Odstranění rzi
Rez je jednou z forem koroze. Zatímco koroze je proces narušení nejen kovů, ale i plastů či hornin, rez je povlak, který se tvoří jen na povrchu železných a ocelových předmětů.
Červenohnědý povlak je hydratovaný oxid železitý, který vzniká v důsledku působení vlhkého prostředí a kyslíku. Proces rezavění přitom bohužel nevytváří ochrannou vrstvu, což se děje u oxidů některých jiných kovů. Porézní vrstva postupně odpadává, odhaluje dosud nezasažený povrch, rezavění postupuje do hloubky a nakonec ocelový předmět či konstrukci zcela zničí. Prevence proti rezavění a včasný zásah v okamžiku, kdy už je železo rzí zasaženo, ale ještě se dá zachránit, je proto nanejvýš žádoucí.
Můžete na to vyzkoušet různé způsoby, ať už některou z moderních barev k ošetření rezavého povrchu, nebo odstranění rzi a následné použití takové barvy. Obecně jde o to, aby se zamezil přístup kyslíku k povrchu železa či oceli a tím pádem nemohl proces rezavění vůbec nastat, případně se dál prohlubovat. Kromě nátěrů patří k běžným metodám ochrany povrchu zinkování, což je postup známý u střešních krytin. U takto chráněných výrobků je nutné ochrannou vrstvu nenarušit (například řezáním flexou).
Domácí zdroje pro odrezavění
Majitelé chalup a chat obvykle musí v souvislosti s rezavěním železa řešit nutnost zamezit jeho dalšímu postupu na plotech, střechách, okapech, brankách, ale i na různých drobných předmětech, kterým lze po odstranění rzi navrátit funkčnost nebo alespoň hezký vzhled. Menší předměty lze odrezovat namočením do lázně, která díky svému složení nežádoucí vrstvu rzi rozpustí a uvolní a umožní její snadné mechanické odstranění. Osvědčeným prostředkem k rozpouštění rzi je třeba kyselina citronová. Pomáhá dvouprocentní roztok, jehož účinnost lze před ponořením odrezovávaného předmětu zvýšit ohřátím. Podobně účinkuje i ocet, ať už v ředěném, nebo i neředěném stavu. Nebojte se experimentovat a hledat správný poměr i délku louhování.
Použijete-li citronovou šťávu nebo ocet či jeho roztok, rozpuštěná vrstva rzi se nejlépe očistí ocelovým kartáčem a oplachem. Po použití kyseliny či octa je nutné zabránit dalšímu rezavění tzv. pasivováním, což znamená ošetření povrchu konzervačním olejem (např. WD-40 nebo Konkor).
Jak uvolnit zarezlý šroub
Uvedené konzervační prostředky je dobré mít po ruce i pro případ, že potřebujete uvolnit zarezlý šroub. Zkušení zámečníci či restaurátoři starých strojů na to mívají nejrůznější „fígle“, ale zlatým pravidlem je trpělivost. Šroub či matice v mnoha případech skutečně povolí, ale budete-li do zarezlého spoje mlátit kladivem, povede to spíše ke škodám, které už nepůjdou napravit. Obecně se používá kombinace zastříknutí konzervačním prostředkem a jemného poklepu, případně úderový šroubovák nebo rázový utahovák. Nepomůže-li nic, nezbude než šroub odvrtat nabroušeným vrtákem na kov na malé otáčky.
Text: Richard Guryča
Foto: Shutterstock