U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Ochrana před povodněmi
Kategorie: Právo | Autor: SZ
ZÁKON
ABY NÁS OPĚT NEPŘEKVAPILA VELKÁ VODA
Tragické události července roku 1998 byly podnětem k urychlenému přijetí zákona č. 100/1999 Sb., o ochraně před povodněmi, který vychází z ustanovení § 22 zákona č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, a provádí ustanovení § 42 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů. Zákon stanovuje především povinnosti vlastníků či uživatelů vodohospodářských děl, ale i majitelů nemovitostí v ohrožených zátopových územích. Určuje také způsob práce povodňových orgánů, kterými jsou obce, okresy, povodňové komise ucelených povodí, ministerstvo životního prostředí a Ústřední povodňová komise.
Povodňové plány
Na základě rozhodnutí vodohospodářského orgánu zpracovávají vlastníci (popřípadě uživatelé) nemovitostí ohrožených povodněmi, nacházejících se v zátopovém území nebo zhoršujících průběh povodně, povodňové plány. Věcnou a grafickou část plánu a jeho změny zpracovatelé předkládají příslušnému vodohospodářskému orgánu k potvrzení souladu s povodňovým plánem povodňového orgánu vyššího stupně. Ověřením souladu a přijetím se stává povodňový plán závazným. Musí však být zpracovatelem průběžně aktualizován a poskytován k využití povodňovým orgánům i ostatním účastníkům ochrany před povodněmi.
Prohlídky
Povodňové orgány organizují a provádějí podle povodňových plánů nejméně jednou ročně, zpravidla před obdobím jarního tání nebo letních přívalových dešťů, zvláštní prohlídky. Zjistí-li povodňové orgány při prohlídce předměty nebo zařízení, které mohou způsobit zhoršení odtokových poměrů nebo ucpání koryta vodního toku, nařídí příslušné osobě jejich odstranění.
Předpovědní a hlásná služba
Český hydrometeorologický ústav ve spolupráci se správci významných vodních toků informuje povodňové orgány o možnosti vzniku přirozené povodně a o dalším nebezpečném vývoji, zejména o srážkách, vodních stavech a průtocích. Hlásnou povodňovou službu organizují povodňové orgány obcí a okresů a podílejí se na ní ostatní účastníci ochrany před povodněmi. Služba zabezpečuje informace pro varování obyvatelstva v místě očekávané povodně a v místech ležících níže na vodním toku, informuje o vývoji povodňové situace a předává hlášení potřebná k jejímu vyhodnocování a k řízení opatření na ochranu před povodněmi. K zabezpečení hlásné služby organizují obce v případě potřeby hlídky.
Zabezpečovací práce
Správci vodních toků a vlastníci či uživatelé dotčených objektů provádějí podle vlastního posouzení situace nebo na příkaz povodňových orgánů povodňové zabezpečovací práce, jako například:
– odstraňování překážek ve vodním toku a v profilu objektů (propustky, mosty) znemožňujících plynulý odtok vody, – rozrušování ledu na vodním toku,
– ochranu koryta a břehů proti narušování povodňovým průtokem a zajišťování břehových nátrží, – opatření proti přelití nebo protržení ochranných hrází, – provizorní uzavírání protržených hrází,
– instalaci protipovodňových zábran,
– opatření proti zpětnému vzdutí vody, zejména do kanalizací,
– opatření k omezení znečištění vody. Práce, které mohou ovlivnit odtokové podmínky a průběh povodně, musí být koordinovány ve spolupráci s příslušným správcem významného vodního toku na celém vodním toku nebo uceleném povodí. Po povodni vlastníci či uživatelé vodohospodářských děl zjišťují rozsah a výši povodňových škod, posuzují účelnost provedených opatření a poskytují povodňovému orgánu okresu a správci vodního toku podklady pro zprávu o povodni. Následně odstraňují povodňové škody a zabezpečují vodohospodářská díla pro případ další povodně.
Výběr preventivních opatření
* povodňové plány
* povodňové prohlídky
* stanovování zátopových území a jejich vyklízení
* příprava účastníků povodňové ochrany
* vytváření hmotných povodňových rezerv.
Opatření při nebezpečí povodně
* činnost předpovědní a hlásné povodňové služby
* zřízení hlídkové služby
* varování při nebezpečí povodně způsobené přírodními jevy a umělými vlivy
* řízené ovlivňování odtokových poměrů
* povodňové zabezpečovací a záchranné práce
* zabezpečení náhradních funkcí a služeb v území zasaženém povodní
* evidenční a dokumentační práce.
Opatření po povodni
* obnovení povodní narušených funkcí v zasaženém území
* zjišťování a oceňování povodňových škod
* odstraňování povodňových škod
* zjištění příčin negativně ovlivňujících průběh povodně a řešení jejich nápravy
* dokumentační práce a vyhodnocení povodňové situace.
Stupně povodňové aktivity
Rozsah opatření prováděných k ochraně před povodněmi se řídí vývojem povodňové situace, která se vyjadřuje třemi stupni povodňové aktivity:
1. První stupeň (stav bdělosti) nastává při nebezpečí přirozené povodně a zaniká, pominou-li příčiny takového nebezpečí; vyžaduje věnovat zvýšenou pozornost vodnímu toku nebo jinému zdroji povodňového nebezpečí. Činnost zahajuje hlásná a hlídková služba. Na vodohospodářských dílech nastává tento stav při dosažení mezních hodnot z hlediska bezpečnosti díla nebo při zjištění mimořádných okolností, jež by mohly vést ke vzniku nebezpečí zvláštní povodně.
2. Druhý stupeň (stav pohotovosti) se vyhlašuje v případě, že nebezpečí přirozené povodně přeroste v povodeň a dochází k zaplavování území mimo koryto; vyhlašuje se také při překročení mezních hodnot na vodohospodářském díle z hlediska jeho bezpečnosti. Aktivizují se povodňové orgány a další účastníci ochrany před povodněmi, uvádějí se do pohotovosti prostředky na zabezpečovací práce, provádějí se opatření ke zmírnění průběhu povodně podle povodňového plánu.
3. Třetí stupeň (stav ohrožení) se vyhlašuje při nebezpečí vzniku větších škod, ohrožení životů a majetku v zátopovém území; vyhlašuje se také při dosažení kritických hodnot na vodohospodářském díle z hlediska jeho bezpečnosti současně se zahájením nouzových opatření. Provádějí se zabezpečovací a podle potřeby záchranné práce nebo evakuace. Druhý a třetí stupeň povodňové aktivity vyhlašují a odvolávají ve svém územním obvodu povodňové orgány. Podkladem pro jejich vyhlášení je dosažení směrodatného limitu hladin nebo průtoků stanovených v povodňových plánech, zpráva předpovědní nebo hlásné povodňové služby, doporučení správce vodního toku, oznámení vlastníka nebo uživatele vodního díla, případně další skutečnosti charakterizující míru povodňového nebezpečí. O vyhlášení povodňové aktivity informuje povodňový orgán ve svém územním obvodu podle povodňového plánu.
