Oprava dřevěného štítu
Dřevěný štít je ozdobou každé chalupy. Zároveň však čelí náporu větru a deště víc než jiné části domu. Čas od času tedy vyžaduje údržbu a opravu.
Pravidelná údržba ani oprava většího rozsahu se u štítů nijak výrazně neliší od prací na jiných vnějších dřevěných částech domu. Je nutné především pravidelně obnovovat nátěr. Pokud periodickou údržbu zanedbáte, vyžádá si štít po nějaké době rozsáhlejší opravu. Pokud jde o štít složitě zdobený či jakkoli vyřezávaný, čeká vás náročná rekonstrukce. Než v takovém případě vzácný architektonický prvek neodbornými zásahy znehodnotit, obraťte se raději na odborníky.
Příčiny destrukce
Štít může kromě dlouhodobého působení větru, deště a slunce poškodit i voda zatékající do střešní krytiny nebo ze střechy přímo do štítu – například kvůli uvolněným plechům nebo špatně udělanému přesahu střechy. Dřevo mohou poškodit i biologičtí škůdci, tedy hmyz a dřevokazné houby.
Někdy je jednodušší kompletně obnovit buď obložení štítu, nebo celou jeho konstrukci. Ale starý dřevěný štít nebo dokonce složitě vyskládaná a vzorovaná lomenice z ručně hoblovaných prken a s nenahraditelnými stopami času je nesmírně cennou částí domu, která stojí za zachování i v případě, že vyžaduje pracnou a pečlivou opravu.
Méně náročnou variantou generální opravy může být i výměna vnitřní konstrukce štítu a dodatečná tepelná izolace a zavětrování, přičemž jeho vnější část zůstane zachovaná, případně se vymění jen dřevo na nejvíce postižených místech.
Jak postupovat při opravě
Architekt Jan Pešta radí používat při opravách a obnově této konstrukce co nejširší dostupné řezivo. „Pokud je to možné, volte shodnou šířku, jako má originální štít,” doporučuje odborník na rekonstrukce historických domů.
Za všech okolností se pokuste co nejvíce zachovat a využít původní materiál štítu, ať už nařezáním kratších dílů z desek, které se z něj vyjmou kvůli uhnívajícím koncům, nebo zpevněním vnitřní strany podpůrnou konstrukcí při zachování původního vnějšího obložení. Při použití současného řeziva je nezbytné prkna ručně ohoblovat, popřípadě vykartáčovat ocelovým kartáčem.
Při kompletní obnově nebo výměně větší části štítu a pokud se chystáte vrátit mu originální podobu, nezapomeňte si předem pořídit dokumentaci včetně pečlivého zakreslení nebo alespoň fotografií. A snažte se skladbu i vzory dodržet i při sestavování nového štítu, nebo v tomto případě spíše repliky.
Svislé bednění – dobrá volba
Netrváte-li na dodržení historických vzorů a stavebních tradic pro váš region, je obvykle dobrou volbou neutrální, svisle bedněný štít. Vypadá dobře víceméně na každé stavbě a není problém ho ani v budoucnu udržovat a obnovovat.
S rekonstrukcí svisle bedněného štítu bude také nejméně práce. Dělal se z prken na sraz k sobě se spárami překrytými lištami, nebo z prken překládaných přes sebe navzájem. Oba způsoby lze použít i dnes. Moderními alternativami mohou být prkna spojovaná na pero a drážku.
Vzhledem k působení povětrnostních podmínek použijte tradiční dřevěné spoje nebo hřebíky či vruty s antikorozní úpravou. Pro vnitřní podpůrnou konstrukci lze použít standardní trámky a latě. Pokud budete štít zateplovat, postupujte podobně jako při vnitřním zateplování dřevostavby nebo při montáži podstřešní tepelné izolace.
