U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Ochrana vstupu do domu (III.)
Kategorie: Stavba | Autor: Martin Čerňanský
Minule jsme se věnovali ochraně vstupního prostoru u dřevěné vrstvy zástavby. S ohledem na konstrukční řešení došlo k vymezení dvou základních variant. První zastupovaly domy se zápražím, případně se vstupem ze zápraží odvozeným (arkádové zápraží, podsínek). Druhou variantu pak domy s podsíní u vstupu, tvořenou krátkým křídlem kolmým na podélnou osu stavby (křížová světnička, žondr). Obdobným způsobem lze dělit i základní varianty ochrany vstupu u zděných staveb.
Domy se zápražím, arkádovým nebo architrávovým zápražím
U zděných domů s nesymetricky nasazenou střechou je ochrana vstupního prostoru řešena v podstatě totožně jako u starší dřevěné zástavby – přesahem střešní konstrukce přes zápraží. Důležitým detailem se však stává vynesení štítového zdiva nad zápražím, které je nepoměrně těžší než bedněný štít roubených staveb. Existují v podstatě dvě možnosti s odlišným statickým působením. Na starší vrstvu zástavby bezprostředně navazuje konzolové vyložení v podobě dřevěného trámu nebo kamenného krakorce, dostatečně vetknutého do zdiva. Druhým řešením, bezprostředně souvisejícím s použitím kusového staviva (kamene nebo cihel), je přečnělkové vyklenutí zděného pasu. Zcela běžná jsou i řešení, kombinující obě varianty (konzola podepřená zděným pasem). Stejně jako u dřevěné zástavby, můžeme se i zde setkat s řešením v podobě více či méně uzavřené chodby podél delšího průčelí domu (lodžie nebo loubí). Termín loubí se však v tomto případě užívá poměrně nepřesně, protože jím rozumíme “čelní” podsíň zděného domu z prostředí města. Na rozdíl od dřevěného pavlačového zápraží se zděné provedení “chodbového” zápraží podstatně liší svým vnějším výrazem i konstrukčním řešením. Střešní konstrukce zpravidla nebývá volně vyložena přes boční průčelí domu, ale naopak je v krajní části skutečně staticky podpírána zděnou konstrukcí v podobě arkády nebo architrávu. Arkádové zápraží je tvořeno řadou velkých tlačených obloukových pasů (půlkruhového, půlelipsového nebo segmentového tvaru), které jsou podpírány sloupy nebo pilíři (Haná, jižní Morava). Architrávové zápraží tvoří řada sloupů (sloupořadí) kruhového nebo čtvercového průřezu, které vynášejí přímý vodorovný architektonický článek namáhaný ohybem.
Domy s portikem (žudr nebo zděný podsínek)
Portikus obecně znamená chodbovou nebo halovou stavbu, resp. přístavbu před vlastním vstupem do objektu. Z okruhu staveb lidové architektury je mu tvaroslovně nejbližší hanácký žudr a opavský podsínek, mající podobný výrazový charakter. Za žudr považujeme kratší polopatrové nebo patrové křídlo předstupující kolmo před podélné průčelí okapově orientovaného domu. Právě v těchto případech nemusí být dům nutně vyzděný z pálených cihel, ale jeho stěny jsou mnohdy hliněné. V přízemí slouží žudr zároveň jako ochrana vstupního prostoru a vytváří poměrně prostornou předsíň s možností krytého posezení. Z hlediska konstrukčního rozeznáváme předsíň otevřenou do veřejného prostoru pomocí půlkruhových či segmentových oblouků nebo předsíň dělenou, jejíž část je vyhrazena vstupu do domu a další přebírá funkci komory. Setkat se můžeme také s předsíní zcela uzavřenou, přístupnou z prostoru domu. Ta však již nezajišťuje námi popisovanou ochranu vstupního prostoru. Horní prostor žudru slouží jak sýpka a navenek se projevuje nepoměrně menšími větracími otvory oproti okenním otvorům. Výškově odpovídá tento žudr výšce samotného domu, s římsou průběžně probíhající kolem jeho hranolového bloku. Zastřešení může být valbového, polovalbového i sedlového tvaru. Se žudry se setkáme především na moravské Hané, kde jejich vystupující hmoty výrazně rytmizují protáhlé uliční fronty zdejších sídel. Do kategorie zajišťující ochranu vstupního prostoru formou