U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Od jara do zimy
Kategorie: Volný čas | Autor: Dr. Jan Kyselý, FOTO JIŘINA SEDLÁKOVÁ A ARCHIV
červen
Původ jména měsíce června není úplně jasný; může odrážet červenání jahod stejně dobře jako sběr hmyzu červce, používaného dříve k barvení látek. U nás se červnem původně označoval dnešní červenec, zatímco současný červen byl znám jako “malý červen”. Přidáním koncovky -ec dnešnímu červenci byly měsíce rozlišeny později.
Červen má méně pranostik než většina ostatních měsíců, připadá však na něj jedna z nejznámějších: Medardova kápě. Proslulost nepochybně spočívá v jejím reálném základu. Deštivé počasí se v červnu, zvlášť v jeho první polovině, vyskytuje opravdu často a může pro něj být typické i poměrně dlouhé trvání, třebaže zdaleka nedosahující oněch medardovských čtyřiceti dnů. “Ale to na oko spatřujeme, že někdy jen na ten den déšť se vylije a jiné následující dni dokonce nic. I často před tím dnem aneb po něm pršky se začínají a trvají někdy čtyřicet, někdy padesát, deset, patnáct, dvacet dní; a někdy byť celý den okolo toho času se déšť ukázal,” uvádí pověrečný názor o medardovském počasí, doložený u nás již v 16. století, na pravou míru Albrecht Chanovský ve Správě křesťanské roku 1676. Čtyřicet dní prostě nelze brát doslova, jde spíše – ovlivněno židovskou a křesťanskou tradicí – o obrazné označení dlouhého období. O medardovském počasí se někdy hovoří jako o evropském letním monzunu – není to však označení nejšťastnější, neboť se jedná pouze o částečnou obdobu skutečné monzunové cirkulace, která je nejznámější nad indickým subkontinentem. Medardova kápě (vpády chladného vzduchu) je podmíněna situací v tlakovém poli, kdy se nad pevninou díky prohřívání slunečními paprsky tlak vzduchu snižuje, zatímco nad chladnějším mořem je vyšší. Deštivé počasí může být však v tomto ročním období způsobeno nejen pronikáním vlhkého a chladného mořského vzduchu od západu až severu nad naše území, ale i oblačnými systémy spojenými s pomalu se pohybujícími tlakovými nížemi nad střední Evropou nebo zasahujícími nad naše území od jihu.
Obecné pranostiky
* Chladný květen, červen vlažný – je pro sýpky, sudy blažný.
* Pláče-li červen a neoschne žitko, v zajících, koroptvích budem mít řídko.
* V červnu-li víc sucho než mokro bývá, urodí se hojnost dobrého vína.
Pranostiky k jednotlivým dnům
* Jasno-li o Božím těle, dobrý rok čekejte směle! (Boží tělo, průměrně 7. června)
* Medardova kápě – čtyřicet dní kape. (8. června)
* Na svatého Aloise poseč louku, neboj se! (21. června)
* Na svatého Jana otvírá se létu brána. (24. června)
* Jaké počasí na Ladislava bývá, takové se příštích sedm neděl skrývá. (27. června)
