Oprava dýhovaného nábytku
Skoro každý má doma nějaký kousek dýhovaného nábytku, jehož praktickým vlastnostem není co vytknout. Dýha je bohužel poměrně náchylná k poškození, ale není těžké ji opravit.
Pro opravy drobných poškození, škrábanců či vrypů postačí důkladné přeleštění leštěnkou nebo voskem na nábytek. U hlubších rýh lze použít včelí vosk nebo opravný tmel, který seženete v několika obvyklých barevných odstínech.
Při tmelení postupujte podle návodu, dodržte požadovanou dobu vytvrzení i doporučený způsob konečné úpravy, který zpravidla spočívá v jemném zabroušení a přeleštění měkkým hadříkem. Někdy se doporučuje napustit látku terpentýnem. Po dokonalém zaschnutí lze opravené místo ošetřit i jednou nebo několika vrstvami bezbarvého či lazurovacího laku.
Boule opravte včas
Nepříjemnou vlastností dýhovaných povrchů je odlupování vrstvy dýhy z podkladu či vytváření boulí a puchýřků. Děje se to obvykle kvůli působení vlhkosti nebo poté, co na nábytku zůstane příliš dlouho vylitá voda. To se stává třeba při neopatrném zalévání bytových rostlin v květináčích.
Jestliže se poškození teprve začíná projevovat, můžete zkusit puchýřující místa napařit pomocí žehličky, což by mělo vyvolat částečné změknutí podkladového lepidla. Poté poškozené místo zatížíte prkýnkem nebo špalíkem s nějakým závažím, případně stáhnete pomocí truhlářské svěrky. Lze vyzkoušet i naříznutí boule, do níž pak vpravíme trochu lepidla. Doporučený postup je proříznout poškozené místo podle let ostrým nožem, špičkou nože povolenou dýhu nadzvednout a vpravit pod ni (např. injekční stříkačkou) ohřátou klihovou vodu. Tu připravíme smícháním 1 dílu klihu a 30 dílů vody. Poté opravené místo opět zatížíme nebo stáhneme svěrkou.
Rozsáhlejší poškození či odlupování dýhy ve větší ploše už bude vyžadovat výměnu alespoň části povrchu a vytvoření záplaty.
Rozpoznejte druh dřeva
K olepování povrchu nábytku se používají dýhy z různých druhů dřev řezaných na tenké plátky (od 0,3 do 3 mm). Pro opravy je vhodné použít dýhu stejné síly, jako byla ta původní. Použít se dá i dýha o něco silnější, protože povrch se po opravě přebrušuje.
Nejprve je třeba rozpoznat druh dřeva, z nějž byla poškozená dýha vyrobena, a pokud možno použít k opravě stejné dřevo, aby odpovídalo vzhledem a kresbou. Případně vybrat alespoň vzhledově co nejpodobnější. Barvu dýhy můžete přizpůsobit odstínu opravovaného povrchu pomocí lihového či ve vodě rozpustného mořidla.
Nový kus dýhy na výměnu vyřízneme tak, že dýhu přiložíme na poškozenou část. Obě dýhy pak prořízneme naráz na požadovanou velikost. Tak docílíme toho, že část na výměnu přesně zapadne do původního lůžka. Řežeme podle pravítka, a pokud možno v pravých úhlech, jen tak bude výsledná záplata původní povrch narušovat co nejméně.
Po odloupnutí pásu poškozené dýhy očistíme odkryté místo od zbytků starého klihu. Připravené lůžko potřeme připraveným horkým klihem, přiložíme novou dýhu, přitlačíme a uhladíme ji pomocí dřevěného hranolku. Tím se zbavíme vzduchových bublin a vytlačíme i přebytečný klíh, který je pak nutné otřít. Opravenou plochu poté na několik hodin zafixujeme pomocí zátěže nebo truhlářských svěrek.
Obnova šelakových povrchů
Zvláště starší a cennější nábytek mívá povrch často ošetřený šelakovou politurou, která nechává nádherně vyniknout kresbu dřeva i jeho přirozené odstíny. Je ho však někdy rovněž potřeba opravit a není to až tak jednoduché. Cennější kusy nábytku se vyplatí spíše svěřit restaurátorské dílně.
Začíná se zpravidla také opravou či výměnou dýh. Obnovení šelakové politury však většinou předchází kompletní rekonstrukce celého kusu nábytku včetně oprav i výměny poškozených součástí a doplnění těch chybějících.
Následuje opakované ruční broušení, během nějž se povrch dřeva někdy napouští fermeží či lněným olejem a za mokra se přebrušuje. Po důkladném proschnutí následuje složitý proces ručního nanášení politury pomocí polny (což je vata či vlna) zabalené do látkového potahu. „Začíná se takzvaným gruntováním řídkou politurou, která se krouživými pohyby zapravuje do plochy. Po proschnutí se nanáší hustší politura a na plochu se přisypává pemza, která má brusné účinky a vzniklý maz napomáhá zaplnit póry dřeva. Je to velmi důležité, aby výsledkem byla dokonale hladká a lesklá plocha,“ popisuje na svém webu pražský umělecký truhlář a restaurátor Samuel Miloš Jakš.
Náročný proces dále zahrnuje přidávání dalších vrstev včetně přikapávání polírovacího oleje. Jednotlivé vrstvy musí dobře vyschnout. Pro závěrečné leštění, při němž je nutné odstranit vystupující olej z upravované plochy, se používá líh. Vše se musí dělat ve zcela čistém prostředí a velmi trpělivě, protože stačí málo a celá náročná práce se může zmarnit.
Politury i další pomocné prostředky k opravě a obnově šelakových povrchů prodává řada firem, ale než se pustíte do rozsáhlejší opravy, raději zvažte, zda ji nepřenechat odborníkům.
Co budeme potřebovat:
- Pásy dýhy
- Pilku na dýhy
- Ostrý nůž nebo skalpel
- Kovové pravítko,
- Truhlářské svěrky
- Štětec
- Hranolek z tvrdého dřeva
- Klih nebo jiné lepidlo
- Brusný papír
- Šelakovou polituru
- Fermež či lněný olej
DRUHY DÝH
Přírodní dýhy
Prodávají se v tloušťkách od 0,6 mm, 0,9 / 1,5 a 2,5 mm a u některých dřevin i 3,0 mm. Délky přírodních dýh jsou od 60 do 400–500 cm, šířky začínají na 10 cm. Specializovaní prodejci (např. dyhy.cz) nabízejí kolem 90 druhů dřevin.
Katrované dýhy
Mají specificky opracovaný povrch a díky tomu navozují „hrubší“ rustikální atmosféru. Řežou se například z dubu či ořechu.
Dýhy kořenice
Jde o exkluzivní materiál vyznačující se originální dekorativní kresbou. Vyrábí se z kořenové části dřevin, mezi jinými například z javoru, dubu, jilmu, ořechu či túje.
Když se řekne
Dýha
Dýha je tenký list nebo pás dřeva o tloušťkách 0,3−6 mm. Používá se k výrobě povrchů nábytku, dveří, zárubní či podlah. Vyrábí se buď řezáním rámovou pilou, loupáním z dřevěných špalků na loupacím stroji, nebo okrajováním z hranolů na krájecích strojích.
Text: Richard Guryča
Foto: Archiv firem a Shutterstock