Odstranění starých nátěrů

Odstranění starého nátěru ze dřeva je poměrně pracné, ale vždy přispěje ke kvalitě a trvanlivosti nátěru nového. Původní vrstvy barev lze odstranit mechanicky i pomocí chemických prostředků.

Staré nátěry ze dřeva odstraňujeme z několika důvodů. Například proto, že chceme nechat vyniknout původní barvu a kresbu povrchu masivního dřeva na restaurovaném nábytku. Dokonalého odstranění původních vrstev barev a laků z různých kusů nábytku či dveří v tomto případě nejsnáze docílíte louhováním. Louhovat lze i svépomocí, ale je to poměrně nebezpečné a v některých případech i nelegální (pokud nezajistíte předpisovou likvidaci chemického odpadu), takže se vyplatí najít profesionální louhárnu a tam nechat nátěr z rekonstruovaného předmětu odborně odstranit. Podle velikosti čištěného kusu za to zaplatíte několik set nebo i přes tisíc korun, ale dostanete dokonale vyčištěné dřevo, které pak lze natírat, lakovat či voskovat podle libosti.

______________________________________________________________________

Další články speciálu Barvy rozsvítí dřevo i beton:

Barvy na dřevo

Jak vybírat lazury

Natíráme branku

Venkovní nátěry na beton

________________________________________________________________________

Brousit je třeba s citem

Méně radikální přístup pak můžete zvolit při natírání menších kusů nábytku či u předmětů, kde se původní barva překryje novým odstínem a není nutné docílit dokonalého obnovení původního dřevěného povrchu. Pokud se starý nátěr odchlipuje, je popraskaný nebo vytváří puchýře, musí pryč. Jakkoli narušený a nestabilní podklad musí před nanesením nové vrstvy dolů, protože nový nátěr na původním narušeném dokonalou soudržnost s podkladem spolehlivě nezajistí, i když to někteří výrobci barev slibují.

Jak tedy postupovat? Staré nátěry můžeme obrousit za pomoci smirkových papírů o různé hrubosti, bruskami s brusným papírem, případně drátěnými kartáči nebo ocelovou vlnou.

Brusné papíry se liší zrnitostí (značí se písmenem „P“). Nejhrubší papíry či brusné pásy jsou označeny číslem 20 a nejjemnější číslem 400. Správnou hrubost přitom vybíráme podle toho, jak dokonalého vybroušení potřebujeme docílit. Na méně precizní zpracování povrchu můžeme použít hrubý smirkový papír se zrnitostí 40 až 60. V případě, že potřebujeme obrousit a natřít například starožitný nábytek, volíme jemnější brusné papíry o zrnitosti s číslem 100 a výše.

Při broušení rovných ploch si můžeme práci usnadnit omotáním brusného papíru okolo hranolku. Čím má takový pomocný hranolek oblejší hrany, tím déle na něm vydrží smirkový papír, aniž by se prodřel.

Dobře poslouží i vibrační brusky, které brusný papír rozvibrují mnohem účinněji a efektivněji než sebešikovnější ruka. Bruska při práci využívá vibračních pohybů přístroje, jehož úběr lze kontrolovat přítlakem (doporučuje se velmi citlivě a pozvolna) a u některých typů i nastavitelnou rychlostí vibrování. I v případě vibračních brusek můžete pracovat s pásy různé zrnitosti, které se zpravidla upínají pomocí rychloupínacího pružinového systému nebo suchých zipů. Různé typy brusek vyžadují odpovídající typy brusných pásů. Přístroje s odsáváním využívají pásy perforované.

Další možností je například excentrická bruska, která brousí za pomoci kmitavého i otáčivého pohybu zároveň. Vhodná je pro obroušení zaoblených a kulovitých předmětů i ploch. Dosáhnete s ní celistvějšího opracování bez stop po brusném kotouči. Je třeba počítat s tím, že má větší úběr materiálu a nedostanete se s ní do rohů. Na ty je lépe použít vibrační brusku.

Alternativou na pomezí obou zmíněných typů brusek je takzvaná delta bruska nazvaná podle tvaru brusné desky. S tou je možné brousit i rohy a vnitřky hran, což oceníte zvláště při čištění rámů oken.

Posloužit může i úhlová bruska s příslušným typem kotouče nebo běžná vrtačka s nástavcem na brusné papíry či lamelovým brusným nástavcem na dřevo. Při práci s vrtačkou je nutné dávat pozor na přílišný tlak na podklad. Vrtačka je vhodná spíše pro hrubší broušení, ale s trochou cviku se s ní dá odvést spousta užitečné práce. Vůči vrtačce je ovšem prašné broušení nešetrné, pro dlouhodobé používání k odstraňování nátěrů proto vrtačka příliš vhodná není.

Horký vzduch

Zvláště při odstraňování silných vrstev je velmi účinné uvolnění starých nátěrů pomocí horkého vzduchu nebo plamene. Používají se k tomu elektrické horkovzdušné pistole nebo plynové hořáky na kartuši či napojené na propanbutanovou bombu. Elektrická pistole je šetrnější a lze u ní jednodušeji regulovat teplotu vzduchu, zvyknout si však lze i na účinný a rychlý plamen hořáku.

Horkým vzduchem (180-650 °C) snadno narušíme pevnost nátěru, který vzápětí odstraňujeme pomocí špachtle nebo speciální lakýrnické škrabky. Je nutné pracovat opatrně, při opalování a škrábání se struktura povrchu dřeva snadno naruší ostřím škrabky i žárem. Je třeba počítat s tím, že i sebelépe opálený povrch bude nutné ještě přebrousit, případně kombinovat různé jiné metody odstranění laku ve spojích či pravoúhlých rozích, kde horký vzduch obvykle nepostačí.

Horkovzdušné pistole můžeme využít pro odstranění syntetických i vodou ředitelných barev. Při odstraňování staré barvy z oken či dveří musíme dávat pozor na okenní tabule, které by vlivem vysoké teploty mohly prasknout. K tomu bývá v příslušenství pistole nástavec pro ochranu skel, který usměrní proudění teplého vzduchu. Odstranění starého nátěru opálením využijeme především u rovných ploch s minimem plastických výstupků.

Chemické odstraňovače

Tyto přípravky prodávané obvykle v konzistenci tekutiny nebo gelu dokážou prostoupit a naleptat starý nátěr, a způsobit tak jeho nabobtnání. Většina chemických odstraňovačů si poradí se syntetickými i epoxidovými či disperzními nátěry. U jednotlivých přípravků se držte návodu, ale většinou se odstraňovače rozetřou po vrstvě starého nátěru a nechají se předepsanou dobu působit. Narušenou vrstvu nátěru odstraníte škrabkou, ošetřené plochy se pak omývají a přebrušují.

Na účinnost odstraňovačů se nelze stoprocentně spolehnout. Často je nutné nanášet přípravek několikrát, jde o poměrně pracnou cestu s nejistým výsledkem, ale zároveň o jednu z nejšetrnějších a nejméně destruktivních metod, které lze pro odstranění vrstev staré barvy či laku použít. A pokud neodstraní chemie zbytky staré barvy dostatečně, můžete se vždy vrátit k opalování a broušení.

text: Richard Guryča
foto: Archiv firem a Shutterstock

Odstranění starých nátěrů

Odstranění starých nátěrů