Otazníky kolem kolen
Začíná to povrzáváním v kloubech a končí holí. První bolesti kolen se mohou objevit už v době, kdy nahoru berete schody po dvou a dolů by se vám chtělo létat.
Na začátku může být pořádně rozbité koleno. Pak neléčený úraz na lyžích a nakonec úporná snaha přehlížet otok či bolest. Musím to rozhýbat, říkáte si, a tak se pozvolna, rok po roce propracováváte do „klubu belhavců“. Po pár letech totiž začnou neléčená kolena ukazovat, jak moc jsou důležitá a diktovat vám, co můžete a co ne.
„Spousta lidí žije v představě, že dokud není koleno oteklé, nejde o nic vážného a nejlepší léčbou je pohyb,“ říká revmatoložka Zuzana Urbanová z Revmatologického ústavu v Praze. „Proto se koleno snaží rozhýbat, ale většinou docílí jen zhoršení příznaků a v extrémním případě i nevratných změn. Zánětlivé procesy a další onemocnění totiž mohou v kolenech probíhat i bez otoku a zpočátku se projevovat jen omezenou hybností nebo bolestí při zatížení kloubu.“ Není „revma“ jako revma Pod pojmem revmatická choroba (revmatizmus) se skrývá více než 200 různých nemocí. Podle základních charakteristik je lékaři dělí do čtyř skupin: zánětlivé, nezánětlivé degenerativní, mimokloubní a metabolické. Týkají se nejen kolen, ale všech ostatních kloubů v těle. Kloubní potíže mohou doprovázet i některá onemocnění kůže nebo imunitního systému, nebo se objevují i jako komplikace virové nebo bakteriální infekce.
Nejznámější postižení kloubů je artróza a revmatoidní artritida. Podobají se svými názvy, ale liší se příčinou a projevy. Obvyklou příčinou bolesti kolene u mladších lidí je jeho přetížení či úraz. Pokud varovné příznaky delší dobu přehlížíme, může nastoupit důraznější varování: artoróza. Je to nezánětlivé degenerativní onemocnění kloubů, jehož příčinou je přetěžování a v pozdějším věku také stárnutí. Artróza vede k úbytku kloubní chrupavky. Při prvním stupni se to dá i vydržet, čtvrtý znamená poukázku na výměnu kloubů.
Ještě urputnějším „požíračem“ kolen, ale i ostatních kloubů je revmatoidní artritida, která nesouvisí s věkem a postihuje i děti. Jde o autoimunní onemocnění, které vyvolává v těle chronický zánět. Jeho působením časem klouby tuhnou, deformují se a postupně vypovídají službu. „Bludný kruh imunitních reakcí dokáže přetnout pouze včasná a účinná léčba,“ říká revmatoložka. Obě tato onemocnění se mohou vyskytovat jednotlivě i současně.
Proč zrovna já?
Tahle otázka vám nejspíš táhne hlavou, když pozorujete starší, ale čipernou sousedku, která zběhá všechny slevové akce a o kolenech ani neví… Opakovaně sice čtete, že za potíže s klouby můžou geny, nedoléčená infekce, stres, špatná životospráva, obezita (a možná i překročení bludného kořene), které jednotlivě či ve vzájemné součinnosti spouštějí v těle neblahé destrukční pochody, ale vaše osobní otázka je tak naléhavá, že byste si kolena klidně nechali zaříkávat, nebo jako za starých časů mazat sádlem z ježka, kdyby to pomohlo.
Medicína bohužel zatím neumí dát přesnou odpověď, zázračný lék na kolena je zatím v nedohlednu, takže nezbývá, nežli chodit k revmatologovi a na rehabilitaci. Zauvažujte však i nad alternativní léčbou. Ta postihuje méně viditelné děje v organismu, podléhající zkratům v hloubi psychiky či v proudění energie.
Nestyďte se v rámci pomoci tělu obrátit se i na kineziologa, akupunkturistu či bylinkáře, kteří vám je pomohou vyčistit a harmonizovat. Připomeňme si také, že dříve byla za univerzální lék považovaná voda. Lidé věřili v moc svěcené vody, koupali se v kouzelných pramenech či studánkách. Ve starých kronikách se dokonce objevují zmínky o užívání vody zpátkové (odtékala nazpět zmlýnského kola a měla tak vracet zdraví). Touto vodou se už dnes léčit nemůžeme, ale lze se rozjet do lázní a kurýrovat tu nemocná kolena vodou s radonem, máčet si je v sirných a uhličitých minerálkách, či je nořit do teplé rašeliny. Všechny tyhle vodní radovánky pomáhají prokrvení těla a obrodě končetin.
Biologická léčba
V poslední době je slyšet omožnostech biologické léčby, která míří přímo proti buňkám imunitního systému. Léčbu nehradí zdravotní pojišťovny.
Je to metoda, při níž se k léčbě pohybového aparátu využívá hojivých účinků látek z vlastního těla pacienta. Princip bioterapie je založený na vlastnostech krevních destiček – trombocytů, které uvolňují bílkoviny růstových faktorů. Po odebrání malého množství krve do speciální zkumavky se krev dále zpracovává. Plasma bohatá na aktivované trombocyty je poté injekčně aplikována do oblasti poranění, zánětu či do kloubu.
Metoda byla vyvinuta pro léčbu artrózy malých a velkých kloubů a sportovních úrazů, ale protizánětlivé a růstové faktory v upravené plazmě podporují i hojivé a regenerační pochody při poškození tkání pohybového ústrojí – kůže, svalů, šlach, vazů a kloubních chrupavek. Nabízí ji např. Centrum jednodenní chirurgie v Hradci Králové, Revmacentrum Brno či Klinika plastické chirurgie v Ostravě.
TEXT: RADKA BOROVIČKOVÁ
FOTO: PROFIMEDIA CZ, SHUTTERSTOCK