portiku můžeme zařadit také výše uvedený podsínek. Se stejnojmenným podsínkem z těšínského Slezska a východní Moravy, který známe z minulé kapitoly, však nemá společný ani tvar ani použitý materiál. V tomto případě podsínkem rozumíme zděnou předsíň domu na Opavsku. U zděného podsínku jsou klenební oblouky vyneseny sloupy a příslušnou částí obvodové stěny přiléhající ke vstupu. Jednotlivá pole mohou být u menších podsínků i zcela uzavřená. Střecha je zpravidla sedlová, krytá některým druhem nespalné krytiny. K dalším variantám ochrany vstupního prostoru zděných staveb patří domy se vstupem zdůrazněným vystupujícími architektonickými články nebo naopak domy se zapuštěním vstupu za líc obvodové stěny. Zdůraznění vstupu předstupující konstrukcí reprezentuje tzv. žudro. Jde o mírně vystupující architektonický článek, prodlužující ostění dveřního otvoru o pilíře přistavěné po jeho stranách. (Zatímco výše uvedený žudr je architektonický útvar vytvářející samostatný prostor, žudro představuje ochranu vstupního prostoru pouze pomocí plasticky zdůrazněného vstupu). Přístěnné pilíře zároveň slouží jako podpěry nesoucí rovnou nebo segmentově nadvýšenou stříšku. Stříška přitom může být ukončena pouze římsou nebo krytá střešní krytinou. Žudro se vyskytuje především u domů střední a jihovýchodní Moravy. Obdobný architektonický prvek chránící vstup však známe i z prostředí jižních Čech. Slouží jako ochrana vstupu u starých patrových sýpek, pro kterou je však užíváno termínu “šíje”. S ochranou vstupu ve formě zapuštění vstupního prostoru se pak setkáme především u mladší zděné zástavby. Odsazením příslušné části obvodové stěny do hloubky vstupní síně vzniká poměrně prostorná “nika” ve střední části podélného průčelí. Do exteriéru je tento prostor zcela otevřen přímým nebo segmentovým pasem, situovaným přímo pod nepřerušenou hlavní římsou. S tímto řešením ochrany vstupního prostoru se můžeme setkat např. u domů na Šumpersku. Krytý charakter vstupů mají rovněž prostory přístupné z nejrůznějších průjezdů, ať již u patrové zástavby nebo u zástavby s dodatečným zastřešením původně volného prostoru. Zcela bez ochrany vstupu se tak ocitá jen část mladší zděné zástavby, vycházející z požadavků důsledně symetrického řešení. A samozřejmě také většina venkovských novostaveb.
***
Náš tip
STAVEBNÍ PŘEDPISY, AUTORIZACE VE VÝSTAVBĚ ÚZ Č. 495
Soubor 14 předpisů obsahuje úplné znění stavebního zákona po novele přijaté v roce 2005, která upřesnila, u kterých staveb a stavebních úprav se nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení. Aktualizován byl seznam institucí, které jsou stavebními úřady. Dále toto číslo obsahuje prováděcí předpisy stavebního zákona, úplné znění zákona o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a zákon o posuzování vlivů na životní prostředí. Všechny novelizované pasáže předpisů jsou zvýrazněny tučně, odkazy na související předpisy jsou plně citovány. Více informací na www.sta.sagit.cz. Rozsah 224 stran, cena 74 Kč, podle stavu k 2. 5. 2005.
Tuto publikaci si můžete objednat až domů: poštou: Chatař & Chalupář, Zelený Pruh 95/97, 140 00 Praha 4 e-mailem: knihy@provolnycas.cz SMS: na číslo 900 09 03 ve tvaru:
CVC_KNIHY_STAVEBNI_PREDPISY_JMENO_ADRESA
Cena 1 SMS je 3 Kč. _ = mezera
Knihu obdržíte na dobírku.
O autorovi| Martin Čerňanský, www.lidova-architektura.cz
Popisy k obrázkům
Zde je ochrana vstupu řešena přetažením sedlové střešní konstrukce přes zápraží. Průčelí chalup vyniká bohatou štukovouvýzdobou
Detail vynesení štítového zdiva. Přečnělkové vyložení podepírá profilovanou římsu, chráněnou řadou keramické krytiny
K podélnému průčelí domu je přistaven žudr ve formě krátkého a kolmého křídla. V přízemí je předsíň a v patře sýpka
Pohled do předsíně hanáckého žudru, která je do veřejného prostoru prolomena obloukovými pasy
Autor fotografií: FOTO AUTOR
