U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
OKO a zdraví
Kategorie: Víkend | Autor: Rudolf Zemek
ZDRAVÍ
Pohled do očí prozradí leccos i tomu, kdo se léčením nezabývá. Všichni víme, že zarudlá bělma provázejí chřipku nebo stav po rozjásaném večeru, že bělma zažloutlá svědčí pro nemocná játra. Ale že lze z očí vyčíst, či lépe řečeno vypozorovat o něco více, není všem běžně známo. Ne všichni, kterým to známo je, metodě věří, neřkuli ji praktikují. Já jsem se k určování diagnózy oka, které se odborně říká irisdiagnostika, dostal náhodou, když mi jeden léčitel před mnoha léty v cizině při loučení mezi dveřmi vtiskl do rukou útlou knížečku o irisdiagnostice s tím, abych “se do toho třeba jen z nudy” podíval. Učinil jsem tak s nemalou dávkou nedůvěry a brožurku jsem odložil. Po nějaké době a po kontaktech s mnoha pacienty jsem si však na její obsah opět vzpomněl. Bylo to zvláště po vyšetření jednoho člověka s chronickým onemocněním zažívacího traktu. Ten se jen tak mimochodem zmínil o tom, že sám zpozoroval změnu ve svých očních duhovkách, především pak změnu barvy. To mě definitivně přivedlo k zájmu o irisdiagnostiku. Začal jsem si mnohem intenzivněji všímat souvislostí mezi chorobnými stavy líčenými pacienty a stavem jejich duhovek, respektive očí jako takových. Na rozdíl od léčitelů, kteří nemají přístup k výsledkům laboratorních vyšetření a často je i odmítají, měl jsem jako celostně uvažující lékař optimální příležitost souvislosti mezi změnami v oku objektivně posoudit a doplňujícími vyšetřeními si je ověřit. Jako příklad uvedu pacientku, která mě vyhledala jako praktického lékaře pro neúměrně dlouho trvající bolesti v krku a lehce zastřený hlas. Pohmatem ani pohledem nebylo možno se ke stavu jejího nosohltanu vyjádřit. Už jsem jí chtěl předepsal známé léky proti “nachlazení”, když jsem si naprosto mimoděk všiml jejích zelenkavých očí. Z okraje levého oka zornice se k vnitřnímu okraji duhovky táhl “rezavý” proužek, jehož vznik pacientka udávala v době před několika lety, kdy ji oblast krku ještě netrápila. Proužek se táhl naprosto přesně krčním polem dle určení irisdiagnostiky. Nijak jsem neváhal a ihned ji poslal na důkladné vyšetření ke krčaři. Až on zjistil onemocnění hlasivek, tak říkající v hodině dvanácté. Byla to konkrétní pomoc ze strany oční diagnózy. Některá znamení, která v oku spatříme malým zvětšením nebo i bez něj lze tak říkajíc “na první pohled” vyhodnotit. Následující znaky jsou jedněmi z mnoha a uvádím je pouze jako příklad, i když v praxi jsou vždy pojímány v širších souvislostech. Co tedy lze třeba na duhovce rozeznat? Na modré duhovce je vidět například tmavší pole na jejím okraji uprostřed, zvláště u žen. Mluví pro slabší ledviny, chladné nohy, častější potřebu močení. Bílé obláčky na modrém pozadí mluví v mládí pro častější nachlazení a sklonu k bolestem krku, ve věku zralém pak pro možné bolesti kloubů, pro celkové překyselení, případně pro dnu. Tmavší orámování modré duhovky působí velice atraktivně, může však svědčit pro citlivější kůži, především přechází-li v bělmo neostře. Neostrý nebo rozmazaný přechod jakkoli zbarvené duhovky v bílou barvu bělma mluví pro ne zrovna pevné zdraví, respektive pro sníženou celkovou obranyschopnost organismu. Tmavé pigmentové skvrny se posuzují podle své polohy, jinak řečeno podle toho, v jakém poli orgánu se nacházejí. Příslušný orgán nemusí být ještě nemocný, lze jej považovat třeba jen za oslabený, což však později může vést k vážnému onemocnění. Právě tento časový předstih je na irisdiagnostice zajímavý. Oko pozoruji v běžné praxi lupou s trojnásobným zvětšením a osvětlením bodovým světlem. Změny si zakresluji do “mapky oka”, z níž vyplývá myšlená poloha jednotlivých orgánů na duhovce. Někdy tuto kresbu pacientovi přenechám. Přijde-li ke mně někdo na irisdiagnostiku jako na takzvané hlavní vyšetření, pak jeho oči vyfotím a dodatečně mu zašlu barevné fotografie jeho očí s písemným vyhodnocením. K běžnému vyšetření není zapotřebí přístrojů, důležité je umět pozorovat a vnímat. Co mne na irisdiagnostice nejvíc zajímá, je to, že tato metoda může v mnoha případech v předstihu doplňovat klasickou medicínskou praxi.
