U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
OPRAVA dřevěných chalup
Kategorie: Stavení | Autor: Arch. Václav Hájek
REKONSTRUKCE
Dříve, než se dáme do oprav poškozených dřevěných konstrukčních prvků staveb, je třeba připomenout si některé vlastnosti dřeva. Jen s touto znalostí můžeme vytvořit takové podmínky a úpravy, aby životnost dřeva byla co nejvyšší.
Všude okolo máme důkazy, že se dřevěné konstrukce, pokud existují v příznivých podmínkách, dožily řadu staletí, aniž ztratily své konstrukční poslání. Dřevo je organická hmota, která má řadu jedinečných vlastností. Jsou to například vysoká pevnost, pružnost, ale hlavně snadná opracovatelnost. Jde navíc o jeden z mála stavebních materiálů reprodukovatelných, který při pečlivém hospodaření v lesích stále dorůstá
Nepříznivé vlastnosti dřeva
Uveďme však také některé nepříznivé vlastnosti dřeva, abychom mohli vytvořením určitých podmínek zabránit jejich výskytu, a tím prodloužili životnost staveb. Nevýhodou dřeva je jeho náchylnost k hnilobám; je vhodnou živnou půdou pro dřevokazné houby. Toto nebezpečí zvyšuje trvalá vlhkost vzduchu, která dřevěnou konstrukci obklopuje, a nedostatečné větrání. Kromě zajištění vhodného prostředí můžeme dřevo navíc ještě chránit různými impregnačními prostředky (podrobně jsme se jimi zabývali v č. 3/2001). Jinou nepříznivou vlastností dřeva je jeho sesychání a bobtnání. V dřevní hmotě rostoucího stromu je jen asi 25 až 30 % objemu skutečného dřeva. Zbytek je voda a vzduch. Ihned po pokácení obsah vody klesá, dřevo vysychá přibližně až na 15 % vlhkosti. Vzniká stav vlhkostní rovnováhy, kdy určité teplotě vnějšího prostředí odpovídá určitá vlhkost dřeva. V uzavřených místnostech však dále klesá na 6 až 12 %, u vnějších konstrukcí se pohybuje mezi 14 až 17 %. Dochází k vypařování tzv. vázané vody, která je v buněčných blánách. Dřevo pracuje. Sesychání však není stejné ve všech směrech, dochází k tvarovým změnám. Ve směru vláken je nepatrné (asi 3 % celkové délky), v příčném dosahuje až 5 %. Největší úbytek, zhruba 10 %, však nastává ve směru let (obr. 1). To znamená, že pravá strana prkna, ta, která je blíže ke dřeni, je při seschnutí vypouklá, levá strana pak vydutá (obr. 2). Další obávanou vlastností dřeva je jeho hořlavost. Ta závisí na druhu dřeviny, vlhkosti apod. Při teplotě 260 až 290 oC začíná dřevo samovolně hořet. I když je to poměrně nízká teplota, přesto je dřevo na stavbách z hlediska následné protipožární odolnosti vhodnější než například ocel a hliník i než železo, které se žárem rychle roztahuje, anebo beton, jenž se bortí. Dřevo při požáru zuhelnatí a zuhelnatělý povrch izoluje středové části dřevěných prvků. To však neznamená, že je možné podceňovat protipožární předpisy. Hořlavost dřeva zmírňujeme ochrannými nátěry.
Oprava roubených stěn
U roubených venkovských chalup bývá zpravidla poškozen práh (i když býval dubový) a nejspodnější trám na podezdívce, protože tyto stavby nemívaly žádnou izolaci proti vlhkosti. Tento trám je tedy nutno nahradit novým. Před jeho výměnou musíme pomocí heverů podepřít celou roubenou stěnu nad ním. Pak upravíme podezdívku tak, aby nepřečnívala přes líc roubené stěny. Tento detail býval nejčastěji příčinou zkázy právě tohoto prahu (obr. 3). Na opravenou podezdívku doplníme izolaci proti vlhkosti (obr. 4). Pokud je poškozena pouze menší část trámu, vyřízneme jen tu a nahradíme ji novou trámovou vložkou, kterou spojíme s původním dřevem přeplátováním. Méně poškozené části trámu vyčistíme, řádně naimpregnujeme některým z prostředků proti houbovým chorobám a škůdcům a vzniklou kavernu vyplníme pilinobetonem. Piliny z měkkého dřeva napustíme roztokem vodního skla a neutralizujeme řídkým roztokem kyseliny solné. Směs necháme vyschnout a smícháme ji s portlandským cementem v poměru 2 díly cementu a 1 díl pilin. Vody přidáme jen tolik, aby směs byla tvárná. Po zatvrdnutí obrousíme pilinobeton pilníkem a povrchovou úpravu provedeme stejnou jako u ostatných trámů. Nárožní vazbu děláme pouze jednostranným zámkem, protože oboustranný zámek by nešel ze strany zasunout (obr. 5).
