U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.

OPRAVA PAVLAČE

Kategorie: Stavba | Autor: MARIE RUBEŠOVÁ

KROK ZA KROKEM

Máte taky na chalupě pavlač a obáváte se, že by místní tesař nezvládl její opravu? Anebo že by se firma z vedlejší vesnice snažila ten krásný prostor nějak „vylepšit“?

Vtom případě se můžete s námi vydat „krok za krokem“ podle konkrétní rekonstrukce, které se ujali zkušení řemeslníci pod dohledem památkového architekta Jana Pešty. V našem případě jde o velký patrový roubený dům z oblasti mezi Mladou Boleslaví a Mělníkem.

   „Právě zde a dále na Kokořínsku a na Českolipsku patří pavlač téměř ke každé pořádné chalupě. Dříve sloužily nejen jako účelová komunikace do komor v patře, ale také jako ‘paráda’ domu, srovnatelná s lomenicí. Jen se podrobně zadívejte na ty krásně vyřezávané sloupky a další detaily…“, komentuje architekt.

   Příkladu, který popisuje, lze využít i při opravě malých krátkých pavlačí, které připomínají spíše balkonky (takové nalezneme hlavně na Kokořínsku), anebo těch v přízemí, chráněných rovněž přetaženou střechou. Jsou k vidění na Podbrdsku, Křivoklátsku, ale i v Podkrkonoší.

   „Staří tesaři vždy používali dřevo, které bylo v místě dobře dostupné. Nejčastěji to byly jedle nebo borovice. Tvrdé dřevo listnáčů se na zdobné prvky pavlačí nepoužívalo. Také my bychom měli při opravě volit měkké dřevo jehličnanů, i když dnes již velmi vzácnou jedli bude muset nahradit smrk.

   Jak prozrazují druhotné praskliny a deformace v řezbách a detailech, dřevo se zpracovávalo většinou čerstvé. Hlavně proto, že se trámce osekávaly ručně sekerou, tedy technikou, která je v případě suchého dřeva téměř nepoužitelná. Dnes se volí většinou dřevo dobře vyschlé, které by mělo mít stabilizované vlastnosti a nemělo by tak podléhat sesychání a deformacím,“ radí Jan Pešta.

   Dřevo je vhodné před použitím impregnovat některým bezbarvým konzervačním materiálem (na trhu jich je celá řada – např. Bochemit, Lignofix a mnoho dalších). Pokud pavlač historicky nebyla natíraná, doporučuje architekt po osazení dřevo nastříkat jen horkou lněnou fermeží a ponechat na sluníčku a dešti, které na něm barvu samo vykouzlí. V opačném případě je vhodné obnovit nátěr v původní, třeba i pestré barevnosti.

Popisy k obrázkům

1) Celkový pohled na dvorní průčelí roubeného domu před opravou pavlače.

3) Výměna prahového trámu a podlahových fošen je prvním krokem rekonstrukce, která trvala necelý měsíc.

5) Způsob kladení fošen na pavlač byl našimi předky dobře vymyšlen a není důvod jej nepoužít. Spáry mezi jednotlivými podlahovými fošnami jsou zde posunuty vždy o polovinu délky.

7) Na rekonstruované části domu se po osazení madla a sloupků začíná rýsovat pavlač.

2) Nejdřív je třeba sejmout zachované prvky a odstrojit poškozené zábradlí.

4) Na detaily je třeba dbát i při opracování základních prvků – zde jde o jednoduché okosení hrany prahového trámu.

6) Výroba kopií poškozených nebo chybějících sloupků už vyžaduje určitou řezbářskou zkušenost.

8)Vpravo je dobře patrný původní sloupek, nastavený dole plátem.

Autor fotografií: FOTO: ING. ARCH. JAN PEŠTA

OPRAVA PAVLAČE