Jak ošetřit dřevo
I při úpravě povrchu štítu je vhodné vycházet z tradiční architektury v okolí nebo z původního vzoru. Až na výjimky jsou štíty upraveny transparentními lazurovacími laky nebo jinými typy nátěrů tak, aby dřevo mohlo přirozeně stárnout a získalo charakteristický vzhled a odstín. Při doplňování starého štítu o nové dřevěné prvky radí Jan Pešta ošetřit je pouze fermeží a ponechat přirozenému stárnutí.
Tenkovrstvé lazury pronikají hluboko do podkladu, neodlupují se, ale postupně zvětrávají po vrstvách. Silnovrstvé lazury vytvářejí neprodyšnou povrchovou ochrannou vrstvu, ale jsou zase vysoce vodoodpudivé. Lazury mohou být syntetické (s obsahem rozpouštědel) nebo vodou ředitelné. Výrobky s obsahem rozpouštědel se vyznačují vysokou pronikavostí, vodou ředitelné lazury splňují ekologické požadavky a umožňují tak nezávadnou ochranu dřeva. Čím má lazura sytější barevný odstín, tím vyšší UV ochranu zaručuje.
Venkovní (impregnační) lazury se nanášejí v tenké vrstvě, chrání zejména před povětrnostními vlivy a obsahují i menší podíl látek působících proti zamodralosti a napadení houbou či jiným škůdcům. Na čerstvé dřevo jsou vhodnější lazury ředěné rozpouštědly, které díky menšímu povrchovému napětí pronikají do dřeva lépe než lazury ředitelné vodou.
Existují i speciální olejové lazury tvořené směsí olejů a minerálních pigmentů, které kromě vysokého ochranného faktoru dodají dřevu jemné barevné tónování při zachování kresby. Výhodou olejových lazur je mimo jiné to, že jsou difuzní a umožňují dřevu dýchat. Oproti lakům se neodlupují a nepraskají.
Náš tip:
Pokud chcete ošetřit zrekonstruovaný starý štít skutečně ekologicky, můžete se inspirovat postupem, který doporučuje Tesařská huť Romana Kloučka z Karlových Varů. Používá zastudena lisovaný lněný olej smíchaný s terpentýnem, případně s přírodním borovým dehtem. Lněný olej v reakci se dřevem vytváří přirozený polymer, který se postupně působením slunce, vzdušné vlhkosti a deště odbourává. Po několika letech se může tento přírodní nátěr obnovit, aniž by se musely odstraňovat staré nátěrové vrstvy. Dřevo je vhodné nejdříve napustit prostředky proti dřevokaznému hmyzu a houbám.
Povrchové čištění a konzervace lomenice
Pro chalupáře, kteří se chystají restaurovat starou lomenici, máme několik rad od Martina Jelínka z firmy Svobodná chalupa v Krásném. „Jižně orientovaná lomenice venkovského stavení v Kadově nesla známky nepatřičné povrchové úpravy z let minulých. V 80 letech hojné používání vyjetého oleje ke konzervování dřeva vytvořilo mylnou iluzi, že staré dřevo je tmavě hnědé, což pravda není, velmi staré dřevo je šedočerné.
Stávající lomenici jsme demontovali a restaurátorský zákrok provedli za chalupou, na místě k tomu určeném. Lomenici bylo nutné očistit od zbytků zaschlého nátěru, odmastit jádrovým mýdlem s přidáním dřevitých pilin, důkladně nechat proschnout, doplnit chybějící dřevěné části a barevně je sjednotit s originálem. Lomenici je vhodné zakonzervovat lněným olejem, a to ve třech krocích. Výsledný povrch překartáčovat tvrdším štětinovým kartáčem. Důležité je pracovat s citem pro danou věc a respektovat materiál.
DOBRÉ RADY
- Pro opravu štítu vybírejte to nejširší dostupné řezivo.
- Staršího vzhledu dřeva a souznění nových prken se starými docílíte kartáčováním nebo ručním hoblováním a opalováním.
- Pokud je to možné, použijte dřevo z původního štítu, zničené konce lze odřezat a využít i zkrácená prkna.
Text: Richard Guryča, Foto: Martina Lžičařová a archiv firem