U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Oprava roubených stěn
Kategorie: Stavba | Autor: ing. arch. Jan Pešta
KROK ZA KROKEM (3)
Všechny formality jsou konečně vyřízené, materiál připravený, můžeme tedy přistoupit k opravě vlastního domu. Tu je třeba rozdělit na několik základních etap. Předně je to statické zajištění stavby – oprava stěn, případně stropů a krovu. Poté je nutné zabezpečit střešní krytinu a teprve nakonec je možné začít s “kosmetickými” úpravami vnějšku domu, jako je bednění štítu či vymazávka stěn. Dnes si budeme vyprávět o opravě roubených stěn.
V našich zemích bylo dřevo až do konce 18. století nejobvyklejším stavebním materiálem. Postupem času se zformovalo několik typů roubených konstrukcí, které se odlišují především charakterem rohových spojů.
Opracování surovinyNejjednodušší, nejprimitivnější a také nejarchaičtější je prosté překřížení trámců či klád, jejichž konce se pak nechají volně přesahovat. Později se v nárožích používaly různé druhy důmyslných rybinových či zámkových spojů, které mají za úkol zabránit rozpadnutí stavby. Konečně v 19. století se objevuje častěji i spojení stěnových trámů do rohového sloupku na pero a drážku.V průběhu věků se proměňoval také typ opracování dřeva. Nejstarší stavby byly sestavené z nehraněných kuláčů, později se nejčastěji užívaly kmeny (obvykle jedle a borovice) ztesané ze dvou stran. Zvláštností z nížinných regionů Polabí byly tzv. “trhanice” – štípané trámce z mohutných dubových kmenů. Vyznačují se velkou výškou při poměrně malé tloušťce. Jen vzácně se můžeme setkat také se stěnami z přesně opracovaných hranolových trámů, sesazených “na sraz”.
Na rozdíl od jiných zemí (např. Skandinávie) se u nás srubové stavby stavěly tak, že mezi trámy byla ponechána mezera různé šířky. Ta se vyplňovala drobnější kulatinou (často neoloupanou) a vycpávala mechem, slámou, povřísly máčenými v jílu a hliněnou mazaninou. V poslední době oblíbené tzv. finské či kanadské srubové stavby, které mají na dolní straně trámů žlábek zapadající na oblinu spodního kuláče, jsou tedy v prostředí českého venkova cizorodým prvkem.
Nejčastější poruchy
Dřevěné srubové stěny z masivních trámců jsou již ze své podstaty náchylné k určitým poruchám. Dřevo má ale také své nezpochybnitelné výhody. Na prvním místě jsou to příznivé tepelně-technické vlastnosti. Kromě toho mohou roubené stěny (na rozdíl od kamenného či cihelného zdiva) přenášet také dílčí pohyby celého domu, což je důležité zejména v případě, kdy stavba nemá řádné základy. Poškození roubených stěn je nejčastěji způsobeno vodou či vlhkostí (hniloba), dřevokazným hmyzem nebo houbami. Prvním úkolem je tedy zajištění stavby proti působení vlhkosti – vyspravením střechy, řádným okapním žlabem, drenáží apod. Častým problémem jsou také nesprávně provedené předchozí úpravy (např. nátěr trámů neprodyšnými materiály, vymazávka směsí z cementové malty, vyříznutí větších okenních otvorů bez zajištění jejich okrajů apod.), které mohou vést k degradaci dřeva i zborcení celé stěny.
Vlastní oprava stěny
Při plánování opravy roubených stěn bychom měli postupovat velmi uvážlivě. Často je totiž napadena nebo poškozena jen povrchová část dřeva, pod níž se skrývá zdravé a pevné jádro. V takovém případě by výměna celého trámu nebo dokonce celé stěny byla nejen neekonomická, ale také nešetrná k historické hodnotě domu. V zásadě platí, že trám by měl být jako celek vyměněn pouze v případě, kdy má zcela zničené oba konce (“zhlaví”), nebo zhruba jednu polovinu až dvě třetiny délky. Nejčastěji jsou takto poškozené spodní stěnové trámy, které trpí vlhkostí od země.V takovém případě je nutné použít nový trám, opracovaný přesně podle původního. Velké problémy ovšem přináší osazení nového trámu do rybinových či zámkových spojů stěny. Ty jsou konstruovány tak, aby se zamezilo “vyjetí” trámu v rohu stavby, ovšem současně znemožňují zasunutí nového trámu. Obvykle je nutné celou stavbu mírně zdvihnout za pomocí soustavy heverů a po osazení nového trámu ji opět spustit. Tento postup ovšem vede obvykle ke zničení vnitřních omítek a často se při něm poškodí i další trámy, nemluvě o oknech.V případě, že je nutné vyměnit jen jeden konec trámu, osvědčila se metoda rozdělení nového prvku do dvou kusů, které nevyžadují tak velké přizvednutí stěny. I tento postup je ale poměrně náročný, proto (pokud to není nezbytně nutné) je lepší obě zhlaví trámů zachovat.Opravy menšího rozsahu je možné řešit tzv. “plombami”. Poškozené prvky se odsekají až na zdravé jádro, případně se může dřevo ještě ošetřit vhodným insekticidním nebo fungicidním prostředkem. Odsekanou část trámu pak lze poměrně snadno doplnit shodně opracovanými plombami. Ty se s původním trámem spojí buď dřevěnými kolíky (hřeby), zaráženými do předvrtaných otvorů, nebo ocelovými nerezovými vruty či svorníky. Jejich hlavy je ovšem nutné zapustit a zamaskovat dřevěnými víčky.Další možností opravy jsou tzv. “protézy”. Poškozené části trámů se odříznou – ovšem je nutné ponechat dostatečný přesah pro šikmé naplátování. Také v tomto případě je třeba spoj zajistit buď dřevěnými kolíky, nebo ocelovými spojovacími prvky. Pokud jsou trámy zatížené na tah (což by měl posoudit statik), je možné spoj doplnit vloženým perem (dřevěným špalíčkem) nebo zámkem, aby nedošlo ke “klouzání” staré a nové části trámu v místě nastavení.Při opravě roubené stěny je nutné vždy počítat se smršťováním dřeva zejména v podélném, ale i v příčném směru (v závislosti na druhu dřeviny a stupni jejího vysušení). Někdy je rozdíl tak velký, že může vést časem až k poklesu střechy a stropu, nebo k vytažení pera trámu z drážky ve sloupku či v zárubni. Všechny prvky z čerstvého dřeva je tedy nutné mírně naddimenzovat. Příště se budeme věnovat opravám krovu.
