U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
OPRAVA ZBORCENÝCH TRÁMŮ ROUBENÍ
Kategorie: Stavba | Autor: Igor Kroupa
Ke zničení trámů dřevěného roubeného zdiva dochází zpravidla v důsledku dlouhodobého působení vnějších vlivů na staré dřevo. Málokterá roubená stavba je jako celek zcela původní a tím i unikátní originál.
Dříve, když stavba odspodu uhnila působením vlhkosti nebo přestala svými rozměry vyhovovat zvětšující se rodině sedláka, stavbu prostě rozebrali, přidali nové trámy a postavili “novou” dřevěnici, třeba i na novém půdorysu stavení. Ve vesnicích také často hořelo a pokud se nějaké, byť ohořelé trámy zachovaly, byly opět použity do stavby. Dříve se prostě vše, co mohlo být ještě k užitku, do stavení znovu zabudovalo.
Ze spřízněného materiálu
Dnes se proto u starých roubených chalup setkáváme se zdánlivě nelogickými výřezy v místech, kde nemají žádné opodstatnění. Jsou to pozůstatky starých tesařských spojů a osedlání trámů, které ve svém “minulém životě” byly zřejmě v jiné stavbě umístěny na jiném místě a v jiné konstrukční funkci. Některé dřevěné prvky se v dřevěnicích proto dožily úctyhodného věku 300 až 400 let! To znamená, že ani my nemusíme shnilé či jinak zničené dřevo vždy nahrazovat trámy úplně novými – přímo z pily. Naopak, úcta ke staré stavbě, k její atmosféře a malebnosti by nás měla navádět k použití spřízněného materiálu, k podobnému dřevu, které v minulosti tvarovala tesařova ruka sekerou a pořízem. “Chlupaté” trámy z pily s ostrými hranami a přesnou geometrií z motorového katru bohužel poezii naší roubené chaloupky zničí (navíc mají i nižší životnost). Nejde totiž pouze o druh materiálu, ale i o jeho výraz po opracování. Socha z kamene vznikne teprve prací člověka – sochaře. Tak i trám do roubenky má svého “sochaře”, nebo chcete-li opracovatele, který trám vyrobí tak, aby harmonicky zapadl do opravované roubenky. Nechávejte si proto nové náhradní trámy ke své chaloupce opracovat k jejímu obrazu a ne k obrazu dodavatelské firmy. A nejlépe bude, když se vám podaří sehnat trámy staré, dříve již použité, starými postupy opracované a mnohdy lety používání dotvarované. Ceny starých trámů jsou dnes kromě toho na třiceti až čtyřiceti procentech ceny nových. Za deset let tomu bude obráceně.
Vlastní výměna trámů
Totéž, co platí o materiálu, jeho výrazu a tvaru, platí i o vlastní práci při výměně trámů roubení. Když se na chvíli staneme oním chudým sedlákem nebo chalupníkem, nemáme peníze na nákup strojů a drahých specializovaných firem. Do opravy se s nutnou dávkou šikovnosti a odvahy můžeme pustit sami, pouze s rodinou a základním vybavením: kladivem, pilou, sekerou, pořízem, hřebíky a heverem nebo klíny. Současně musíme mít k dispozici dostatek pomocného dřeva – kulatiny nebo trámků 10/10 cm, prken o tloušťce 2,6 cm a fošen pro zajištění dočasné stability dřevěnice. Správné vzepření stavby a zavětrování proti vodorovnému pohybu je odborně náročnější než vlastní výměna stěn. Doporučuji proto přinejmenším konzultaci s odborníkem – stavařem nebo si zajistit stavební dozor. Jde o podepření stropních trámů z vnitřní i venkovní strany tak, abychom přenesli váhu stavby během rekonstrukce mimo vyměňovanou stěnu. Po zajištění stavby přitlučeme z obou stran stěny asi po 1 m svislá prkna, která přesahují do horní části dřevěnice nad zajišťující pomocnou konstrukci tak, aby po přitlučení do trámů stěny na nich zůstaly “viset” zdravé trámy, které se nebudou vyměňovat! Poté vybouráme shnilé trámy odspoda nahoru až po trám zdravý, u kterého bude vyměňování končit. Stěna v tu chvíli jakoby “visí” ve vzduchu. Vybourané trámy, pokud alespoň trochu drží pohromadě, si ponecháme jako vzor či model pro výrobu “nových”. Po demontáži trámů postavíme, opravíme nebo vyměníme standardním postupem základ (někdy tato část zcela chybí – stavělo se jen na urovnané kameny), provedeme izolaci proti zemní vlhkosti a podkladní vrstvy pod podlahu. Potom nově opracujeme staré trámy a připravíme je k výměně. Na stávající podepřené trámy přitlučeme další svislá prkna, tentokráte v délce (výšce) nové stěny. Potom směrem odspoda nahoru vložíme první trám, vysuneme ho na jeho určené místo co nejvýše a zajistíme hřebíky protlučenými přes připravená svislá prkna tak, aby byl v této vysoké poloze stabilní. Potom obkreslíme rohový rybinový spoj, trám vysadíme ven a spoj vytesáme. Trám opět osadíme a přichytíme hřebíky, ale tak, aby byl schopen utažení směrem vzhůru (heverem). Obdobně postupujeme s ostatními trámy až po osazení posledního, původně prahového, v nejnižší poloze, který bude nad novou podezdívkou. Potom heverem, panenkou nebo klíny postupně utáhneme trámy směrem vzhůru, přitlučeme ke svislým prknům a prahové trámy postupně podložíme cihlami. Na sloupečcích z cihel bude prozatím stavba stát. Potom se mezi těmito sloupečky vytvoří definitivní podezdívka z kamene. Po dostatečném zatvrdnutí cementové malty nebo betonu v podezdívce se vybourají cihlové sloupky a otvory po nich se také doplní podezdívkou. Tím je práce hotova. Následuje úprava spár roubení a lazurovací nátěr, aby se sjednotil odstín nového roubení se starým.
Foto – Zajištěná stavba před demontáží shnilých trámů
Foto – Stavba po vybourání shnilých trámů
Foto – Objekt po montáži nových trámů do staré dřevěnice
FOTO AUTOR, KRESBY J. ŠŤASTNÝ