Oprava hrázděných stěn
U hrázděných staveb bývá nejčastěji poškozena dolní část konstrukce, a to opět práh a konce sloupů a vzpěr. Před rekonstrukcí těchto prvků musíme nejprve podepřít strop v místnosti sloupy z kulatiny, které uklínkujeme k podložce z fošen nebo polštářů k podlaze a podhledu. Je-li místnost podsklepena, musíme podepřít i strop sklepa, o který se opírá výztuha v horní místnosti. Nejprve odbouráme přilehlou vyzdívku. Sloup začepovaný do prahu odřízneme a zkrátíme až na zdravé dřevo. Pak nové části sloupu spojíme se starým přeplátováním, zpravidla párem svorníků na každém plátu (obr. 6). Novou část sloupu opatříme dole čepem, jehož tvar přizpůsobíme původnímu dlabu. Pokud nahrazujeme i příslušnou část prahu, děláme zpravidla čep čtvercový, odsazený. Vyměňujeme-li celý sloup, pak ho zpravidla čepujeme jen na jedné straně, buď nahoře do ližiny, nebo dole do prahu. Druhý konec sloupu je bez čepu také proto, aby se sloup osazený čepem do dlabu v ližině nebo prahu mohl údery palicí osadit do svislé polohy (obr. 7). Použijeme-li sloupu bez čepu, musíme ho k prahu nebo ližině připevnit šikmo zaraženými delšími hřebíky a lépe ještě špalíky (obr. 8), které přibijeme k prahu. Místo nich můžeme použít i ocelové úhelníky či ohnutou páskovou ocel s vruty. Jestliže je konstrukce doplněna paždíky, pak jejich čepy při osazování do sloupu postupně zasouváme do dlabu ve sloupu. Obdobným způsobem nahrazujeme i poškozenou část vzpěr; kolmý čep musíme nahradit čepem šikmým. Prahy bývají nejčastěji poškozeny kolem dlabů, do kterých zatékala voda, nebo bývá poškozený celý práh v důsledku nefungující vodotěsné izolace (proti vlhkosti). Pokud je práh poškozen jen u dlabu, pak můžeme horní část dlabu odříznout, odsekat a nahradit novou dřevěnou vložkou, do které uděláme dlab pro čep sloupku. Vložku ke zdravé části prahu připevníme delšími vruty se šestihrannou hlavou (obr. 9). Jestliže je práh poškozen po celé výšce, vyřízneme celou poškozenou část a vložku i zdravé konce původního prahu upevníme přeplátováním. Pláty opět spojíme delšími vruty (obr. 10). Jde-li o vložku poškozeného prahu v rohu budovy, do které je začepovaná vzpěra, pak je nutno tuto vložku zakotvit do podezdívky kotvou z pásové oceli, aby mohla vzdorovat vodorovné složce tlaku, který působí vzpěra (obr. 11). Při osazování vložek musíme prohlédnout a případně pod nimi nahradit vodotěsnou izolaci na podezdívce. Všechny nové prvky, kterými jsme nahradili poškozené části dřevěné konstrukce, je rovněž nutné impregnovat.
Upozornění:
Opravy a úpravy lidových staveb, které jsou v seznamu chráněných památkových objektů, však podléhají režimu Památkové péče, a proto je nutno technologii jejich oprav konzultovat s příslušným regionálním pracovištěm této organizace a dodržovat jeho pokyny.
1. Dřevo sesychá v různých směrech nestejnoměrně
2. Jak dřevo pracuje:
a – v suchém prostředí
b – ve vlhkém prostředí
1 – jádrové dřevo
2 – krajové dřevo
3 – pravá strana, jež má blíž ke dřeni
3. Nesprávně provedená podezdívka: dešťová voda vniká pod srubovou konstrukci a odstřikující voda zvětšuje vlhkost spodních trámů
4. Úprava základů srubové stavby:
1 – betonový (kamenný) základový pas,
2 – penetrační asfaltový nátěr,
3 – izolace,
4 – základní trám,
5 – zakotvení trámu do základu,
6 – stěnový trám,
7 – hmoždinka,
8 – dřevěný splávek
5. Druhy rohových spojů při opravě roubení:
a – oboustranný tesařský zámek
b – adaptace oboustranného zámku na jednostranný, aby bylo možno nový trám nasadit ze strany
6. Oprava sloupku poškozeného u prahu:
A – poškozený sloupek
B – nová část
C – upevnění k prahu
1 – práh,
2 – sloupek,
3 – roviny odříznutí poškozené části,
4 – poškozená část,
5 – vyznačení plátu,
6 – odříznutý čep poškozené části,
7 – nová část s upraveným plátem,
8 – svorníky,
9 – upevnění prahu úhelníky
7. Postup při výměně poškozeného sloupku:
A – původní stav
B – výměna sloupku
1 – poškozený sloupek
2 – nepoškozené paždíky
3 – nový sloupek s připravenými dlaby pro staré paždíky a čepem pro ližiny
4 – čep nasazený do dlabu v ližině
5 – konec nového sloupku bez čepu
6 – nasazení čepů starých paždíků do nových dlabů v novém sloupku
8. Alternativy připojení nové části sloupku bez čepu k prahu:
A – dlouhými, šikmo zaraženými hřeby
B – dlouhými hřeby s doplněním špalíků
9. Náhrada poškozené horní části prahu vložkou:
1 – nová vložka,
2 – dlab pro čep v nové části sloupku,
3 – vruty
10. Náhrada části prahu v celé výšce:
1 – sloupek, 2 – nová část sloupku,
3 – čep, 4 – svorníky,
5 – nová část prahu, 6 – vruty,
7 – izolace proti vlhkosti
11. Oprava poškozené části sloupu, vzpěry a prahu:
1 – původní sloupek,
2 – původní vzpěra,
3 – lepenka,
4 – nová část sloupku,
5 – nová část vzpěry,
6 – nová část prahu,
7 – svorníky,
8 – vruty,
9 – původní práh,
10 – podezdívka,
11 – kotva
