuje červivost plodů. Abychom nemuseli používat chemické prostředky, je lépe zvolit rané odrůdy – srdcovky, které unikají kladení zárodků do plodů a následnému červivění třešní. Jsou to v prvním červnovém týdnu zrající odrůda Rivan a ve druhém týdnu Karešova, Kaštánka a Burlat. Nezapomínejme, že třešně jsou cizosprašné a v mládí stromku naroubujme vhodný opylovač. Odrůdy, které jsem uvedl, se navzájem opylují. Z višní určených na zpracování mohu doporučit kyselejší Morelu pozdní, pro konzum je však lépe vybírat sladkovišně, které jsou zdravější, protože tolik neokyselují žaludek. Velmi chutné a plodné jsou koncem června červená odrůda sladkovišně Favorit a v polovině července tmavočervená Ujfehérói fürtös. Obě odrůdy jsou samosprašné.
