Opory pro popínavky
Okrasné i užitkové popínavé rostliny potřebují pro svůj růst vhodnou oporu. Využít lze zdí, plotů či pergol. Opory si však můžete vyrobit nebo si vybrat z bohaté nabídky na trhu.
Konstrukce na podporu růstu některých rostlin má v zahradní architektuře staletou a celosvětovou tradici. Pomocí opor různého typu lze totiž v zahradách vytvářet různá zátiší, kompozice, přístřešky, tajemná zákoutí a průchody. A také pěstovat některé druhy užitkových rostlin, jejichž porůstání po oporách šetří místo a usnadňuje sklizeň plodů.
I když se v materiálech a tvarech podpůrných konstrukcí fantazii meze nekladou, existuje tradice zavedených variant opor pro určité druhy rostlin podle toho, jak s nimi hodláte v zahradě pracovat. A zatímco například v tradičních anglických zahradách se rostliny pnou zejména po dřevěných či litinových prvcích, v nabídce opor na českém trhu převažuje spíše silnější poplastovaný drát či latě.
V každém případě máte v současné době na výběr širokou škálu podpor, od těch nejjednodušších za několik desítek korun až po ty složitější, které lze použít i ke stavbě altánu nebo mohutného loubí. Leccos lze vyrobit svépomocí, případně využít toho, co už v zahradě stojí a může posloužit jako přirozená opora.
Oplocení
Pro popínavé rostliny se dá dobře využít například oplocení. Zvlášť klasický pletivový plot je vhodný jako pevná opora například pro plamének, zimolez i jiné popínavky, které na něm mohou vytvořit až neproniknutelnou zelenou clonu, tu a tam rozzářenou jednotlivými květy. Některé rostliny dobře šplhají i po plaňkovém plotě, jiné obrostou i plnou stěnu z prken. Zelená hradba kolem pozemku je stejně efektní jako živý plot. Je ale méně náročná na údržbu a v případě potřeby je i celkem snadno odstranitelná.
Treláže a mříže
Z konstrukcí, které se do zahrady pro popnutí rostlinami dodatečně umísťují, jsou rozšířené zejména treláže. Tedy konstrukce, které tvoří drátěné oblouky a mříže. Vybírat můžete z různých velikostí a tvarů a pokud zvolíte poplastovanou variantu drátu, volit můžete mezi zelenou, bílou nebo hnědou barvou. Typickou rostlinou pro treláže jsou růže, které by však měly být upínány tak, aby jejich šlahouny vedly vodorovně. Díky tomu budou déle a častěji kvést.
Do zahrady můžete umístit i trojrozměrné dekorativní konstrukce z dřevěných latí nebo drátů, například v podobě pyramidy či koule.
Loubí
Další variantou, vhodnou pro růže i řadu dalších popínavých druhů, jsou dřevěná, drátěná či litinová loubí, která dají rostlinám řád a využijí je i pro stínění. Svědčit jim budou zejména rostliny a dřeviny s dekorativními listy nebo barevnými květy. Tedy růže, vistárie, plaménky či zimolezy. Hlídejte však, zda bude konstrukce pro daný druh dostatečně dimenzovaná. Například pro vistárie jsou vhodné spíše kovové konstrukce s větší nosností. Pro méně intenzivně se rozrůstající druhy může stačit dřevěné či bambusové loubí nebo treláž.
Pro růže a jiné větší popínavé dřeviny může sloužit jednoduché loubí z dubových nebo modřínových trámů. Ponecháním dřeva v neošetřené přírodní podobě docílíte po nějaké době zajímavé povrchové patiny, nátěr naopak prodlouží životnost konstrukce. Zvláště měkké dřevo je vhodné ošetřit i proti dřevokazným houbám a škůdcům.
Lanka a dráty
Pro pnoucí růže je zajímavou oporou i závěsná konstrukce z ocelových lanek, která může být natažená třeba na zdi domu, sousedící se zahradou. Lanka jsou bezúdržbová a vydrží poměrně vysokou zátěž.
Zajímavým materiálem jsou vinařské a sadařské dráty. Ty se prodávají v návinech většinou po 25 kg. Výhonky révy se vyvazují k této opoře rostlin natažené mezi dvěma nebo více sloupky. U každé rostlinky je při tom nutné nechat jeden nebo dva nejsilnější výhony a ostatní vylámat, aby réva sílila.
Zeleninová zahrada
Pro pěstování některých odrůd rajčat, ale i pnoucích jahod, kiwi nebo rybízu jsou vhodné drátěné spirály různých délek. Spirály poslouží jako opora rostlin v zemi i v květináčích. V zeleninové zahradě udělají dobrou službu také jednoduché proutěné konstrukce z vrbových prutů, které se v horní části svážou režným provázkem. Tento způsob pěstování vyzkoušejte například u fazolí nebo drobnoplodých tykví. Výpěstky rovněž snadněji sklidíte.
Využijte pergolu
Pergola je tradiční nosnou konstrukcí, určenou pro porůstání popínavými rostlinami. I když se dnes v této podobě nevyužívá tak často, je pro soužití s popínavkami mimořádně vhodnou zahradní stavbou. Rostliny pro pergolu vybírejte s ohledem na rozměry konstrukce, rychlost růstu a odolnost vůči povětrnostním podmínkám. Neměly by narůstat příliš rychle a intenzivně, aby stačilo stříhat je jen jednou v roce. Například u růží se doporučuje vybírat odrůdy s převislými květy, které výrazně voní. Obecně jsou vhodnější stálezelené rostliny s řidším olistěním. Po dešti na vás nebude tak dlouho kapat.
Popínavé jednoletky, jako například hrachor, fazol šarlatový, povijnice nachová a kultivary plaménku se na jaře vždy sestřihávají, každoročně je tedy lze zkrátit o jejich vrchní část.
Sázíme popínavky
Před sázením zkontrolujte, zda beton kolem kotev či základů dostatečně ztvrdnul a dřevo po nátěrech dobře vyschlo. Pak si vyznačte místa na sázení. Pokud sloupky stojí na betonových základech, je třeba u nich nechat alespoň 25 cm volného prostoru, aby zůstalo místo na jejich případnou údržbu nebo výměnu.
Pro každou rostlinu připravte asi 1 m² země. Do půdy zaryjte větší množství kompostu nebo hnoje a na 1 m² asi 60—90 g hnojiva. Vykopejte jámu asi dvakrát širší a hlubší než je kořenový bal rostliny. Rostlinu vložte do jámy tak, aby se nakláněla směrem ke sloupku. Kořeny zahrňte půdou a jemně ji udusejte a důkladně zalijte. Většina rostlin potřebuje aspoň na začátku růstu vyvázat k opěrné tyči. Ke sloupkům proto umístěte svislé dráty nebo sloupky obalte pletivem. Ovíjivé rostliny veďte ke sloupku tak, že jejich stonky přivazujete k šikmo umístěné tyčce, která je jedním koncem zaražena do země.
www.srubyservis.cz, www.truhlikov.cz, www.hornbach.cz
Text: Richard Guryča
Foto: Martina Lžičařová, Pavel Veselý, Shutterstock a Wikipedie