***
ÚPLNÁ VÝMĚNA ROUBENÍ
V některých případech, například pokud jsou zcela zničeny více než dvě třetiny stěn, je třeba roubenou stěnu zcela vyměnit. I tehdy bychom měli velmi pečlivě zvážit, zda nelze některé prvky (zejména detaily) zachovat a znovu osadit do nové stěny. Staré prvky totiž mají svou “patinu” a mohou přispět k autentickému působení stavby. Ponechávané části domu (obvykle krov a stropy) je nutné, ještě než začneme s rozebíráním, pečlivě podepřít, resp. mírně přizvednout (buď soustavou heverů nebo dřevěnými klíny zaráženými pod sloupky vynášecí konstrukce). Po rozebrání zničené stěny a úpravách základů je možné přistoupit k vlastní výměně. Vždy platí, že nové trámy by měly být z téhož materiálu jako původní a měly by mít pokud možno také stejné rozměry (nezbytně nutné je zachování shodného počtu trámů na výšku stěny). Také způsob řešení zhlaví trámů by měl být stejný jako na původní stavbě – ze starých trámů lze pomocí šablony okopírovat tvar rybinového spoje. Někteří tesaři si usnadňují práci tím, že namísto šikmé rybiny provedou jen méně náročné rovné spoje. Tento detail je ale zásadně nevhodný nejen z estetického hlediska, ale může dojít i k nemalým statickým problémům – nároží se mohou rozestupovat. Na stavbu nové roubené stěny se příliš nehodí trámy ohraněné ze všech čtyř stran. V takovém případě je tesaři pokládají přímo na sebe beze spáry, což působí ve výsledku poněkud nevěrohodně a navíc velmi ztěžuje vymazávku spár.
peš
Detailní pohled na štítovou stěnu domu odhaluje nejrůznější poškození. Hliněná vymazávka chybí, nebo je nahrazena nevhodnou tvrdou maltou, dřevo je poškozeno dřevokazným hmyzem, na povrchu je silná vrstva neprodyšného nátěru (snad gumoasfalt), trámy jsou doplněny neodbornými vysprávkami
Při opravě byly poškozené části trámů odsekány až na “zdravé” jádro (horní trám). Po impregnaci jsou trámy připravené k doplnění plombami a protézami (dolní trám). Plomby mohou být přichyceny buď dřevěnými kolíky, nebo pro lepší soudržnost ocelovými vruty či svorníky. Jejich hlavy je ovšem nutné zamaskovat dřevěnými víčky (vystupující špalíčky)
Největším problémem při výměně části trámů jsou jejich konce (“zhlaví”) s rybinovými spoji. Ty je nutné při výměně buď nadzdvihnout, nebo sestavit ze dvou kusů, které lze lépe do rybinového spoje vsunout. Tesaři v tomto případě předvedli opravdu precizní práci
Výměna spodního stěnového trámu v patře domu se neobejde bez podepření a zajištění zbývající části stěny
Detail napojení protézy – nového trámu, který nahradil zcela zničenou část původního stěnového trámu. Spoj byl zajištěn tradičním způsobem – dvěma dřevěnými kolíky (hřeby), zaráženými do předvrtaných otvorů
Celkový pohled na vnitřní stěnu s vyměněným trámem. Oba konce (“zhlaví”) byly zachovány
Roubená chalupa v Polabí po dokončení kompletní výměny stěn
Pokud je roubená stěna zcela zničená, nezbývá než přistoupit k její úplné výměně
Roubené stěny byly rozebrány, krov s trámovým stropem bezpečně podepřen a je možné přistoupit ke stavbě nové světnice
Pro výměnu stěnových trámů je nutné použít prvky stejné tloušťky. Nevhodné jsou trámy hraněné ze všech stran, protože ty pak doléhají těsně na sebe a neumožňují provedení tradiční vymazávky spár. Na čela trámů se pak pomocí šablony vynesou profily rybinových spojů. Dávným tesařům stačily sekery, ti dnešní se většinou již neobejdou bez modernější techniky
V místě napojení srubové konstrukce ke zděné části stěny (obvykle v místě bývalé pece nebo černé kuchyně) se používaly dřevěné sloupky. Do jejich drážky pak byla zasunuta pera stěnových trámů. Na obrázku je osazování vyměněného sloupku
FOTO JAN PEŠTA
