Odstupy staveb
Nedaleko zdi naší chalupy, v místě, kde máme ložnici, má sousedka už desítky let zděný suchý záchod, který nebyl zhruba dvacet let vyvezen. Její chalupu užívá zejména v létě 1 – 6 osob. Snažíme se o dohodu o odstranění záchodu, ale řešení bylo vždy jen ústně přislíbeno. Ekologický suchý záchod sousedka také nezakoupila. Existuje zákon, který by určoval, jak daleko může být postaven suchý záchod od sousední obytné stavby? A jak vyřešit jeho odstranění a nápravu škody?
(Z. P., Jindřichův Hradec)
Na váš první dotaz není možné dát přesnou odpověď. Stavby se povolují podle zákonů platných v době, kdy vznikají, a je možné, že v době stavby suchého záchodu na sousedním pozemku nebylo k jeho stavbě žádné povolení nutné. Podle současných právních předpisů jsou již odstupy staveb stanoveny, a to vyhláškou o obecných požadavcích na využívání území (č. 501/2006 Sb.).
Co platí v současné době
Vzájemné odstupy staveb dle § 25 citované vyhlášky musí splňovat požadavky urbanistické, architektonické, životního prostředí, hygienické, veterinární, ochrany povrchových a podzemních vod, státní památkové péče, požární ochrany, bezpečnosti, civilní ochrany, prevence závažných havárií, požadavky na denní osvětlení a oslunění a na zachování kvality prostředí. Odstupy musí dále umožňovat údržbu staveb a užívání prostoru mezi stavbami pro technická či jiná vybavení a činnosti, například technickou infrastrukturu. Je-li mezi rodinnými domy volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 metrů a jejich vzdálenost od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 metry. Ve zvlášť stísněných územních podmínkách může být vzdálenost mezi rodinnými domy snížena až na 4 metry, pokud v žádné z protilehlých stěn nejsou okna obytných místností.
Jestliže stavby pro rodinnou rekreaci mezi sebou vytvářejí volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 10 metrů. Jsou-li v některé z protilehlých stěn sousedících staveb pro bydlení okna obytných místností, musí být odstup staveb roven alespoň výšce vyšší z protilehlých stěn.
Odstupy nebytových staveb
Obdobně se určují odstupy od staveb nebytových. Vzdálenost stavby garáže a dalších staveb souvisejících a podmiňujících bydlení umístěných na pozemku rodinného domu nesmí být od společných hranic pozemků menší než 2 metry. S ohledem na charakter zástavby je možné umístit až na hranici pozemku rodinný dům, garáž a další stavby a zařízení související s užíváním rodinného domu. V takovém případě nesmí být ve stěně na hranici pozemku žádné stavební otvory, zejména okna, větrací otvory; musí být zamezeno stékání dešťových vod nebo spadu sněhu ze stavby na sousední pozemek; stavba nebo její část nesmí přesahovat na sousední pozemek. Tolik tedy to, co je uvedeno v platném zákoně.
Pro váš případ jsou však tato ustanovení s velkou pravděpodobností nepoužitelná. Spíše bych řešila otázku způsobené škody, pokud skutečně vznikla. Nikdo totiž výkonem svého vlastnického práva nesmí ohrožovat výkon vlastnického práva druhého. Podle ust. § 127 občanského zákoníku se vlastník věci musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům ohrožoval jiného, nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práva. Toto je zcela jistě ustanovení použitelné ve vaší věci. Nejenom, že vás chování sousedů pravděpodobně obtěžuje, ale z vašeho dotazu vyplývá, že může vzniknout škoda.
Nejlepší řešení
Nejlepším řešením je bezpochyby dohoda se sousedkou. Pokud by ústní jednání nepřineslo výsledek, zkusila bych podat výzvu sousedovi k odstranění závadného stavu písemně, možná i prostřednictvím advokáta. Když ani touto cestou nedosáhnete nápravy, bude nutné použít cestu „úřední moci“. Nejprve bych se pokusila obrátit na obecní úřad, resp. správní orgán, který má v některých případech právo do takových sporů zasáhnout. A poslední možností domoci se svého práva je již pouze podání žaloby u příslušného soudu. Žaloba musí být konkrétní a musíte přesně navrhnout, čeho se domáháte. U soudu můžete uplatnit i případnou škodu. Určitě bych vám doporučila obrátit se na právníka, kterému přesně popíšete stav věci a veškeré okolnosti.
Text: Mgr. Barbora Peková, kresba: Jiří Novák